Naše pohlaví ovlivňuje vznik autoimunitních onemocnění
Při autoimunitních onemocněních vytváří imunitní systém protilátky, které napadají vlastní tkáň. Téměř všechna autoimunitní onemocnění postihují častěji ženy než muže. Rozdíl mezi pohlavími je obzvláště velký v případě lupusu, závažného onemocnění známého také jako systémový lupus erythematodes neboli SLE. Devět z deseti postižených jsou ženy. Mezi další častá autoimunitní onemocnění patří roztroušená skleróza, revmatoidní artritida a další nemoci, při nichž imunitní systém chybně napadá vlastní buňky a tkáně. Autoimunitní onemocnění jsou nyní pátou nejčastější příčinou úmrtí žen mladších 65 let.
Jiná onemocnění, jako je revmatoidní artritida, vznikají nejčastěji po menopauze. K velkým autoimunitním změnám může dojít také během těhotenství: příznaky u žen s revmatoidní artritidou, roztroušenou sklerózou a Gravesovou chorobou během těhotenství často slábnou, zatímco u žen s lupusem se příznaky často zhoršují.
Faktor X, hormony a vliv prostředí
Vědci posledních 40 nebo 50 let hledali spouštěče, které stojí za pohlavně podmíněnou autoimunitou. "Domnívali jsme se, že chromozom X má s převahou autoimunity něco společného. Tato práce nás zřejmě nasměrovala k chromozomu X, zejména k těm, které jsou inaktivované," vysvětluje pro server The-scientist lékař Robert Lahita.
Jak uvádí web Science Daily, další faktorem, který ovlivňuje větší náchylnost žen k autoimunitním onemocnění je, souvislost mezi mužským pohlavním hormonem testosteronem a ochranou před autoimunitními chorobami. Muži jsou obecně chráněni více než ženy, které mají pouze desetinu testosteronu.
Ne všechno v lidském těle je dáno geneticky. U jednoho jednovaječného dvojčete se může vyvinout autoimunitní onemocnění, zatímco u druhého dvojčete, které má stejný genom, nikoli. Velkou část skládačky tvoří prostředí. Tedy kouření, strava, stres a množství "dobrých" bakterií, které žijí ve střevech. Střevní bakterie – souhrnně označované jako střevní mikrobiom ovlivňují riziko vzniku autoimunitních onemocnění. A jak vědci zjistili, muže mají ve střevech mirobiom, který je chrání lépe.
Vzhledem k tomu, že chromozomy X, ženské pohlavní hormony a ženské střevní bakterie zřejmě zvyšují riziko autoimunity, mohlo by se zdát, že se biologie nějak spikla proti ženskému pohlaví. Na tuto autoimunitní zátěž se však můžeme dívat i jinak: jako na odraz významu žen pro přežití našeho druhu. "Ženy musí z imunologického hlediska dělat spoustu naprosto pozoruhodných věcí, ke kterým muži prostě nejsou povoláni," říká imunoložka z univerzity v Torontu Jayne Danska. Autoimunita je možná daň, kterou ženská těla platí za svou dynamiku, přesto můžeme doufat, že se vědě brzy podaří najít řešení, jak si s takovou genetickou zátěží poradit.
Zdroj:Scientificamerican, Science Daily, Studie, The-scientist
