Náš smysl pro rovnováhu se liší od našich ostatních pěti smyslů tím, že si ho nevšímáme, dokud normálně funguje. Jestliže vám ale vaše stavy narušují schopnost rovnováhy a brání v běžných činnostech, jako je třeba vaření, úklid nebo cesta do práce, je třeba to začít řešit. Může se jednat o psychický, ale i neurologický problém. K udržení rovnováhy člověku nejvíc pomáhají tři systémy – zrakový, vestibulární (rovnovážné ústrojí ve středním uchu) a proprioceptivní (receptory v kůži, svalech a kloubech, které nás informují o pohybu a postavení těla). „Funkci těchto systémů ovlivňuje fyziologické stárnutí, ale i možné kombinace onemocnění jako diabetes, poruchy štítné žlázy, výkyvy krevního tlaku a podobně. Závratě se většinou neobjevují jako samostatné onemocnění, ale primárně bývají symptomem nějaké další nemoci. A k těm je člověk s přibývajícím věkem náchylnější,“ vysvětluje hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky Iva Bílková.

Zdroj: Youtube

Ušní infekce nebo chudokrevnost

Jednou z nejčastějších příčin potíží s rovnováhou bývá prodělaný úraz, operace ve středouší nebo infekce. Ušní infekci znají lékaři také pod termínem „plavecké ucho“. Jde o bakteriální nebo mykotickou infekci zevního zvukovodu ucha, která se poměrně často vyskytuje v létě po koupání v rybníku nebo bazénu. V podstatě se jedná o zánět kůže ve zvukovodu. Kvůli špatné přístupnosti, teplu a vlhku zvukovodu se z něj ale může vyklubat dost nepříjemný problém. Na rozdíl od kožních zánětů na rukou, nohou nebo jiných snadno dostupných místech se zánět v uchu léčí o něco hůře, jak uvádí web Pro ženy.


Silné závratě obvykle vyvolává i takzvaná Ménierova choroba. Ta pacienta sice neohrožuje na životě, ale značně mu zhoršuje kvalitu života. Nemoc postihuje opět vnitřní ucho, objevuje se nejčastěji mezi 20.–40. rokem života a provází ji i tinitus a poškození sluchu.


Někdy může být na vině také chudokrevnost neboli anémie. Způsobuje ji nedostatek zdravých červených krvinek v krvi, které přenášejí kyslík do orgánů včetně mozku. Typickým znakem anémie je únava, ale někdy mohou chudokrevní lidé pociťovat i slabost a závratě. Stejně jako při srdeční arytmii. Tento stav, známý také jako abnormální srdeční frekvence, může způsobit, že vaše srdce bude bít příliš rychle, příliš pomalu nebo způsobem, který způsobí náhlé snížení přívodu krve do mozku. Díky tomu se budete cítit mdlobně a budete mít závratě.

Doktoři odhalí příčinu závratě

Závratě ale může způsobovat i užívání některých léků nebo nadměrné pití alkoholu. Mozek náhle znejistí v orientaci, ztratí přehled o poloze těla v prostoru a s člověkem se doslova „zatočí svět“. „U starých lidí pak bývá příčinou závratě porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen. Často také popisují závrať vyvolanou pohledem do výšky, kdy je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie (tepny, cévy). U mladých lidí je nejčastější příčinou závratě nízký tlak krve, naopak u starších příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak,“ uvádí fyzioterapeutka Bílková.

Jak uvádí web Nemocnice pardubického kraje, závrať, která se projevuje točením hlavy, nevolností, nestabilitou i zvracením, může nastat akutně, zničehonic. Pacient je pak obvykle do nemocnice převezen záchrannou službou a nejprve ho vyšetří na neurologii. „Nejdříve je potřeba vyloučit centrální příčinu, to znamená cévní mozkovou příhodu. Pacient absolvuje CT vyšetření, a pokud se neprokáže neurologická příčina, jeho další kroky směřují do ORL ambulance,“ uvedl Josef Hájek, primář Ušního, nosního a krčního oddělení Orlickoústecké nemocnice. Lékaři na ušním, nosním a krčním oddělení pak hledají další možné příčiny závrati.

Na vině může být psychika i krční páteř

Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Nezřídka se objevují také psychogenní závratě, které souvisí s úzkostmi, depresemi a nadměrným stresem. „Nejdříve musí být rozpoznáno onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Například pocity motání podobné stavům v opilosti, které pacienti vnímají nejvíce při chůzi, mohou ukazovat na mozečkovou poruchu, extrapyramidová onemocnění (řízení rovnováhy mozkem) či periferní neuropatie (poškození nervů v končetinách). Proto je důležité, aby pacient lékaři co nejpřesněji popsal své potíže – při kterých činnostech se závrať vyskytuje, jak se projevuje, jak dlouho trvá. Měření tlaku krve nebo EKG pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže nebo jiné,“ popisuje Iva Bílková.

Pokud závratě vznikají při změně polohy hlavy, při jejím otáčení nebo při zvednutí ze sedu do stoje či pokládání hlavy na polštář, většinou se jedná o takzvaná polohová vertiga, často doprovázená nevolností a zvracením. S tím vám většinou už po několika sezeních dobře pomůže proškolený fyzioterapeut.

Zdroje: