Alzheimerova nemoc postihuje přibližně 5 % populace ve věku 65 a více let. Každých 5 let se ale výskyt zhruba dvojnásobí – v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 30 %, v 90 letech přes 45 %. Nemoc zasahuje ženy přibližně dvakrát častěji než muže. Se silnými ročníky, které se blíží k důchodovému věku, experti navíc předpovídají strmý nárůst případů Alzheimerovy nemoci a dalších druhů demencí. Ty už v počátečních fázích představují vážná zdravotní rizika, zvláště pro pacienty, kteří se léčí s dalšími nemocemi. Snadno pak zapomenou například na pravidelné užívání důležitých léků a hrozí jim i nebezpečí předávkování.
Nemoc, která se dotýká hlavně seniorů
Alzheimerova nemoc je nejčastější formou demence, tvoří 60–80 % případů. Ačkoli může postihnout i padesátníky, riziko jejího vzniku se s věkem zvyšuje. Proč vůbec demence vzniká, není odborníkům dosud zcela jasné. „Kromě vyššího věku jsou známy faktory jako genetické predispozice, úrazy, životní styl, kardiovaskulární rizika, užívání alkoholu, vystavení toxickým látkám nebo infekce. Za největší rizikový faktor je však stále považován věk,“ říká prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. Ačkoli ženy žijí v průměru o 6 let déle než muži, příčina těchto rozdílů v riziku vzniku nemoci mezi pohlavími je stále předmětem bádání.
Menopauza i nižší imunita možná může za propuknutí nemoci
Obvykle trvá i desítky let, než Alzheimerova nemoc přejde z počátečního stadia onemocnění do klinických příznaků. K těm patří ztráta paměti, zmatenost, poruchy řeči nebo zhoršení pozornosti. Mnoho žen prochází menopauzou přibližně ve stejné době, kdy se začíná rozvíjet tato preklinická forma nemoci. Vědci se proto domnívají, že ztráta pohlavního hormonu estrogenu může ženy v tomto období vystavit vyššímu riziku rozvoje Alzheimerovy nemoci.
Další ze studií, na které pracovali harvardští vědci, poukázala na to, že amyloid – tedy bílkovina, která se při Alzheimerově nemoci nekontrolovaně hromadí v mozku a poškozuje ho, se v mozku ukládá v rámci boje proti infekcím. To může naznačovat, že tato nemoc je vlastně vedlejším produktem aktivity imunitního systému našeho mozku. A protože ženy trpí autoimunitními chorobami dvakrát častěji než muži, může se u nich vyskytovat i více těchto amyloidních plaků.
Kdy jde „jen“ o stárnutí a kdy je to závažná nemoc?
Jedním z hlavních problémů je, že počáteční příznaky se často podobají příznakům normálního stárnutí. Pro potvrzení diagnózy je nutné provést důkladné vyšetření, včetně testů paměti, kognitivních funkcí a neurozobrazovacích metod. „Přesnost diagnózy může být ovlivněna také tím, že někteří pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou mít současně i jiné neurologické problémy. Kromě toho neexistuje žádný definitivní diagnostický test, který by jednoznačně určil přítomnost onemocnění,“ upozorňuje prof. Hort.
V současné době neexistuje na Alzheimerovu nemoc žádný lék, který by jí zabránil nebo zastavil, i podpůrná léčba však může zpomalit progresi onemocnění. Klíčové je ale zahájit ji co nejdříve.
V současné době se k diagnostice Alzheimerovy nemoci využívá také umělá inteligence. „Výsledkem vyšetření je informace, zda a kde se amyloid v mozku vyskytuje. Neurona PET využívá specifický algoritmus k výpočtu výstupu vyšetření. Dokáže určit množství amyloidu v mozku, rozlišit změny v čase při opakovaných vyšetřeních a zpřesnit lokalizaci v mozku,“ vysvětluje MUDr. Pavlík, MBA, ze společnosti Neurona Lab. Tyto funkce výrazně zlepší přesnost diagnostiky a lékaři budou moct také sledovat vývoj a případně i účinnost léčby onemocnění v čase.
Jak snížit riziko rozvoje demence?
Řada studií v poslední době ukazuje, že nebezpečí vzniku demence výrazně zvyšuje neléčená hypertenze (vysoký krevní tlak) po 50. roku života. „Významným faktorem je i nedostatečná společenská aktivita. Je tedy pro seniory velmi zdravé chodit mezi lidi, aktivně se zajímat o dění kolem sebe, mít koníčky a neuzavírat se v nějaké své malé bublině,“ říká prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
První impuls k určení diagnózy často vzejde z okolí pacienta, které zaznamená změny v jeho chování. „Typicky můžeme uvést seniora, který žije sám a už několik let se mu horší paměť – lidé v jeho okolí si problém uvědomí ve chvíli, kdy je začne obviňovat, že mu schovávají věci nebo se ho snaží otrávit a podobně. V takové chvíli je vhodné, aby se pečující obrátili nejlépe na jeho praktického lékaře, eventuálně na psychiatra, který může v prvé řadě realizovat diferenciální diagnostiku, určit příčinu psychických obtíží a zvolit správný léčebný postup,“ říká MUDr. Ing. Klára Knápková, psychiatrička z M&K psychiatrie.
V rámci preventivních prohlídek také pacienti nad 65 let dostávají při testu mimo jiné za úkol zapamatovat si tři základní slova a zakreslit čas do ručičkových hodin. „Pokud po vyšetření a provedeném testu máme u pacienta podezření na snížení kognitivních funkcí, zahájíme ihned další podrobnější vyšetření,“ říká MUDr. Astrid Matějková, členka výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Zdroje:
https://www.alzint.org/about/dementia-facts-figures/dementia-statistics/ https://www.health.harvard.edu/blog/why-are-women-more-likely-to-develop-alzheimers-disease-202201202672
