Třiadvacetiletá Tereza z Prahy měla v posledním ročníku střední školy plnou hlavou maturity, když ji zasáhly první zdravotní potíže. Z bolesti břicha, průjmů a krve ve stolici se vyklubala ulcerózní kolitida. Tereze, v té době nadějné české stepařce, se tak během pár měsíců obrátil život naruby. Trvalo více než dva roky, než se jí společně s lékaři podařilo nemoc dostat pod kontrolu. „Na konci roku 2018 jsem našla krev ve stolici, tak jsem s tím zašla na gastroenterologii. Tam mi po kolonoskopii řekli, že mám zánětem zasažený konec tlustého střeva, dostala jsem čípky na zaléčení a další tři měsíce jsem o ničem nevěděla,“ vzpomíná Tereza. Mezitím ji čekala maturita, ale také mistrovství republiky ve stepu, který byl její celoživotní vášní. „Pak jsem dostala hrozný průjem, zase s krví. Nespočetněkrát jsem musela běžet na záchod, i když už vlastně tělo nemělo co vydávat,“ popisuje. Opět skončila na gastroenterologii, tentokrát už jako hospitalizovaná pacientka, která dostala kortikoidy na nejhorší příznaky nemoci.
mladá pacientka se střevním zánětem
Zabrala až biologická léčba
„Takto nadopovaná jsem nějak zvládla maturitu i mistrovství republiky, obojí jsem měla v jednom týdnu. Pak jsem ale odpadla. Zánět se bohužel nelepšil a já pořád trpěla. Neustále mě bolelo břicho a neustávaly průjmy,“ říká mladá, pohledná dívka. Nakonec ji lékaři poslali na kliniku Iscare, kde dostala moderní biologickou léčbu. Vyhráno ale neměla. Kvůli nemoci musela skončit se stepem a nevyšel ani plán studovat vysokou školu – zdraví jí to jednoduše nedovolovalo. Vzhledem k tomu, že nemohla ani pracovat, ani studovat, získala invalidní důchod. K ulcerózní kolitidě se navíc přidaly další potíže, kromě střevní choroby dostala i trombózu do lýtka a také prodělala akutní zánět slinivky břišní. Nyní mají lékaři její stav pod kontrolou, a to především díky moderní biologické léčbě.
Viníkem může být i stres
Podobných případů jsou nejen v Česku desítky tisíc, každým rokem navíc přibývá nových pacientů s chronickými střevními záněty. Co stojí za jejich propuknutím, vědci zatím nevědí, podle odborníků se jedná o komplex faktorů, jako jsou nevhodná strava s vyšším obsahem rafinovaných cukrů a tuků, méně pohybu nebo stres. Svoji roli hraje i genetika, u každého pacienta je to ale individuální. „Naštěstí se už běžným postupem stávají laparoskopické operace zánětů, což pro pacienta představuje výrazně menší zásah do organismu. Brzy se dočkáme i robotické chirurgie.
Probíhají také studie na použití kmenových buněk pro léčbu tzv. píštělových traktů u Crohnovy choroby. To je zatím sice velmi nákladná, ale zároveň velmi slibná terapie,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přední český gastroenterolog.
Nemoc vyřadí pacienty z práce
Lékaři upozorňují i na to, že velká část pacientů s chronickým střevním zánětem dlouhodobě nemůže vůbec pracovat, nebo pouze s omezením. „Až 40 % pacientů se týká fenomén absentismu, což znamená, že mohou pracovat, ale pouze omezeně, například na zkrácený úvazek. A 10–15 % pacientů nemoc práci znemožňuje úplně,“ zmiňuje prof. Lukáš. I s tím by však podle něj pomohla větší dostupnost moderních léčebných postupů, zejména biologické léčby. V jejím nasazování prý totiž Česko výrazně zaostává za dalšími státy západní Evropy, například za Holandskem nebo Belgií.
Záněty se nevyhýbají ani dětem
„Přestože se zánětlivá střevní onemocnění charakteru IBD nejčastěji poprvé projevují v adolescentním věku, není výjimkou jejich výskyt u batolat nebo u kojenců,“ říká MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D., z oddělení dětské gastroenterologie ve Fakultní nemocnici v Motole. Nemoci jako Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida jsou tzv. imunitně podmíněná onemocnění, tedy způsobuje je vlastní imunitní systém pacienta. Nejčastěji se IBD projevují bolestmi břicha, průjmy nebo krví ve stolici. U dětí však může být, na rozdíl od dospělých, jediným projevem i porucha růstu. „Proto je nutné pomocí vhodné terapie zánětlivou aktivitu nemoci co nejdříve zklidnit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění vývoje malého pacienta. Ze stejného důvodu musíme také citlivě volit léčbu, aby vývoj negativně neovlivňovala,“ vysvětluje MUDr. Mitrová.
Speciální výživa
Přestože u nás mají lékaři k dispozici většinu léků, které jsou určeny i k léčbě dospělých, léčba malých pacientů si žádá zvláštní přístup. K potlačení Crohnovy nemoci například lékaři používají místo kortikosteroidů tzv. výlučnou enterální výživu, což je roztok obsahující cukry, tuky, bílkoviny, ionty, vitaminy, stopové prvky a vodu. Ten pacienti do trávicího traktu dostávají popíjením nebo sondou.
„V současné době se mění také přístup k chirurgickým zákrokům, které již neslouží jenom k řešení komplikací nebo jako ‚poslední možnost‘ po selhání léků. Optimální načasování operace u dětských pacientů může pozitivně ovlivnit jejich další vyhlídky a často i odpověď organismu na další léčbu,“ říká MUDr. Mitrová a dodává, že klíčová je i spolupráce celé rodiny. Je prý důležité dětem i mladým dospělým o jejich nemoci nelhat, komunikovat otevřeně a postupně je připravovat na to, aby byli schopni nemoc přijmout a jednou převzít spoluodpovědnost za svůj zdravotní stav.
Zdroje:
MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.
prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc.
