Co je vlastně pánevní dno?
Pánevní dno (odborněji diaphragma pelvis) si lze zjednodušeně představit jako vazivovo-svalovou přepážku nálevkovitého tvaru, která se rozprostírá mezi pánevními kostmi, kostí křížovou a kostrčí. Uzavírá vchod do malé pánve, což je prostor mezi již zmíněnými kosterními strukturami. Jednotlivé svaly pánevního dna zpevňují tuto oblast ve všech směrech – příčném, podélném i diagonálním. Některé z těchto svalů navíc obkružují močovou trubici, konečník a u žen ještě pochvu.
Funkce pánevního dna
Z předchozího odstavce je zřejmé, že pánevní dno vytváří podporu pro orgány, které se nacházejí v malé pánvi. Konkrétně se jedná o močový měchýř a močovou trubici, konečník, dělohu a pochvu u žen a prostatu u mužů. Správně fungující pánevní dno významně napomáhá udržet tyto orgány na optimálním místě, zabraňuje jejich výhřezu z malé pánve ven. Ve spolupráci s dalšími svaly zajišťuje funkci těchto orgánů – u močového měchýře brání samovolnému úniku moči tím, že jej podpírá, a navíc obkružuje močovou trubici. Stejně je tomu u konečníku. Pánevní dno tedy vytváří velmi důležitou podporu funkce svěračů. V případě, že je pánevní dno oslabené, tak při zvýšení nitrobřišního tlaku (při smíchu, kašli nebo zvedání těžkých věcí) většinou svěrače nedokážou samy o sobě tlak na pánevní orgány udržet, a může tak dojít k úniku moči nebo stolice podle toho, jaká část pánevního dna je oslabená.
Posilovat nebo uvolňovat?
Ve většině článků o pánevním dnu se dočtete, že je třeba pánevní dno posilovat. Určitě můžeme souhlasit s tím, že pánevní dno musí být dostatečně silné, aby dokázalo plnit všechny své funkce. Nicméně pánevní dno musí být také pružné, protože stažené a nepoddajné svaly a fascie neumožní povolit v případě, kdy je to třeba – například při vylučování, při sexuálním styku nebo při porodu. K bolestivému stažení svalů pánevního dna může dojít z různých důvodů. Z těch nejčastějších je možné jmenovat pády na hýždě, opakované záněty urogenitálního traktu, dlouhý a náročný porod. Kromě toho se také stává, že si zejména ženy ve snaze mít co nejpevnější pánevní dno nevědomky způsobí jeho přetížení.
Příznaky staženého pánevního dna
Příznakům oslabeného pánevního dna již bylo věnováno hodně článků, a jsou tudíž všem dobře známé, ale jak je tomu s příznaky přetíženého pánevního dna nebo jeho částí? Jak se oslabené pánevní dno negativně promítne do funkce orgánů malé pánve, tak stejně je tomu u přetíženého pánevního dna. Místo úniku moči nebo stolice je možné se setkat s obtížným močením, nebo dokonce s neschopností se vymočit. Dále se stažené pánevní dno může projevit zácpou. U žen se pak setkáváme s bolestivým pohlavním stykem, tzv. dyspareunií, bolestivou a jinak problematickou menstruací, nebo dokonce s funkční sterilitou (neschopnost otěhotnět) či infertilitou (neschopnost donosit dítě). Kromě těchto funkčních obtíží si osoby s přetíženým pánevním dnem mohou stěžovat na bolesti dolní části zad a kříže, tzv. lumbalgie a sakralgie, bolesti v oblasti hýždí a kostrče. Svalové spazmy se po svalových řetězcích šíří i do velmi vzdálených oblastí, jako je například horní krční páteř a čelistní kloub. Proto při bolestech hlavy a krční páteře, které nereagují na klasickou terapii, je vhodné myslet také na stav pánevního dna.