Premium obsah

"Zelená rýma je bezpečnější než ta vodnatá", říká Petr Schalek, lékař FNKV

"Zelená rýma je bezpečnější než ta vodnatá", říká Petr Schalek, lékař FNKV
Bolí vás hlava, nos máte rozedřený a teče vám z něho. Rýma je tou nejobyčejnější a nejčastější nemocí. Zapomeňte na teplé obklady, antihistaminika i antibiotika. Co doopravdy pomůže, radí Petr Schalek, vedoucí lékař otorinolaryngologické kliniky fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Rýma je nejčastější nemocí, přesto o ní víme stále málo a většinou ji ignorujeme. Je to dobře?

U běžné virové rýmy, kterou máme všichni několikrát za rok, vlastně nic jiného dělat nemůžeme. Ta přijde a odejde, léčba je v podstatě jen symptomatická. Nelze se jí ubránit a nelze také čekat, že vás z ní lékař vyléčí. Tato nejběžnější virová rýma je zpočátku vodnatá a postupně se zahušťuje, a jak nastává stadium hojení, vysmrkáte hleny z dutin a je pryč. Celé to trvá pět až sedm dní.

Setkala jsem se s tím, že mi do školky vezmou dítě s vodnatou rýmou, ale ne už s tou hlenovitou. Není ale rýma nejnakažlivější právě v počátečním stadiu?

Ano, je to tak. V počáteční fázi, v době, kdy je rýma vodnatá, je člověk nejnakažlivější. Ale učitelky často vidí zelenou rýmu a myslí si, že se jedná o bakteriální. V drtivé většině případů tomu tak však není. Rozhodně tedy neplatí rovnice, kterou mají lidé často zažitou: vodnatá rýma = virová, zelená = bakteriální. Dítě je nejnakažlivější v akutní fázi, kdy je většinou přítomna jen rýma vodnatá.

Mělo by dítě zůstat doma po celou dobu nemoci nebo může po prvotní fázi do kolektivu?

Správný postup by byl, aby zůstal až do zhojení. Což platí i pro dospělé. V té druhé fázi je sice dítě výrazně méně nakažlivé než na začátku, neznamená to však, že není nakažlivé vůbec. A především, i samotné dítě potřebuje klid na léčbu. Při zanedbání se může rýma zkomplikovat například středoušním zánětem nebo i hůř.

Měli bychom tedy rýmu vyležet?

Ne snad přímo vyležet, ale zvolit klidovější režim. Tělo potřebuje klid, aby se s ní vypořádalo, a měli bychom také myslet na své okolí, abychom nemoc nepředávali dál.

Zároveň se ale udává, že se rýma u dětí objevuje až desetkrát do roka…

V naší literatuře se uvádí šestkrát za rok u dítěte a zhruba třikrát u dospělého. Ale chápu, že i to by znamenalo, že do školky prakticky nebude chodit. Je to začarovaný kruh a ta četnost vychází právě z toho, že se děti do školek nedávají úplně zdravé a udržují se tak v oběhu ty nejvýkonnější viry. I když rozumím tomu, že i rodiče mají své povinnosti.

Co když má dítě rýmu častěji? Snaží se nám tím tělo něco říct?

Když ji má dítě často a třeba se jí zbavuje i déle než týden, může nám to říkat, že má zvětšenou nosní mandli. Ta je v prostoru za nosem a zvětšená funguje už jen jako rezervoár různých virů. Zvyšuje vlastně pravděpodobnost nákazy a také zhoršuje průběh.

Pokud tedy dítě má zvětšenou nosní mandli, měli bychom zvážit její odstranění. Nebo nám to může říkat, a to je často podceňované, že i děti mohou mít chronický zánět dutin, který se může projevovat právě jen rýmou a kašlem. Pediatr by na to měl vždy pomýšlet a při podezření poslat dítě vyšetřit ke specialistovi na ORL.

Upouští se od odstraňování nosních mandlí stejně jako u těch krčních?

Ne, v případě krčních je ten rozdíl veliký, ale u nosních ne. Děti jejím zvětšením opravdu trpí a zákrokem se jim kvalita života výrazně zvětšuje, aniž by byla jakkoli narušena obranyschopnost organismu.

Nosní mandle se sice podílí na obraně proti infekcím, nicméně když už je zvětšená a nefunkční, tak dítě obtěžuje.

