Hektická moderní doba změnila stravovací a pohybové návyky, které jsou součástí životního stylu každého z nás. Ten je přitom nejdůležitější podmínkou našeho zdraví. A ovlivňuje i naše potomky, pro které jsme po dlouhou dobu vzorem. Na nás rodičích tedy z velké míry záleží, zda děti, a tím i budoucí pokolení, budou trpět civilizačními chorobami, jako jsou cukrovka druhého typu, onemocnění kardiovaskulárního systému, onkologická onemocnění, ateroskleróza nebo třeba hypertenze. Zároveň je třeba říct, že prázdné adorování zdravého životního stylu nefunguje. Děti si totiž fixují a do dospělosti nesou hlavně to, co opravdu vidí u svých dospělých vzorů, a už výrazně méně to, co jim k tomu rodiče říkají. Pokud tedy dítě ponoukáte k tomu, aby místo sezení u televize vyrazilo ven, sami byste s televizním ovladačem v ruce měli trávit co nejméně času. Na co se tedy doma nejvíce zaměřit?

Zdroj: Youtube

Sejděte se u stolu

Podle Slávky Fraňkové, spoluautorky knihy Jídlo v životě dítěte a adolescenta, plní společné stolování důležitou výchovnou funkci. Pokud v nás děti mají dobrý vzor, učí se od nás, jak správně jíst i jak se při tom chovat. Společná jídla, při kterých spolu komunikujeme a jsme si u stolu rovnocenní, totiž rodinu stmelují. Přiznejme si, kolikrát týdně jíme, a přitom koukáme na televizi nebo do mobilu. A to samozřejmě kopírují naše děti. Často je necháme, aby si odnesly jídlo do svého pokoje, kde ho nejspíš sní u počítače, televize nebo při koukání do mobilu. U mnohých rodin funguje takzvaná samoobsluha – tedy jí se to, co si kdo najde v lednici. S tím, jak děti rostou, společných chvil u stolu často ubývá. Je to logický trend, s věkem dětí se rozšiřují jejich zájmy, tréninky a zájmové kroužky se často posouvají do večerních hodin. Stává se tak, že naše děti chodí domů ve stejnou dobu jako my z práce. O to důležitější je snažit se o společné stolování alespoň během víkendu, a to bez televize a mobilu. Uvidíte, že vaše děti takto strávený čas ocení a možná se s vámi při večeři podělí o zážitky a informace, které byste v běžném hektickém dni přeslechli anebo by vaše dítě nemělo chuť, čas a příležitost vám je sdělit. Třeba i kvůli pocitu, že se mu plně nevěnujete.

Snídaně je grunt

Děti od nás odkoukávají i to, jak poctivě přistupujeme k jednotlivým jídlům v rámci dne. Odbýváte snídaně a večer pak energetický deficit doháníte nájezdy na ledničku? S největší pravděpodobností to jednou budou dělat i vaši potomci. Děti by snídani rozhodně vynechávat neměly. Pokud máme menší ratolesti (zhruba do dvanácti let), ještě na snídani celkem dbáme, čím jsou však naše děti větší, necháváme snídani na nich. Ty pak bohužel často odcházejí do školy bez snídaně. Ve Zprávě o zdraví obyvatel ČR z roku 2014 vydané ministerstvem zdravotnictví se píše, že více než 30 procent jedenáctiletých dětí nesnídá. U patnáctiletých dětí je to už 15 procent. „Pokud ale dítě vynechá snídani, která je jedním z hlavních denních jídel, je jeho energetický výdej kryt ze zásob organismu. Vyčerpání těchto rezerv se pak může projevit zvýšenou konzumací nezdravých potravin, jako jsou chipsy, sušenky, čokoládové tyčinky a slazené nápoje v odpoledních, a ještě hůře ve večerních hodinách, kdy už nejsou fyzicky moc aktivní,“ podotýká dětský obezitolog Zlatko Marinov. Dětem, které nesnídají, navíc chybí energie nejen na dopolední výuku, ale také na odpolední sportovní kroužky. Podobně to máme se svačinami. Dokud jsou naše děti menší, cítíme potřebu jim svačiny připravovat. Čím jsou však starší, tím častěji od přípravy svačin ustupujeme. Věříme dětským slibům, že si svačinu koupí za kapesné. Většinou to pak bývají slazené nápoje, sladkosti nebo fast food. Svačiny jsou důležité nejen dopoledne, ale i odpoledne, zvláště když se vaše dítě odpoledne věnuje sportu. Na dobrý výkon totiž určitě energii potřebuje.

