Při autoimunitních onemocněních vytváří imunitní systém protilátky, které napadají vlastní tkáň. Téměř všechna autoimunitní onemocnění postihují častěji ženy než muže. Rozdíl mezi pohlavími je obzvláště velký v případě lupusu, závažného onemocnění známého také jako systémový lupus erythematodes neboli SLE. Devět z deseti postižených jsou ženy. Mezi další častá autoimunitní onemocnění patří roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a další nemoci, při nichž imunitní systém chybně napadá vlastní buňky a tkáně. Autoimunitní onemocnění jsou nyní pátou nejčastější příčinou úmrtí žen mladších 65 let.

Jiná onemocnění, jako je revmatoidní artritida, vznikají nejčastěji po menopauze. K velkým autoimunitním změnám může dojít také během těhotenství: příznaky u žen s revmatoidní artritidou, roztroušenou sklerózou a Gravesovou chorobou během těhotenství často slábnou, zatímco u žen s lupusem se příznaky často zhoršují.

Zdroj: Youtube

Faktor X, hormony a vliv prostředí

Vědci posledních 40 nebo 50 let hledali spouštěče, které stojí za pohlavně podmíněnou autoimunitou. "Domnívali jsme se, že chromozom X má s převahou autoimunity něco společného. Tato práce nás zřejmě nasměrovala k chromozomu X, zejména k těm, které jsou inaktivované," vysvětluje pro server The-scientist lékař Robert Lahita.

Jak uvádí web Science Daily, další faktorem, který ovlivňuje větší náchylnost žen k autoimunitním onemocnění je, souvislost mezi mužským pohlavním hormonem testosteronem a ochranou před autoimunitními chorobami. Muži jsou obecně chráněni více než ženy, které mají pouze desetinu testosteronu.

Ne všechno v lidském těle je dáno geneticky. U jednoho jednovaječného dvojčete se může vyvinout autoimunitní onemocnění, zatímco u druhého dvojčete, které má stejný genom, nikoli. Velkou část skládačky tvoří prostředí. Tedy kouření, strava, stres a množství "dobrých" bakterií, které žijí ve střevech. Střevní bakterie – souhrnně označované jako střevní mikrobiom ovlivňují riziko vzniku autoimunitních onemocnění. A jak vědci zjistili, muže mají ve střevech mirobiom, který je chrání lépe.

Vzhledem k tomu, že chromozomy X, ženské pohlavní hormony a ženské střevní bakterie zřejmě zvyšují riziko autoimunity, mohlo by se zdát, že se biologie nějak spikla proti ženskému pohlaví. Na tuto autoimunitní zátěž se však můžeme dívat i jinak: jako na odraz významu žen pro přežití našeho druhu. "Ženy musí z imunologického hlediska dělat spoustu naprosto pozoruhodných věcí, ke kterým muži prostě nejsou povoláni," říká imunoložka z univerzity v Torontu Jayne Danska. Autoimunita je možná daň, kterou ženská těla platí za svou dynamiku, přesto můžeme doufat, že se vědě brzy podaří najít řešení, jak si s takovou genetickou zátěží poradit.

Zdroj:Scientificamerican, Science Daily, Studie, The-scientist