„Apiterapie není výdobytkem moderní doby. Je stará téměř jako lidstvo samo,“ říká PhDr. Michal Hájek z Bořanovic u Prahy, který se o tuto léčebnou metodu zajímá řadu let. „Vždyť první dochované zmínky o včelařství jsou tisíce let staré. Léčebnou sílu včel využívali už starověcí Egypťané! Také američtí indiáni a čínští léčitelé dobře věděli, že včely prospívají zdraví, a uměli toho využít.“

Včely bodaly Ivana Hrozného

„Ve starověkém Řecku byli lidé přesvědčeni o pozitivních vlastnostech medu a považovali jej za recept na dlouhověkost. Slavná egyptská královna Kleopatra si údajně dopřávala medové koupele, kterými pečovala o svoji hebkou pokožku,“ pokračuje Michal Hájek. „Účinky apiterapie z rukou osvícených lékařů oceňovala Evropa i v dobách ,temného‘ středověku: včelím jedem se léčila dna Karla Velikého a přesně umístěné vpichy včelích žihadel ulevovaly revmatismu Ivana Hrozného. Také v Čechách naši předkové hojně využívali včelí medicínu a znali energetické body a dráhy.“

Na rozdíl od antiky středověk přírodní medicíně moc nepřál – dával přednost různým bizarním substancím, jejichž léčivé účinky byly velmi sporné (pokud nebereme v potaz mocnou sílu placeba). Do bitev ale na svých vozech ranhojiči vozili celé bečky medu. Povědomí o tom, že med dezinfikuje rány všeho druhu (což se soudilo i o pavučinách) a přispívá k jejich léčbě, totiž přežilo tisíciletí a sladký dar včel byl v nouzových podmínkách příležitostně používán ještě v první světové válce.

Životodárné opylení

Chorob způsobených špatným životním stylem a výživou raketově přibývá, přičemž klasická léčba „prášky“ často není moc účinná. Anebo je naopak účinná až příliš a nemocný se na medikamentech stává de facto závislý.

Není proto divu, že se spousta laiků i odborníků ohlíží zpět na časy rozkvětu přírodního léčitelství. Žádná z jeho metod ovšem není samospasitelná a třeba na zhoubné choroby nezabírá. Všechny však (pokud nemáte alergii či něco podobného) dovedou člověku dodat kousek zdraví, zlepšit imunitu či aspoň vylepšit náladu, což také není málo. Procházejme se voňavým lesem, pijme bylinkové čaje, zkoušejme různé inhalace apod. – a nezapomínejme přitom na včely.

Med, propolis, mateří kašička, včelí vosk a v poslední době stále častěji i včelí jed jsou substance, které sice nárazově mnoho nezmohou, ale při dlouhodobém používání ano.

„Ideální je komplexní působení všech těchto složek,“ říká Vladimír Glaser z Ekocentra Včelín v Ořechu u Prahy. „To ale mohou zřejmě využívat jenom včelaři a jejich rodiny – chce to příliš mnoho času.“

Rod pana Glasera v Ořechu po 400 let provozoval mlýn – a vedle něj měl po celá ta staletí i včelíny. Teď už je sice mlýn minulostí, ale pan Glaser vysadil rozlehlý sad a k tomu také včely patří. Plus všechno to zdravé a léčivé, co člověku dávají.

Co je vlastně na včelách nejcennější? „Když to vezmeme zeširoka, pak je to skutečnost, že opylují rostliny,“ říká včelař z Ořechu. „Kdyby tu včely nebyly, zřejmě by většina lidí i dalších živočichů vymřela hlady – vždyť bez opylení včelami by nemohly být ani ty jabloně v mém sadu, nemluvě o všemožných hospodářských plodinách.“

Který med je ten „váš“?

Čas od času přicházejí děsivé zprávy o chorobách včel či o včelích nájezdnících z Asie a Jižní Ameriky, kteří pobíjejí naše pracovité a krotké včely medonosné. Nepotěší ani statistika, která říká, že vloni evropští včelaři kvůli studenému květnu vyrobili ve srovnání s průměrnými roky jen necelou třetinu objemu medu.

