Národním jídlem Slovenska – alespoň pro většinu Slováků – jsou bezesporu brynzové halušky. Slovenská brynza je přírodní, drobivý, roztíratelný sýr s typicky slanou chutí, který se vyrábí tradiční metodou: mletím vyzrálého ovčího hrudkového sýra, ke kterému se někdy přimíchává i kravský sýr. Brynza ze 100% ovčího sýra je tak vhodná i pro lidi trpící na intoleranci laktózy. Narazit můžete i na brynzu vyrobenou z kozího mléka, který má zase trochu jinou chuť i vůni – záleží tak na chuti každého strávníka, co je mu bližší.

Zdroj: Youtube

Vápník proti řídnutí kostí

Při výběru sýra se u žen nad padesát let doporučuje upřednostňovat ty, které jsou bohaté na vápník a vitamín D, což jsou látky důležité pro zachování zdraví kostí. Po menopauze se u žen totiž často objevuje osteoporóza, tedy řídnutí kostí. Jeden kilogram brynzy přitom obsahuje asi 6 g vápníku. Brynza je bohatá nejen na vápník a vitamín D, ale také vitamín B12, fosfor, zinek, bílkoviny a probiotika. Tyto živiny jsou důležité pro celkovou vitalitu žen nad 50 let.

Miliony živých mléčných bakterií

Probiotika navíc pozitivně působí na celý imunitní systém a snižují riziko infekcí. To se týká i mikroflóry ženských orgánů a prevence zánětlivých onemocnění, jak uvádí web ireceptář.cz. Jako přírodní zdroj probiotik si běžně kupujeme bílé jogurty, kefír nebo acidofilní mléko s obsahem živých kultur. Pokud je vám kolem padesátky, vhoďte si příště do nákupního koše jako součást vyváženého jídelníčku i brynzu ze surového nepasterizovaného mléka. „V jednom gramu brynzy jsme napočítali až desítky bilionů prospěšných bakterií mléčného kvašení. S tak potěšujícím výsledkem jsme se u jiných fermentovaných potravin nesetkali. Můžeme říci, že v brynze je tisíckrát víc bakterií mléčného kvašení než v řeckých jogurtech a milionkrát víc než v kysaném zelí,“ komentovala v roce 2019 výsledky mikrobiologického vyšetření Hana Hoffmannová ze spotřebitelského sdružení dTest.

O brynze píšou i vědci

Například studie z roku 2013 publikovaná v odborném časopisu BioMed Research International odhalila probiotický potenciál brynzy. Ve studii bylo ze slovenského sýra izolováno 125 bakterií laktobacilů. Vědci zkoumali antimikrobiální aktivitu těchto kmenů ve vztahu k osmi bakteriálním patogenům. Závěr uvádí, že Lactobacillus plantarum přítomný v sýru ukázal pozitivní antibakteriální aktivitu a odolnost vůči kyselinám, což z něj činí potenciálně užitečné probiotikum.

Další studie zase zkoumala vliv krátkodobých hubnoucích programů a konzumaci brynzy na strukturu střevní mikroflóry. Dvacet dva účastnic ve středním věku podstoupilo 4týdenní program, v rámci něhož jedly 30 gramů brynzy denně. Výsledek? Krátkodobý program hubnutí v kombinaci s konzumací brynzy zlepšil jejich tělesnou stavbu a zvýšil množství bakterií mléčného kvašení a nenasycených mastných kyselin.

Dobře chutná nejen s haluškami

Brynza tak opravdu může být součástí zdravého a vyváženého jídelníčku, který ocení (nejen) ženy po padesátce. Pochutnáte si na ní nejenom s haluškami nebo bramborovými noky (navrch doporučujeme přidat osmaženou cibulku a slaninu!) , ale třeba i s tarhoňou, dobrá je i jen rozetřená na čerstvém chlebu. Sýr také skvěle funguje v salátech, jako je směs rajčat a papriky a výborně se hodí při přípravě nejrůznějších pomazánek. Pozor, dávejte přednost sýru od farmářů než tomu ze supermarketů. Tam většinou seženete sýr, který prochází pasterizací a termizací. To je ale špatně. „Při těchto procesech se inaktivuje mikroflóra brynzy, čímž se prodlužuje její trvanlivost bez použití konzervačních látek. Termizovaná brynza ale neobsahuje žádné živé mikroorganismy, tedy ani probiotické, zatímco obsah nutričních složek zůstává zachován,“ vysvětlil pro web rehabilitace.info RNDr. Ján Kresák, CSc., ze slovenské firmy vyrábějící brynzu, sýry a máslo na Liptově.


Proč je brynza zdravá?

  • pomáhá při vstřebávání vápníku
  • funguje jako přírodní antibiotikum
  • je skvělým probiotikem
  • je lehce stravitelná
  • obsahuje spoustu zdravých tuků, bílkovin, minerálů a vitamínů


Zdroje: