Výhřezy meziobratlových plotének – příznaky a nejčastější příčiny

Výhřezy meziobratlových plotének – příznaky a nejčastější příčiny
Výhřez meziobratlové ploténky je zajisté pojem, který zná řada z nás. V našich myšlenkách je nejčastěji spojován s velkými bolestmi zad. Výhřez meziobratlové ploténky se ovšem může projevovat nenápadně bez bolestí a vznikat postupně a plíživě.

Jak vypadá výhřez meziobratlové ploténky

Abychom si výhřez dokázali představit, je třeba si nejdříve zjednodušeně vysvětlit, jak taková ploténka vlastně vypadá. Jedná se o útvar diskovitého tvaru nacházející se mezi jednotlivými obratli páteře. Funguje primárně jako tlumič otřesů, které vznikají při pohybu. Je složena ze dvou částí – vazivových prstenců uložených zevně a vnitřního rosolovitého jádra (nucleus pulposus). Ono rosolovité jádro je pak ta věc, která takzvaně vyhřezává, pokud dojde k narušení integrity vazivových prstenců. K jejich narušení může dojít akutně provedením náročného nekoordinovaného pohybu nebo v poslední době častěji chronicky a postupně vlivem nevhodných pohybových návyků.  

 

Co způsobí výhřez meziobratlové ploténky

Pokud k výhřezu dochází postupně, tak probíhá v několika fázích – od postupného rozvolňování a praskání prstenců až po výhřez jako takový, kdy dochází k vytlačování rosolovitého jádra ploténky ven. Poté začne vyhřezlá část jádra tlačit na struktury poblíž, což vyvolá typické příznaky pro danou oblast. Nejčastěji výhřezy tlačí laterálně (do strany) na výstupy míšních kořenů, popřípadě dorzálně (směrem dozadu) na míchu.

 

Nejvýznamnější příznaky

Útlak míšního kořene se nemusí vždy projevovat bolestí zad. Mnohem častěji se setkáme spíše se senzitivními příznaky v oblasti těla, která je inervována zasaženým kořenem. Můžeme tedy narazit na pocity pálení, mravenčení, řezání apod. Pokud jsou stlačena i motorická vlákna, pak jsou přítomny i poruchy ovládání svalů. V takovém případě je třeba výhřez již neodkladně řešit, protože svaly velice rychle ochabují a atrofují. Někdy je nutná operace. Velice často se obtíže zvýrazňují při zvýšení nitrobřišního tlaku, což se děje například při zvedání těžkých břemen, při tlaku na stolici nebo při kýchání a kašlání.

Dále můžeme narazit na tzv. syndrom bolestivé zarážky, kdy pacient s výhřezem nestojí v rovině, ale jeho páteř je vychýlena do strany. Hrudní koš a pánev jsou vůči sobě stranově posunuty. Dotyčná osoba se tím vyhýbá bodu výhřezu, kdy zvýšená komprese zhoršuje obtíže. Při diferenciální diagnostice se zabýváme tím, jak daleko od páteře se obtíže projevují. Existuje nepsané pravidlo, že čím dále od centra obtíže jsou, tím je pravděpodobnější, že jsou způsobeny právě výhřezem ploténky.

 

Nejčastější příčiny výhřezů

Nejvýznamnější faktor, který v poslední době přispívá k rozvoji výhřezů, je jednoznačně chybějící napřímení páteře. Naopak se setkáváme s kompresí, ve které nejsou ploténky dostatečně hydratovány a postupně „vysychají“. Rychleji pak dochází k degenerativním procesům, které se vyznačují menší odolností vůči zatížení. Nejméně jsou ploténky odolné právě vůči dlouhotrvající kompresi. Navíc tato komprese ve většině případů není symetrická, nýbrž asymetrická. Cílem terapie je tedy páteř dostat primárně do napřímení, čímž dosáhneme zmírnění tlaku na ploténky a zaosením celého těla dojde k postupnému návratu výhřezu. 

ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.