Premium obsah

Za co se jako ženy nejčastěji stydíme? Tady se najde naprosto každá

Za co se jako ženy nejčastěji stydíme? Tady se najde naprosto každá
   Zrovna čtu skvělou knížku Come as you are od Emily Nagoski (vyšlo ve slovenštině pod názvem Presne taká, aká si), kde autorka často zmiňuje stud jako něco, co je v ženách zakořeněné jako odolný plevel. Když se narodíme, tak nám totiž do naší zahrádky začne rodina, okolí, společnost i kultura, ve které vyrůstáme, zasévat různá semínka. Kromě těch dobrých a kvalitních, ze kterých vyrostou rostliny samostatnosti, soucitu, laskavosti k ostatním lidem nebo třeba pěkný vztah k pohybu, tam ovšem bývají zaseté také všelijaké plevele sebekritiky, nízkého sebevědomí a především studu.

Když dospějeme v ženu, je na místě si zahrádku pořádně projít a záhon po záhonu si zkontrolovat, co že to tam máme za rostlinky. Poté se můžeme rozhodnout, které z nich si ponecháme a které naopak vytrháme i s kořeny a namísto nich zasadíme semínka nová a lepší.

Zdroj: Youtube

Zamyslela jsem se nad tím, za co se my ženy nejčastěji stydíme (a co je vhodné vymýtit).

Za svou jedinečnost

Už odmala chceme zapadnout mezi ostatní. Je to takový instinkt přežití – když se nebudeme lišit od ostatních, budeme v bezpečí. Jenže když máme výrazně jiné vlasy, jiný nos, jsme jinak vysocí nebo máme tmavší pleť, než mají ostatní, jsme vystaveni zvýšené pozornosti a mnohdy taky šikaně ze strany spolužáků. Co si z toho taková denně urážená holčička vezme? Přesně tak, bude nesnášet všechno, čím se od ostatních liší. I v dospělosti na ni budou média chrlit prototypy „krásy“ a způsoby, jak se jim přiblížit. Kupte si permanentku na kurzy twerku, protože je in mít velký zadek. Vyzkoušejte ale také ketogenní dietu, protože v pase musíte být štíhlé. Zajděte si na labioplastiku, protože malé stydké pysky nemají být delší, než ty velké. Malá prsa se nelíbí chlapům a ta větší zase bývají níže položená, takže to vezměte rovnou i s operací prsou! Jenže krása každého z nás tkví v jeho jedinečnosti. To by mělo být zaseto v zahrádce každé malé holčičky, aby nestrávila celý svůj život v nenávisti ke svému tělu. Aby ho dokázala milovat už proto, že je zdravé a je její.

Za to, že prdíme, krkáme, že chodíme na záchod

Což dělají úplně všechny lidské bytosti. Jenže ženám je na rozdíl od mužů odmala podsouváno, že tyto zcela přirozené věci snižují jejich atraktivitu pro opačné pohlaví a že je musejí dělat jen v naprostém soukromí. I v seriálu Sex ve městě Carrie udělala z jednoho nesmělého pšouku šílenou aféru. A Samantha jí nezapomněla říct, že „před chlapama se prostě neprdí“. Na internetu najdete obrovské množství memů a videí o tom, jaké dardy žena vypouští po návratu z rande. A je to reálný problém – už mnohokrát jsem strávila večer po návratu ze schůzky s fenyklovým čajem a nahřívací lahví na břiše. Jen proto, že jsem se tolik bála znemožnění se před svým protějškem.

Za to, že máme chlupy

Další naprosto přirozená věc. A stejně takové tabu. Ano, posouvá se to pomalu, ale jistě k lepšímu. Pořád se ale spousta žen holí jen proto, že je to od nich očekáváno. Chlupy na ženách jsou podle společnosti nechutné, špinavé, neženské, nepřijatelné. Znamenají, že se o sebe žena nestará. Že smrdí. A že by se měla stydět. A pak se jít oholit. Co k tomu dodat? Když byla moje mamka v mém věku, byly chlupy na ženách zcela normální. Mají mimo jiné funkci ochrany kůže a pohlavních orgánů, termoregulaci a držení feromonů. Je jen a jen na vás, jestli se budete holit, nebo ne. Pokud ne, je úplný nesmysl, abyste se za své ochlupení musely stydět. To samé platí pro strie, špíčky, pupínky a další běžné „nedokonalosti“, které má víceméně každý. I když se rozhodnete proti nim nějakým způsobem zakročit, neznamená to, že když je máte, jste méně atraktivní.

Za to, že jsme sexuálními bytostmi

Tohle je velmi důležitý bod. Společnost po ženách chce, aby byly „cudné“, aby nedávaly najevo, že si užívají sex nebo masturbaci. Že měly více sexuálních partnerů. To by mohly být rázem označeny za nymfomanky nebo děvky. Zároveň ale nesmí být ani příliš zdrženlivé, to jsou pak „nudné“ nebo „frigidní“. Takže jak tedy? Správně mám mít jen jednoho partnera po celý život, mimo ložnici být velmi slušně oděna, chovat se zdrženlivě a nemluvit o sexu, ovšem v posteli se musím proměnit v dračici bez hranic. Která má orgasmus z pouhé penetrace a pochopitelně současně s partnerem. Jako v pornu. Není toho málo, že? Takže asi takhle: buďme svobodné ve své unikátní sexualitě, mluvme o ní, nestyďme se za to, co se nám líbí, nebojme si o to říct! A nenechme si diktovat, jaké máme mít fantazie a kolik máme mít sexuálních partnerů nebo třeba erotických hraček.

Za svou menstruaci a za svou cykličnost

V reklamách na menstruační potřeby vídáme ženy plné energie, kterak tančí na party v bílých bokovkách a naskakují na záda kluků, protože se právě s těmito produkty nemusejí obávat žádných „nehod“. Cílem je, aby nikdo nepoznal, že „to“ právě mají. A zase jsme zpátky na základce, kde červená skvrna na kalhotách představovala hrozbu nepředstavitelné velikosti a kde se povalovaly vložky po zemi v kabince, pokud v ní nebyl odpadkový koš. Vyjít s ruličkou na chodbu zkrátka nešlo. Přitom jde o zcela normální procesy probíhající ve zdravém ženském těle. Stud můžeme pociťovat i při intimních hrátkách s partnerem, pokud zrovna krvácíme. Můžeme se samozřejmě stydět i za svou náladovost, únavu nebo nafouklé břicho před menstruací. Lepší ovšem bude svému tělu poděkovat, že to všechno zvládá, přijmout to, že se během měsíce měníme. A využít každé fáze co nejlépe.

Je důležité si uvědomit, že jsme se s těmito nejistotami skutečně nenarodily, ale že je to důsledek nevhodného osazování naší zahrádky. Že máme na výběr a můžeme si zvolit cestu sebelásky namísto sebekritiky a studu.

Zdroj:

Instagram: @hrackypodlekacky

Autorský text

Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.