Nezatracujte školní jídelnu

Díky školní jídelně mají naše děti zajištěné minimálně jedno teplé jídlo denně. Zkusili jste se ale někdy svých dětí zeptat, jak jim tam chutná? Možná máte štěstí a jídlo je výborné, ale třeba štěstí nemáte a vaše dítě chodí místo obědů na pizzu, kebab nebo párek v rohlíku. Jednou za čas to určitě nevadí, ale rozhodně by to nemělo být pravidlem. Ať už ve vaší školní jídelně vaří jakkoli, jídla vychází z nutričních doporučení ministerstva zdravotnictví. Obědy by tudíž měly odpovídat zásadám zdravé výživy a nutričním požadavkům dětí. Proto by je naše děti neměly vynechávat. Pokud vašemu potomkovi školní obědy z nějakého důvodu nechutnají, zkuste se domluvit třeba na kompromisu v podobě vyvážené obědové alternativy do krabičky.

Přidejte na ovoci a zelenině

Všichni víme, že ovoce a zelenina jsou důležitým zdrojem vitaminů a vlákniny a pro zdravý vývoj našich dětí i nás jsou nezbytné. Již zmíněná Zpráva o zdraví obyvatel z roku 2014 ovšem konstatuje, že většina dětí sní ovoce a zeleniny jen velmi málo. Více než polovina dětí ovoce ani zeleninu ve svém jídelníčku nemá ani jedenkrát denně. Tento trend se můžete pokusit změnit tím, že budete ovoce a zeleninu dětem nabízet jako pravidelnou součást svačin a večeří (například ve formě salátů) anebo budete mít na stole kdykoli volně k dispozici talíř s nakrájenou zeleninou či ovocem místo sušenek. Věřte, že pro děti je nejnáročnější dojít si do lednice oloupat okurku nebo nakrájet meloun. Jakmile jim ale ovoce nebo zeleninu podstrčíte přímo pod nos, odolá málokdo. Časem osvojený návyk jíst pravidelně každý den dvě porce ovoce a tři zeleniny se vám mnohonásobně vrátí.

Společně v pohybu

Z našeho běžného života se postupně vytratil přirozený pohyb. Do zaměstnání a zpět, které je často sedavého charakteru, se dopravujeme autem nebo MHD, případně sedíme doma na home officu. Místo přirozené chůze na vzduchu dojíždíme auty do sportovních center, kde paradoxně chodíme nebo běháme na trenažerech. Přirozený pohyb ruku v ruce vymizel spolu s technickým pokrokem. Už nepereme prádlo na valše, nádobí v dřezu myje málokdo a podlahu také nedrhneme kartáčem. Od přirozené pohybové aktivity nás odvádí i technické výdobytky v podobě televizí, notebooků a telefonů. Není proto divu, že se méně hýbou i naše děti. Zpráva o zdraví obyvatel například uvádí, že hodinu denně se hýbe pouze pětina dívek a čtvrtina chlapců, přičemž pohybová aktivita zvláště u dívek s věkem klesá. Otázka je, zda je to způsobeno většími nároky školy na domácí přípravu nebo tlakem rodičů na sportovní výkon a úspěch nebo nedostupností sportovní disciplíny, o kterou by vaše dítě mělo zájem, ať už z finančních, nebo logistických důvodů. Jisté je, že pokud se budeme jako rodiče snažit některé sportovní aktivity alespoň během víkendu dělat společně, bude to mít dobrý vliv na pohybové návyky našich dětí v budoucnu. Vyrazte společně na výlet, na procházku, jeďte se projet na kole nebo vyzkoušejte sportovní disciplíny. Sami se hýbejte, jak nejvíc to jde, a klidně ke svým oblíbeným pohybovým aktivitám přiberte i děti. Když dítě uvidí, že máma nebo táta doma pravidelně cvičí, velmi pravděpodobně tenhle vzorec chování přijme za svůj. Pokud dítě vozíte každý den do školy, zkuste zvážit, zda by se cesta alespoň občas nedala zvládnout pěšky nebo třeba na kole.

Zdroje: