Nedávno vydaná zpráva Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) varuje, že globální vysychání a eroze zemědělské půdy pokračuje tak závratným tempem, že pokud nedojde v příštích letech ke zcela zásadní změně, lidstvo čeká v průměru už jen 54 let, kdy bude moci vyprodukovat dostatek potravin pro další přežití. Na pozadí tohoto varování se rozběhla obří kampaň proti chovu hovězího dobytka, jehož důsledky pro globální změny klimatu jsou kvůli množství emisí skleníkových plynů nejviditelnější, protože je zodpovědný za uvolňování dvou třetin metanu z veškeré živočišné výroby.

Jednou z manter módního vegetariánského a veganského hnutí je proto kromě boje za práva zvířat i zdánlivě racionální argument, že chov dobytka zatěžuje životní prostředí stejně masivně jako průmysl a spalování fosilních paliv. Kdo proto v souladu s touto logikou přestane konzumovat živočišné výrobky, přispěje tím údajně ke globálnímu zlepšení životního prostředí. Tak jednoznačné to ovšem podle vědců zdaleka není.

Není chov jako chov

„Není pravda, že ten, kdo přestane jíst maso, vajíčka a mléčné výrobky, je automaticky šetrnější k životnímu prostředí – to je demagogie a polopravda,“ říká švýcarský bio-farmář a experimentátor Thomas Rippel, jeden ze spoluautorů studie o ekologickém využití kravského hnoje a možnostech omezení emisí škodlivých skleníkových plynů do ovzduší. „Dopředu a ekologicky myslí ve skutečnosti ten, kdo bude jíst, na co má chuť, a místo toho, aby se vzdal masa a sýra, bude kupovat produkty z farem, které chovají dobytek v rámci dlouhodobě udržitelného zúrodňování a kultivace zemědělské půdy,“ dodává. Zatímco obří farmy, které označuje za „koncentrační chovy“, podle něj představují hrozbu, chov hovězího dobytka na pastvinách hnojených pouze kravským trusem má naopak na kvalitu půdy i vývoj klimatu dlouhodobě pozitivní vliv.

„Jedna kráva vyprodukuje přibližně 25 tun hnoje za rok. To je ve své podstatě skvělé, protože jde o vynikající přírodní hnojivo, které lidstvu pomáhá přežít už nejméně deset tisíc let. To se změnilo před sto lety, když lidé začali hnůj nahrazovat umělými hnojivy,“ vysvětluje Thomas Rippel. Jestliže do té doby choval krávy pouze ten, kdo měl dostatek pastvin, po tomto zlomu se podle něj stal z chovu průmysl: krávy začaly být krmeny speciálně pěstovanými plodinami, jako je kukuřice, obilí nebo sója, na stále větších monokulturách a ve stále větším množství. Toto stále intenzivnější a od přírody odtrženější zemědělství se pak ve velkém podepsalo na současné progresivní erozi a vysychání půdy.

Zpátky ke kořenům

V dávných dobách tvořily většinu zemské souše lesy a louky, stepi a prérie spásané a hnojené putujícími stády divoce žijící kopytnaté zvěře. Přirozený ekosystém zajišťoval půdě dostatek živin, v zemi plné mikroorganismů, bakterií a hmyzu se přirozeně držela vláha. Vědci po celém světě se proto nyní snaží o propagaci takového hospodaření se zvířaty, který by se co nejvíce blížil tehdejším poměrům. Volně kočující stáda kopytníků mají podle jejich projektů nahradit stáda krav, spásající postupně pastviny na velké rozloze tak, aby půdu neničila, ale naopak kultivovala. „Každé stéblo a každý trs trávy funguje jako přírodní solární panel, který nasává energii ze slunečních paprsků a v procesu fotosyntézy ji přeměňuje v život. Pravidelné spásání tento proces ještě umocňuje,“ tvrdí Bobby Gill z mezinárodní neziskové organizace Savory Institute. Ta pomáhá farmářům na celém světě v takzvaném celostním chovu dobytka, který půdu neničí, ale zušlechťuje a zvyšuje její úrodnost, a to i v oblastech dlouhodobě postižených vysycháním. „Celostní chov má ale ještě jeden velice zajímavý přesah: kromě toho, že vytváří úrodnou půdu a zabraňuje jejímu vysychání, dokáže do ní absorbovat ohromné množství CO2 , které by jinak uniklo do atmosféry jako skleníkový plyn,“ zdůrazňuje Bobby Gill.

