Dlouho dobu se tvrdilo, že malé množství alkoholu denně prospívá našim cévám a chrání srdce před infarktem. Jenže, člověk míní a doba mění. Podle nejnovějších poznatků je tvrzení, že užívání nízkých dávek alkoholu chrání před úmrtností na kardiovaskulární choroby, přinejmenším kontroverzní. Alkohol prokazatelně zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice, podílí se na vzniku nemocí slinivky břišní, jaterních poruch či cirhóz, nemocí trávicí soustavy, jako jsou záněty žaludku, střev a slinivky břišní, a ani jeho umírněná konzumace tedy není zdraví prospěšná. Vyplývá to z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let, která vyšla letos v březnu v odborném časopise JAMA Network Open. Účastnilo se jí na 4,8 milionu dobrovolníků. Závěr? Bezpečné množství alkoholu rovná se nule.

Zdroj: Youtube

Alkohol jako tichý zabiják

V současnosti umírá na celém světě 3,3 milionu osob ročně v důsledku škodlivého užívání alkoholu, což představuje téměř 6 % všech úmrtí. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečnou dávkou alkoholu asi 20 g etanolu na den (16 g u ženy a 24 g u muže), což odpovídá přibližně půl litru 12° piva, 200 ml vína nebo 50 ml destilátu. S tím ale nesouhlasí celá řada odborníků. Na stránkách Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se například píše, že neexistuje žádná bezpečná nebo zdraví neškodná dávka alkoholu.

Proti těmto doporučením se také tvrdě ohradil například i výživový poradce Ivan Mach v roce 2020: „Propagace mírného pití piva – že je v něm vitamin B, kyselina listová a roztahuje cévy – zatajuje, že alkohol je buněčný jed, který tělo velmi náročně odbourává na metabolity, které zdravým lidem dále škodí,“ uvedl pro Český rozhlas Plus. Podle něj je tedy normální nepít.

Něžné pohlaví alkohol ohrožuje více než muže

Podle nové studie jsou to navíc ženy, které mají vyšší riziko předčasného úmrtí spojené s denní konzumací více než 25 gramů alkoholu, což je méně než dvě malá piva nebo tři decilitry vína. U mužů riziko úmrtnosti roste s vypitím více než 45 gramů alkoholu za den. Podle nutriční specialistky Věry Boháčové je naprosto nevhodná konzumace alkoholu také v období menopauzy, kdy se mění metabolismus. „Alkohol posiluje návaly horka a výkyvy nálad, tedy příznaky typické právě pro přechod. Navíc zvyšuje nevhodně příjem energie a může tak vést k neúměrnému nárůstu tělesné hmotnosti.“

Ani červené, ani bílé

Především červené víno se doposud doporučovalo pít jakožto nápoj s vysokou koncentraci antioxidantu resveratrol. Tento antioxidant najdete třeba i v brusinkách nebo borůvkách. Novější výzkumy ale zjistily, že i umírněné, zato pravidelné dávky červeného vína mohou přispívat ke vzniku rakoviny prsu, jícnu a krku, vysokého krevního tlaku a závažné srdeční arytmii zvané fibrilace síní.

Nejvíce ohroženi pitím jsou mladí muži

Alkohol v jakémkoli množství je prý zdravotně vysoce rizikový hlavně pro lidi do čtyřiceti let. S tím zase přišli vědci z washingtonské univerzity v Seattlu. „Doporučená míra alkoholu pro mladé lidi je stále příliš vysoká,“ řekla vedoucí globální studie Dana Bryazka z Univerzity ve Washingtonu. Podle vědců nepřináší pití alkoholu žádné výhody, a to ani v malém množství. Vůbec nejškodlivější je podle nich pití pro muže od 15 do 39 let, kteří jsou konzumaci alkoholu také nejvíc vystaveni. Studie uvádí, že konzumace alkoholu přispívá ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a má za následek větší množství úrazů než u abstinentů.

Varovné etikety už plánují v Irsku

Budou se u nás tedy lahve s pivem, vínem nebo likéry prodávat s varovnou nálepkou, podobně jako je tomu u cigaret? Kdo ví, třeba se česká vláda inspiruje u Irska. Tato severská země plánuje už brzy zavést varovné etikety na lahvích alkoholu s nápisem: „Pití alkoholu způsobuje onemocnění jater a má přímou vazbu na úmrtí na rakovinu.“ Ukládá to zákon, který byl v Irsku přijat po třech letech diskuzí v roce 2018, ale teprve na konci minulého roku získal posvěcení orgánů EU s tím, že nepředstavuje překážku pro jednotný vnitřní trh EU, a může tak vejít v účinnost. „To, že alkohol způsobuje rakovinu, není věc názoru, ale vědecky doložený fakt. Přesvědčit o tom ostatní je ale boj, a to je mírně řečeno,“ popsala na nedávné konferenci k rakovině Claire Gordonová z irského ministerstva zdravotnictví.

Zdroje: