Známe to nejspíš všichni. Každé onemocnění s sebou přináší nejen komplikace po zdravotní stránce, ale podepíše se i na naší psychice. Býváme rozladění, podráždění, smutní, cítíme bezmoc a frustraci. Typickým příkladem jsou celoživotní záněty, potravinové intolerance, chronické rýmy, kožní problémy nebo třeba nemoci žil. Většina má chronické žilní onemocnění spojené s metličkami a křečovými žilami, ale patří sem i pocitově těžké, bolavé a oteklé nohy. Život s nimi může přinášet trvalou sklíčenost, stres a beznaděj. Mnohdy ale zbytečně.
Jak vypadá den pacienta s žilním onemocněním?
Lidé s chronickým žilním onemocněním často kvůli bolesti nohou nemohou pomalu ani vyjít schody. O delší procházce ani nemluvě. V práci se přes brnění, těžkost a bolest nohou jen těžko soustředí na práci, po návratu domů si zase musí dát nohy nahoru, aby jim ulevily, než začnou dělat cokoliv jiného. Noční křeče jim mnohdy narušují spánek, a tak se budí unavení. Nedostatek spánku postupně samozřejmě prohlubuje únavu a s ní související pasivitu a sociální izolaci.
S těmahle nohama nikam nejdu
K uzavřenosti před světem a vztahy mohou vést i nohy plné nehezkých metliček a křečových žil, za které se někteří lidé (zvlášť ženy) stydí. Možná si říkáte, že je to banalita, pro někoho jde ale o nepřekonatelný problém. „Pro sebevědomí žen je důležité, aby byly samy se sebou spokojené. Viditelné, nevzhledné žíly mohou významně ovlivnit to, jak se ženy vnímají a například i oblékají. Pocit nespokojenosti přitom zůstává i po zakrytí nedostatků. Nejistota a napětí tak mohou růst a dál se umocňovat,“ říká psycholog Mgr. Alexander Tomeček z Ostravy.
Nedostatek sil na změnu
Jak se ale obtíže stupňují, duševní zátěž roste. Prohlubující se obavy pak mohou vést až k emočnímu vyčerpání, kdy lidé nenacházejí ke změně odhodlání. „Stres je nejčastěji chápán jako něco akutního. Pacienty s chronickým onemocněním ale trápí spíše takzvaný očekávaný stres, spojený s obavami z dalšího zhoršení příznaků v následujících měsících a letech. Dlouhodobý strach se pak může projevit chronickou stresovou reakcí vyznačující se zvýšenou únavou, pasivitou, ale také dalšími následky dlouhodobého stresu na fyzické úrovni. Ty zhoršují zdraví pacienta a znesnadňují jeho léčbu,“ vysvětluje Mgr. Alexander Tomeček.
Udělat první krok k řešení je jedna věc. Vydržet to je něco zcela jiného. Chronické žilní onemocnění dlouhodobou nepřetržitou terapii ale vyžaduje. Proto by tím, ke komu nemocní zamíří v první řadě, měl být praktický lékař. „Lidé mohou návštěvu lékaře odkládat například kvůli obavě, že ten nebude příznaky považovat za dostatečně závažné a pacientovi to dá najevo. Již samotná představa, kdy by pacient odcházel s nálepkou hypochondra, ho může od návštěvy odborníka odradit. To platí hlavně v případě počátečního rozvoje chronického žilního onemocnění, kdy se jedná o subjektivní příznaky, zatím bez viditelných projevů v podobě metliček a křečových žil,“ uzavírá psycholog.
Jak si nenechat nemocí zkazit život?
Podle odborníků je zásadní myslet na svoje uzdravení a věřit ve zlepšení zdravotního stavu. Chce to jen čas a trochu úsilí. Nemoc můžete taky přijmout jako výzvu, s níž jste se rozhodli poprat a bojovat. Kdo z vás vyhraje tento zápas? Je to jen na vás.
Zkuste brát věci pozitivně, tedy snažit se vidět zlepšení, spíš než myslet na rizika a komplikace. Pomoct vám v tom může laskavý vnitřní monolog.
Neodkládejte změnu. Najděte rizikové faktory, které se vás týkají, a upravte svůj životní styl. Zdravá strava, přiměřený pohyb a omezení alkoholu je základ.
Neodkládejte vyšetření u lékaře a začněte s komplexní léčbou svého onemocnění.
Nespoléhejte na jednoduché řešení, například operaci křečových žil. Důležité je zaměřit se na podstatu, ne pouze dočasné odstranění příznaků.
Připravte se na to, že vás čeká dlouhá cesta. Chronické žilní onemocnění vyžaduje celoživotní léčbu. Ta se ale vyplatí.
Nerezignujte na pohybovou aktivitu – ať už je průběh vašeho onemocnění jakýkoli. Vždycky můžete chodit na krátké procházky, plavat, zacvičit si doma pilates či jógu, zkrátka dělat cokoliv, co vám tělo dovolí. Naučte se také cviky podporující cirkulaci krve a věřte, že pravidelný pohyb vám pomůže s odtokem krve z dolních končetin a budete se tak cítit lépe.
Zdroj:
Mgr. Alexander Tomeček, psycholog