Existují různé domácí způsoby prevence či zákroků při rýmě, řada lidí pro ně má však jediné přízvisko: ‚drastické‘. Myslím tím například odsávání hlenů u kojenců. Jak je to s jejich účinností?

Pakliže dítě nesmrká, je dobré mu s transportem hlenu pomoci, zejména před spaním, protože pak mu hleny stagnují celou noc v zadních oddílech nosní dutiny a v nosohltanu a zvyšuje se riziko středoušního zánětu. Odsávačky při šetrném nácviku drastické nejsou. Naopak může ublížit, když se nepoužívají.

Další z metod je vyplachování slanou vodou. Nemůže sůl sliznice naopak podráždit?

Ne, my slané výplachy dutiny nosní určitě doporučujeme. Je to už trochu pokročilejší hygiena, ale v dnešní době je na vzestupu, což je jen dobře. Především pro ty, kdo pracují v prašném nebo klimatizovaném prostředí. Když si jednou za den vypláchnou nos solným roztokem, tak mu úžasně pomohou. Nos funguje jako klimatizační systém a stejně jako děláme údržbu klimatizačních jednotek, není od věci jednou za čas nosu pomoci solným roztokem. Do nosu se nachytává spousta nečistot, chemikálií, alergenů, a když je vypláchnete, funguje lépe.

Znamená to, že se rýmě ubráníme?

Když je sliznice v dobré kondici, brání se lépe. Nikdo vám ale nemůže zaručit, že když si budete vyplachovat nos a pak nastoupíte do tramvaje, tak nic nechytnete. Ale pomůže to. V nose neustále probíhá takzvaný mukociliární transport.

Každá buňka je pokryta řasinkami, které transportují veškeré nečistoty dál do krku, kde je polykáme a kde už jsou neškodné.

Stejný systém funguje v dutinách, odkud ženou řasinky nečistoty do nosu a následně do krku. Tento mukociliární transport je největší obranný mechanismus nosní sliznice, která je tak sama schopná bránit se chemikáliím, nečistotám i infekčním činitelům. Solné výplachy obecně zvyšují funkci tohoto transportu.

Jak často byste je doporučil?

Klidně jednou denně. Ať už ve formě spreje do nosu, nebo výplachové konvičky. Sprej je samozřejmě jednodušší, ale záleží hodně na tom, co dotyčný dělá. Když někdo pracuje v prašném prostředí, je potřeba vyplachování větší, když je někdo plavčík u moře, nemusí si nos vyplachovat vůbec.

Takže pokud jezdím často k moři, měla bych být díky tomu zdravější?

Teoreticky ano, ale jste zase vystavena ve větší míře klimatizacím, ať už v letadlech, nebo v hotelech. Sliznice střídáním teplot mírně ztrácí svou přirozenou obranyschopnost, protože musí několikrát denně reagovat na změny. Klimatizace navíc nejsou vždy správně čištěné a dezinfikované. Když má někdo v letadle rýmu a vzduch tam neustále koluje dokola, nákaze to značně pomáhá.

Postupuje věda při léčbě rýmy nebo stále platí, že neléčená trvá týden a léčená sedm dní? Lidé zkoušejí homeopatika, lékaři zase často předepisují antihistaminika proti alergii na zklidnění. Vede cesta tudy?

Bohužel to stále platí. Homeopatika z mého pohledu nepomáhají, nicméně ani neškodí. Co se týče antihistaminik, existuje řada studií, které potvrzují, že vám pomohou jen v případě, že k oné akutní rýmě máte navíc i tu alergickou. Jinak jsou v zásadě k ničemu. Při alergickém zánětu se totiž uplatňují jiné mediátory zánětu než při běžné akutní rýmě.

Přesto něco zřejmě dělat jde. Co vy děláte, abyste se od svých pacientů nenakazil?

Správně by to mělo být tak, že pacient s akutní rýmou se na specializované ORL vůbec nedostane. To je u nás trochu problém, protože lidé nevědí, že jim s akutní rýmou pomoci prostě nemůžeme. A za druhé jsme tu už natolik promořeni infekcemi, že máme protilátky vyšší než zbytek populace. Jinak bychom samo zřejmě byli pořád nemocní.

Ale třeba doma mezi sourozenci přenosu rýmy nezabráníte. Důležité je mýt si ruce, protože se viróza předává nejen kapénkami, ale i přes předměty. Také se děti snažte od sebe izolovat. A samozřejmě povzbuzovat přirozenou imunitu, otužovat, aby se nezapotily, dávat přirozené vitaminy ve stravě.

