Nedostatek spánku je v dnešní uspěchané době stále častějším problémem. Mnozí z nás jeho důležitost podceňují, ačkoli právě spánková deprivace je jednou z častých příčin naprostého vyčerpání a zvýšeného rizika některých onemocnění. Co vše může dlouhodobý deficit spánku způsobit?
Co se děje s tělem, když málo spíte? Podívejte se na zajímavé YouTube video na kanálu Jirka vysvětluje věci:
Proč je spánek důležitý
Spánek je pro náš organismu zásadní hned z několika důvodů. Umožňuje tělu a mozku odpočívat a regenerovat se po náročném dni. Během spánku dochází k upevňování vzpomínek a zlepšení kognitivních schopností. Kvalitní spánek hraje také klíčovou roli v regulaci hormonů jako jsou kortizol, inzulin a růstový hormon, posiluje imunitní systém a pomáhá tělu bojovat proti nežádoucím nemocem.
Potřeba spánku se liší od člověka k člověku a závisí na věku, životním stylu a individuálních potřebách.
Kolik spánku potřebujeme
Potřeba spánku se liší od člověka k člověku a závisí na věku, životním stylu a individuálních potřebách. Obecně se doporučuje dospělým spát 7-9 hodin denně. Charles Czeisler, profesor Hardvardské univerzity, provedl výzkum a celou řadu studií. Od roku 2004 do roku 2014 hledal se svým týmem správnou dobu spánku, která účinně ovlivňuje lidské zdraví. Došel k závěru, že v každém věku je to rozdílné. Novorozenci a kojenci potřebují 14-17 hodin denně, děti ve věku 4 až11 měsíců 12-15 hodin, děti ve věku 1 až 2 let 11-14 hodin, předškolní děti 3 až 5 let 10-13 hodin, školní děti 6 až 3 let 9-11 hodin, dospívající děti 14 až 17 let 8-10 hodin, mládež 18 až 25 let 7-9 hodin, dospělí 26 až 64 let 7-9 hodin a senioři nad 65 let by měli každou noc spát 7-8 hodin.
Co je spánková deprivace
Spánková deprivace je stav, kdy člověk nemá dostatek kvalitního spánku. Může být způsobená mnoha faktory. Mezi nejčastější patří stresové situace, které narušují běžný spánkový cyklus. Velice častým důvodem je i nepravidelný spánkový režim, způsobený nadměrnou pracovní zátěží, dlouhou pracovní dobou a nočními směnami. Kvalitu spánku také narušují stimulanty jako káva, alkohol a nikotin a nadměrné používání elektronických zařízení, obzvláště před spaním. Modré světlo z obrazovek potlačuje produkci melatoninu, hormonu spánku.
Projevy spánkové deprivace
Mezi nejčastější projevy dlouhodobého nedostatku spánku patří únava a ospalost, poruchy nálady jako je podrážděnost, úzkost a deprese. Stejně tak snížená koncentrace a paměť, zhoršené rozhodování, snížená imunita, bolesti hlavy a zvýšená chuť na sladké a tučné potraviny, což neblaze ovlivňuje trávicí systém. A jaké jsou nejčastější důsledky dlouhodobého nedostatku spánku?
Kratší život
Dlouhodobý nedostatek spánku je spojený se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí. Potvrzují to slova doktorky Janet Hilbert, odbornice na spánek z Yaleovy univerzity: „Epidemiologický výzkum zjistil souvislost mezi nedostatkem spánku, zejména v případě spánkové apnoe, a předčasnou úmrtností. Je to dáno nepřiměřeně vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, mrtvicí, cukrovkou, obezitou a rakovinou.“
Snížená imunita
Nedostatek spánku oslabuje imunitní systém, což zvyšuje riziko infekcí. V době spánku produkuje tělo látky, konkrétně protilátky a cytokiny, které jsou důležité v boji s nežádoucími viry a bakteriemi. Jakmile jste nevyspalí, imunitní systém jich není schopen tvořit dostatečné množství, což vede nejen k častému nachlazení, ale i vzniku různých nemocí.
Narušení centrálního nervového systému
Spánková deprivace narušuje funkce centrálního nervového systému, což může vést k neurologickým problémům. Během spánku, vznikají v mozku mezi neurony nová spojení, díky nimž si pamatujeme nové informace, které jste se naučili. Pokud je spánku málo, hlava si toho pamatuje čím dál méně. Zároveň dochází k nesoustředěnosti, nepozornosti a ztrátu koncentrace. Často dochází i potížím s koordinací, v extrémních případech i k halucinacím, mániím a bipolárním afektivním poruchám. Řidičům vzniká riziko nebezpečného mikrospánku.
Rozhozený metabolismus
Spánková deprivace narušuje i hormonální rovnováhu, což se odráží na špatném stravování a zažívání. Důsledkem je obezita a nežádoucí přibírání na váze. Hormony, které řídí pocity hladu a sytosti jsou v nerovnováze, a tak často na nevyspalého člověka přicházejí neřízené chutě. Samozřejmě se to ve výsledku dotýká i neblahého vlivu na celý trávicí systém.
Cukrovka 2. typu
Díky nevyspání tělo uvolňuje méně inzulinu po jídle, který má za úkol snížit hladinu krevního cukru. Proto je zde souvislost mezi nedostatkem spánku a sníženou glukózovou tolerancí, což vede k rozvoji inzulínové rezistence, následkem které je cukrovka i výše zmíněná obezita.
Nedostatek spánku značně zvyšuje i riziko srdečních chorob a vysokého krevního tlaku.
Kardiovaskulární onemocnění
Nedostatek spánku značně zvyšuje i riziko srdečních chorob a vysokého krevního tlaku. Právě v době spánku dochází k regeneraci cév a srdce. Jestliže spíte málo a nekvalitně, vystavujete se mnohým cévním chorobám jako je například infarkt nebo mrtvice.
Menší chuť na sex
Spánková deprivace snižuje i libido a sexuální výkonnost. V případě, že zlepšíte svůj spánek, zvýšíte i svou sexualitu. Nedostatek kvalitního a dostatečného spánku způsobuje u mužů často problémy s erekcí a u žen má nepříznivý vliv na vaginální vlhkost. A v tomto případě to má i opačný efekt, protože hezké a příjemné chvíle strávené s partnerem mají i dobrý vliv na usínání a kvalitní spánek.
Zdroje: www.forbes.com, www.healthline.com, www.medicalnewstodaay.com
Sledujte nás v Google Zprávách