Ateroskleróza je celkové onemocnění postihující cévy. Lidově se označuje jako tvrdnutí (kornatění) cév, vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny tepny. Nejtypičtějšími projevy jsou ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody a ischemická choroba dolních končetin. Závažné jsou projevy aterosklerózy na řečišti ledvin či střev.
Na vznik onemocnění, podmíněných aterosklerózou, jako jsou např. angina pectoris, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda (lidově mrtvice) má vliv řada faktorů.
Mezi faktory, které nelze ovlivnit patří věk, pohlaví či genetická zátěž v rodině. Naopak rizika, která dokážeme ovlivnit a tím výraznou měrou zamezit tomuto onemocnění, spadají do našeho životního stylu.
Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří kouření, nevhodná strava bohatá na nekvalitní tuky a jednoduché sacharidy s minimem vlákniny, stres, nedostatek pohybové aktivity, obezita. Už redukce hmotnosti o 5–10 % dokáže výrazným podílem snížit krevní tlak, zlepšit cholesterolový profil či dobře kompenzovat diabetes.
Zpracované maso je velká stopka
Maso se obecně dělí na červené (tj. hovězí, vepřové a jehněčí) nebo bílé (tj. kuřecí, krůtí a králičí) s různým obsahem tuku, cholesterolu a železa; maso lze navíc konzumovat čerstvé nebo zpracované s přídavkem soli a chemických látek. Tyto důležité nutriční rozdíly mohou mít vliv na zdravotní výsledky, a proto je třeba hodnotit souvislosti s rizikem aterosklerózy zvlášť pro různé druhy masa.
Vyhněte se zpracovanému masu jako jsou párky, klobásy nebo salám, studie prokázaly významnou souvislost, kdy lidé umírali častěji na aterosklerotická onemocnění, pokud ve větším množství jedli právě zpracované maso.
Červené maso jako je například hovězí, jehněčí nebo vepřové už natolik fatální následky nemají, ale měli byste je omezit. Nejlépe ze všeho vychází kuřecí a ryby. Zejména ryby se doporučují kvůli obsahu omega-3 mastných kyselin, které pomáhají předcházet kornatění tepen.
Vejce nejsou pro každého
Kolem vajíček a jejich konzumace proběhlo mnoho různorodých zpráv. Od úplného odvrácení se až po to, že je můžete jíst téměř neomezeně. Někteří odborníci mají sice za to, že vajíčku nakonec cholesterol nezvyšují, nicméně existují studie, které prokazují, že žloutky zhoršují kornatění tepen a měli byste se jim tudíž vyhnout.
Pokud si dá zdravý člověk jedno nebo dvě vajíčka denně, nijak tím riziko infarktu nezvýší, ale pokud trpíte na kornatění tepen a tedy zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních chorob, tak si dejte jen bílek.
Cholesterol v našem těle vytvářejí játra - nepochází z cholesterolu, který sníme. Játra jsou stimulována k tvorbě cholesterolu především nasycenými tuky a trans-tuky v naší stravě, nikoli cholesterolem z potravy. Velké vejce však obsahuje málo nasycených tuků - asi 1,5 gramu (g). Výzkum potvrdil, že vejce obsahují také mnoho zdravých živin: lutein a zeaxantin, které jsou dobré pro oči, cholin, který je dobrý pro mozek a nervy, a různé vitaminy (A, B a D).
U mléčných produktů vsaďte na jogurt
Jedná se o rozsáhlou skupinu potravin, která zahrnuje potraviny s řadou rozdílů v jejich nutričních vlastnostech, velkou roli hraje obsah tuku a soli.
Pokud se udržíte na 200 gramech denně mléčných výrobků, nemusíte si výrazněji lámat hlavu s tím, jestli jíte ty tučné nebo odtučněné. U většího množství zatím vědci bádají, jestli by mohly mít negativní vliv na zdraví. Mějte na mysli, že mléčné výroky s vysokým obsahem nasycených tuků jsou určené spíš pro ty, které nemají žádné zdravotní problémy.
Co vám prospěje jsou fermentované potraviny jako je například jogurt, díky jejich probiotické aktivitě. Příjem probiotik hraje důležitou roli při zlepšování střevní flóry, podporuje růst prospěšných bakterií a snižuje riziko chronických onemocnění, jako jsou například KVO. Probiotika mají zejména antioxidační, protisrážlivé a protizánětlivé vlastnosti a mohou snižovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku.
Až kilo ovoce a zeleniny denně
Základem vašeho jídelníčku by měly být celozrnné výrobky– celozrnné pečivo, kvalitní zdroje sacharidů (přílohy), jako jsou brambory, batáty, všechny obiloviny, tzn. rýže, těstoviny, quinoa, kuskus, bulgur, ovesné vločky, jáhly nebo pohanka
Jezte zeleninu a ovoce, platí, že pacienti s onemocněním kardiovaskulárního systému, by měli konzumovat až 1 kg ovoce a zeleniny (s převahou zeleniny).
V neposlední řadě se do základny řadí také luštěniny – červená a zelená čočka, klasická čočka, fazole, cizrna, hrách, protože obsahují nejen kvalitní zdroje sacharidů a vlákninu ale i velmi pestré složení rostlinných bílkovin.
Nesmíme zapomínat ani na dostatečné množství oříšků a semínek, ale pouze čistých – bez kořenících příměsí a soli.
Kvalitní tuky jsme už zmínili v souvislosti s rybami, najdete je také v avokádu, olivovém oleji, v našich podmínkách je to i olej řepkový a pro dochucení pokrmů také bylinky a koření. Opět je ale potřeba dbát na to, aby bylinky a koření byly ve své čisté formě, nejlépe bez příměsi soli a glutamátů.
Zdroj: Academic Group, Studie1, Studie2, Výzkum, Studie3