Pokud už dítě rýmu má, čím mu můžeme ulevit? Někdo říká teplé obklady, jiný zase procházky na mraze…

Můžeme jen mírnit symptomy. Ucpaný nos je pro dítě hodně nepříjemný. Snažte se dávat běžné kapky, které nos uvolní, ale pozor, ne déle než deset dní, protože na ně může vzniknout návyk. Rozhodně nenahřívat, to se dnes nedělá, teplo vede jen k rozvíjení infekce. Studený vzduch sice napomůže k oplasknutí sliznic, ale na to stačí kapky, nemusíte brát dítě na mráz.

Při našem ignorování rýmy se utěšujeme starým rčením, že ‚na rýmu ještě nikdo neumřel‘. Je to pravda?

Na rýmu ne, ale na komplikaci rýmy se umřít dá. Když to vezmeme do důsledku, rýma může vést k zánětu dutin a to je prostor v sousedství očnice a dutiny lební. Navíc i v dnešní době, kdy máme k dispozici velmi účinná antibiotika, se vyskytují komplikace sinusitidy intrakraniální, tedy například i meningitida a ta už samozřejmě smrtelná být může. Děje se to však vzácně, obvykle když je člověk oslabený.

Kdy bychom měli rýmu přestat ignorovat a vyhledat lékaře?

V případech, kdy nemoc začne jako běžná rýma, ale pokračuje déle než 7–10 dní, změní se charakter sekrece na zbarvenou žlutou či zelenou nebo se objeví horečky či bolesti v obličeji. To už naznačuje, že je rýma bakteriální, a takový zánět vyžaduje lékařskou péči. Pak jsou zapotřebí antibiotika.

Při komplikacích, o nichž jsme mluvili, však zřejmě nezabrala…

To je trochu problém dnešní doby. V případě komplikací, které jsem zmiňoval, je nutné vyhledat lékaře. Mnozí pacienti však přicházejí už s virovou akutní rýmou a chtějí antibiotika. Někdy zaskakuji za kamaráda v soukromé ordinaci ORL. Často přijdou lidé a jsou přesvědčeni, že mají zánět dutin a rovnou si řeknou o antibiotika.

Když jim řeknu, že se o zánět dutin nejedná, stále to opakují a trvají na antibiotikách. A když se zeptám, jak dlouho tu rýmu mají, řeknou mi, že ‚od včera‘. Vědí totiž, že třeba v minulosti od praktika antibiotika dostali a za pár dní byli zdraví.

Jenže to by se stalo i bez nich. Antibiotika v případě akutní rýmy nijak nepomohou, a naopak když se nadužívají, vzniká v populaci rezistence a ony pak nezabírají v případech, kdy jsou opravdu zapotřebí. A musí se vymýšlet další a dražší antibiotika.

To je v současnosti ohromný problém například ve Francii, kde bojují s pneumokokovými infekcemi, které jsou už rezistentní. U nás to zatím naštěstí není, ale jestli bude tento trend pokračovat a každou rýmu budeme považovat za bakteriální zánět dutin, můžeme k tomu dospět.

V kolika případech končí akutní rýma zánětem dutin či bakteriální rýmou?

V drtivé většině případů má virový zánět svůj vývoj, postupně oslabuje, až do týdne odezní. Jsou práce, které dokazují, že jen dvě procenta případů akutní virové rýmy přejdou do té bakteriální.

A další práce, které však nejsou z Česka, dokazují, že 70 procent lidí, kteří k praktickému lékaři s rýmou přijdou, dostanou antibiotika.

BĚŽNÁ VIROVÁ RÝMA PŘIJDE A ODEJDE, LÉČBA JE V PODSTATĚ JEN SYMPTOMATICKÁ. NELZE SE JÍ UBRÁNIT A LÉKAŘ VÁS Z NÍ NEVYLÉČÍ. TĚLO ALE POTŘEBUJE KLID, ABY SE S NÍ VYPOŘÁDALO, A MĚLI BYCHOM MYSLET NA SVÉ OKOLÍ, ABYCHOM NEMOC NEPŘEDÁVALI DÁL.

Zdroj:

  • MUDr. PETR SCHALEK, Ph.D. je vedoucí lékař Otorinolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Je autorem knihy Rinosinusitidy, která popisuje problematiku rýmy a zánětů dutin.
  • magazín Kondice 11/2019

 

Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.