Uhlím proti metanu

Také další moderní experimenty s omezováním metanu při chovu hovězího dobytka vycházejí z tradic, které zůstaly dlouhá staletí zapomenuty. A nejde jen o do očí bijící podobnost popsaných projektů s úhorovým hospodářstvím neboli trojpolním systémem, na který začali evropští zemědělci přecházet už ve 12. století. Ještě z mnohem dřívější doby totiž pochází tradice jihoamerických pravěkých civilizací dokrmovat krávy drceným dřevěným uhlím, která se stala inspirací i pro současné celostní zemědělce. V jejím důsledku vznikla během mnoha staletí v okolí Amazonky oblast, proslulá mimořádně úrodnou černozemí známou jako „terra preta“.

„Tento projekt úspěšně funguje už na stovkách farem po celém světě. Dřevěné uhlí stabilizuje kravský trus do té míry, že zcela ztrácí toxicitu a mnohem lépe je absorbován do půdy. Jako bonus pak dokáže snížit až o třetinu množství metanu, který krávy vypouštějí coby chemický produkt trávení potravy,“ popisuje Bobby Gill a shrnuje: „Krávy zkrátka po uhlí o hodně lépe tráví.“

Podobně nadějné výsledky při vytváření ideální proti-metanové diety u hovězího dobytka hlásí z Vietnamu, Austrálie, Švýcarska, Kanady, Spojených států nebo Japonska. Kromě dřevěného uhlí se tam osvědčily i experimenty s mořskými řasami, zelnou a citronovou šťávou.

Černá práce hovniválů

Ještě dále zašel s experimentováním se speciální dietou pro krávy australský farmář Doug Pow. Při obohacování krmiva pro svůj dobytek úspěšně kombinuje dřevěné uhlí a melasu, odpadní surovinu z cukrovarů.

„Před sedmi lety jsem začal přidávat dřevěné uhlí, jenomže v našich podmínkách přeschlé půdy se účinky nedostavily. Spojil jsem se s vědci, kteří zjistili, že uhlí kvůli nedostatku vlhkosti dezinfikuje strávenou potravu dobytka natolik, že nevytváří vhodné prostředí pro líhnutí larev hovniválů. Začal jsem tedy přidávat navíc melasu a výsledky byly impozantní,“ vypráví Doug Pow a odkrývá pohled do tajemného světa brouků využívajících kravský hnůj jako potravu i stavební materiál: „Hovniválům se velice křivdí, přitom pracují velice usilovně a efektivně. A navíc v párech. Samečci uhnětou ze smrdutého lejna kuličky, které předají samičkám. Ty kopou tunely v půdě a kuličky snášejí do hloubky. Jde o skvělý přirozený mechanismus, při němž vám pastviny doslova zelenají před očima.“

Tyto příklady názorně dokazují, že příroda má dokonalé mechanismy pro přežití a uchování rovnováhy a biodiverzity. „Je nejvyšší čas si to konečně uvědomit a přestat jí jen kvůli navyšování zisku házet klacky pod nohy,“ uzavírá biofarmář a experimentátor Thomas Rippel.

Hovniválové dokážou přemístit kravský trus s živinami hluboko do půdy Jedním z průkopníků ekologicky šetrného chovu krav je švýcarský farmář Thomas Rippel

„Je nejvyšší čas konečně přestat házet přírodě kvůli navyšování zisku klacky pod nohy.“

Bobby Gill, Savory Institute

Autor: Ondřej Mrázek

Zdroje: Květy 50/2020, https://eagri.cz/public/portal/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/mezinarodni-organizace/organizace-osn-pro-vyzivu-a-zemedelstvi