Sezení představuje bolestivou zátěž pro organismus
Pravidelné a dlouhodobé sezení je mimořádně destruktivní pro naše zdraví. Vsedě přitom současná populace tráví značné množství času. Mnoho lidí má tzv. sedavé zaměstnání.
To v dlouhodobém měřítku způsobuje jednostranné zatěžování. Což se v první fázi projeví bolestí, která už signalizuje, že tělu hrozí poškození. Především tak můžeme pozorovat bolesti zad a šíje. Trpí hlavně meziobratlové ploténky, jelikož je na ně vyvíjen tlak, který odpovídá podle odborníků až 140 kg.
Sed vede ke zkracování a oslabování určitých svalových skupin, a tím k podpoře dalších svalových dysbalancí. V krajním případě hrozí, že si špatné návyky zafixujete a návrat k fyziologickým stereotypům nebude již možný.
Negativy sezení se zaobírají i odborníci. A to již od 50. letech 20. století, kdy se poprvé začalo hovořit o škodlivých účincích sezení v souvislosti s řidiči autobusů. Ti proseděli až 90 % směn a ve srovnání se svými kolegy průvodčími, kteří běhali v rámci výkonu své profese po schodech, měli až dvojnásobně zvýšené riziko vzniku infarktu.
A vzhledem k tomu, že současný životní styl vede spíše k pasivitě, upozorňují vědci na následky sezení dále. Například studie Medical Billing & Coding přišla se závěry, že dlouhodobé sezení zvyšuje krevní tlak i hladinu cholesterolu. To tak následně může vést k vypuknutí kardiovaskulárních onemocnění.
Absence pohybu má pak za následek také pozvolné přibírání na váze a rozvoj nadváhy až obezity. A ta se samozřejmě pak pojí i s celou řadou dalších komplikací. Dochází mimo jiné k přetěžování kloubů a páteře a potížím s pohybem.
Jaké zdravotní komplikace přináší dlouhodobé sezení
Nadváha až obezita, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina glukózy v krvi (hyperglykemie) a zvýšená hladina krevních lipidů, konkrétně cholesterolu nebo triglyceridů (dyslipidemie), pak mohou vyústit ve stav, který se nazývá metabolický syndrom.
Tento soubor rizikových faktorů je spojen s výskytem inzulinové rezistence a souvisí s významně vyšším rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu a dalších závažných onemocnění.
Navázáno je riziko rozvoje cukrovky zejména na tzv. abdominální obezitu, kdy se tělesný tuk ukládá do oblasti břicha. Nicméně neplatí, že diabetes se pojí výlučně s výše zmíněnou obezitou, trpět jím mohou i jedinci, jejichž hmotnost je v normě. U diabetu se riziko jeho rozvoje vlivem sezení zvyšuje dle dostupných informací až o 24 %, jelikož svaly nejsou schopny reagovat tak rychle na inzulin.
Bez pohybu také dochází k přirozenému oslabení imunitního systému, což znamená, že si lidské tělo dále neporadí s tzv. volnými radikály. To v konečném důsledku také může vést k vypuknutí rakoviny. Především se v této souvislosti hovoří o zvýšeném riziku rozvoje nádorů prsu a tlustého střeva, prostaty a pohlavních orgánů.
Experti dospěli v jedné ze studií dokonce k alarmujícímu závěru, že pokud sedíme déle než 8 hodin denně bez fyzické aktivity, zvyšuje se riziko úmrtí na úroveň toho, které představuje obezita a kouření. Studie provedená na University of California v San Diegu pak doplnila poznatek, že účastníci, kteří seděli více než 11 hodin denně, měli o 57 % vyšší riziko úmrtí během sledovaného období než ti, kteří seděli méně než 9,5 hodiny denně.
Jak eliminovat škodlivé účinky sezení?
Podle odborníků však současně není nutné démonizovat sezení jako takové. Škodí nám jakákoli dlouhodobá, stereotypní a případně jednostranná aktivita. Lidské tělo bylo, jednoduše řečeno, stvořeno k pohybu. To můžeme využít k tomu, abychom následky svého životního stylu eliminovali.
Kolik sezení je vlastně příliš? V tom odborníci příliš za jedno dosud nejsou. Z některých výzkumů vyplývá, že maximem je 7 hodin. Nejdelší doba, kterou bychom vsedě měli v kuse trávit, se pak zhruba pohybuje kolem 30 až 45 minut. Nezáleží přitom na tom, zda se jedná o klasické sezení u počítače nebo například za volantem. Je proto vhodné snažit se do každodenní rutiny zařadit určitou rozmanitost.
Pokud je to možné, jednoduše místo sezení vstaňte, například při telefonování. Výtah vyměňte za chození po schodech a v hromadné dopravě místo sezení stůjte. Přirozeně aktivizovat vás mohou také domácí práce.
Alespoň zacvičit si vsedě by také měli ti, kteří chodit nebo vstát jednoduše nemohou. Studie z roku 2020 se zaměřila na osoby na invalidním vozíku a dospěla k závěru, že už krátké protažení v délce cca 2 minut po 20 minutách sezení dokázalo snížit hladinu cukru v krvi.
Stejně tak je na místě vyměnit pasivní záliby, jako je sledování televize, za aktivnější způsob trávení volného času. Mimo to je samozřejmě vhodné do své pravidelné rutiny zařadit také cílenou pohybovou aktivitu. Doporučuje se cvičení či sport v délce nejméně 150 minut za týden.
Zdroje:
https://www.nhs.uk/live-well/exercise/why-sitting-too-much-is-bad-for-us/
https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/adult-health/expert-answers/sitting/faq-20058005
https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/metabolic-syndrome
https://www.bozp.cz/aktuality/dlouhodobe-sezeni-pri-praci/
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://theses.cz/id/xp41v6/BP_Negativn_vliv_dlouhodobho_sezen_na_zdrav_Alijov.pdf
Sledujte nás v Google Zprávách