Zkušení včelaři proto zájemcům o med a spol. radí najít si „svého“ spolehlivého dodavatele a opomíjet někdy podezřelé medy v supermarketech, na jejichž etiketách se rdí přiznání „Vyrobeno mimo EU“. A také nesnažit se medem za každou cenu nahradit cukr: třeba bábovku s medem neupečete, kompot slazený medem spolehlivě zkvasí apod.

„Nejjednodušší domácí použití medu je samozřejmě do čaje,“ usmívá se Vladimír Glaser. „Může však být aplikován i na rány či popáleniny – svými antibakteriálními vlastnostmi urychluje hojení.“ Doporučuje se i masáž vlažným medem či zábal do prostěradla natřeného medem, to už jsou ale záležitosti pro běžnou domácnost poněkud nákladné a pracné. Jednoduchá je naopak dezinfekce prostředí v bytě za použití aromalampy, v níž odpařujeme propolisovou tinkturu.

Zajímavou novinkou mezi apiterapeutickými technikami je pobyt v apidomcích. „Jde vlastně o zahradní domek s postelí a úlem, který je samozřejmě od ostatních prostor domku oddělen hustou sítí,“ dozvídáme se v Ořechu. „Zásluhou nektaru a pylu, které včely do úlů přinášejí, i propolisu a medu vzniká v apidomcích zvláštní vlahý vzduch prosycený těmito vesměs léčivými látkami. My tu taky jeden takový domek máme. Doporučujeme v něm minimálně hodinový pobyt – kratší má jen malý účinek. jinak je zvolená doba individuální; slyšel jsem i o lidech, kteří v apidomcích občas přespávají. A mobily nechejte vypnuté!“

Tvrdí se, že kvůli práci se včelami žijí včelaři déle než běžná populace – inhalují přece léčivý vzduch. Žádná vědecká studie na toto téma ale dosud nevznikla – složky aerosolu v úlech se totiž v průběhu roku a sběru z různých rostlin mění, právě tak jako aktuální potřeby pacientů. „Podle mého názoru jde spíš o homeopatikum,“ říká Vladimír Glaser. „Pokud se ale pobyty v apidomcích často opakují, určitě musejí mít na člověka příznivý vliv.“

Konečně léčivá žvýkačka

Právě nemožnost „normalizovat“ prostředí v apidomcích, med, včelí jed aj. brání tomu, aby bylo léčení včelami „oficializováno“ a podporováno zdravotními pojišťovnami. Složení medu i ovzduší v apidomcích se mění podle momentální situace v přírodě, a tak účinné látky, které bychom v nich nalezli třeba v červnu, tam už v září nebudou. Žádný nefalšovaný med by vám neměl uškodit (prý snad už ani ten z okolí Černobylu). Jde ale o to, aby vám důkladně prospěl. A tady se často k optimálnímu druhu medu a dalších léčivých složek dostáváme metodou omyl/úspěch. Vyplatí se přitom zkoušet i medy obohacené například mateří kašičkou či pylem: často právě ty mohou mít skvělé účinky.

Při přemýšlení o tom, co z apiterapie zvolit, můžete žvýkat plástečkový med. V zahraničí je to dost běžné, u nás zatím moc ne – jde prostě o žvýkání kousku medové plástve se vším, co obsahuje: medem, voskem, pylem a propolisem. Podle některých odborníků má tato neobvyklá žvýkačka fantastické účinky na choroby dásní i zubů a záněty v ústech.

Vyléčí i vaši duši

Včelaři se shodují v tom, že kromě léčivého účinku na všemožné choroby tělesné působí včely blahodárně i na duši. Jejich poklidné bzučení a nepřekonatelná pracovitost zbaví vaši mysl stresu – však se také řada včelařů netají tím, že si občas odskočí odpočinout či schrupnout ke svým „hospodářským zvířatům“.

V poslední době přibývá amatérských chovatelů včel z měst: svoje úly mají na střechách paneláků či třeba v předzahrádkách. Podle odborníků je to dobrý začátek, skutečné včelaření by však mělo být ve volné a čisté přírodě bez rušivých vlivů hluku, postřiků apod., nejlépe pak ve stínu mohutných stromů. Potíž ale je v tom, že takových míst ubývá…

Autor: Ivo Bartík

Zdroje: Autorský článek, Květy 21/2021