Opravdu jste nečekali tak znepokojivé výsledky?
Stanovení hladiny vitamínu C, co se týče krevního rozboru, je velmi problematické. Jde o proceduru drahou, technicky náročnou, nezřídka chybovou. Ke zpracování krve za tímto účelem musí navíc dojít velmi rychle. O podobnou studii jsme se pokoušeli už v roce 2015, ale nebyla tak průkazná. Poté, co se vyskytla možnost diagnostikovat jinak, tedy pomocí proužků vkládaných do moči, jsme se rozhodli udělat vyšetření znovu. Předpokládali jsme, že vinou změn stravovacích návyků odchylky budou, ale ne až takové.
Vybírali jste děti do studie podle určitých kritérií?
Právě že nikoliv. Šlo o náhodnou skupinu napříč celým věkovým spektrem – od těch nejmenších po adolescenty. Podobnou studii dělala i klinika v Olomouci či kolegové na Slovensku a zajímavé je, že průřezově vyšly výsledky stejné. Když zakryjete zdroj, nepoznáte, z kterého místa průzkum pochází. A ve stejně nepříznivém duchu vyznívají i poznatky z ostatních zemí Evropy.
Je důvodem pouhé stravování nebo třeba i další okolnosti, například obezita, vyžadující vyšší saturaci vitamínem C?
Strava hraje samozřejmě roli zásadní, i relativně zdravé děti však mají hladinu vitamínu C nižší. Samozřejmě ale ty obézní ji mají ještě nižší než ostatní. Může to souviset jak s tím, že se stravují ještě hůře než jejich vrstevníci s optimální váhou, tak s faktem, že obézní děti trpí často chronickým zánětem, který zvyšuje potřebu vitamínu C.
Komplikuje situaci, že obezity výrazně přibývá i mezi dětmi?
Každopádně. Rozvoj dětské obezity v ČR je neuvěřitelně strmý. Máme dnes 16% dětí nikoliv „jen“ s nadváhou, ale obezitou. Před třiceti lety šlo o 3%, tedy jde o nárůst ve stovkách procent. To už není alarmující, ale kritické.
Co znamená zjištění o nedostatečné saturaci vitamínem C u dětí v praxi?
Jsou nejen náchylné k častým infekcím, ale průběh infekčních onemocnění je u nich závažnější, navíc mají zvýšené riziko rozvoje různých chronických chorob. Vitamín C jednoznačně ovlivňuje kvalitu fungování imunitního systému a má vztah i k dalším procesům v organismu – tvorbou kolagenu počínaje protinádorovou imunitou konče.
Má význam i při vlastním vývoji dítěte?
Určitě. Už jen tím, že se podílí na tvorbě kolagenu, hraje nezastupitelnou roli při růstu. Ale významný je pro řadu dalších aspektů - pro cévní stabilitu, vývoj svalů, kůže. Podíl vitamínu C na rozvoji dítěte je komplexní, i když se to na první pohled nemusí zdát.
Je dobré i děti saturovat suplementy?
Ideální bývá saturace z potravy. Jistě – u samotného vitamínu C nerozeznáte, zda je přírodní či připravený synteticky. Ale my víme, že existuje mnoho dalších faktorů, které vliv vitamínu C zesilují. Budete-li například léčit kurděje pouhým syntetickým vitamínem C, tak je nevyléčíte. I proto nemám rád pohled „vezměte si vitamín C, budete zdravější“.
Zmiňujete kurděje, které jsou dnes vzácností. Snad z tohoto důvodu jsme si zvykli tvrdit, že vyspělá společnost dnes nedostatkem vitamínu C netrpí. Je to mylný pohled?
Ano, často míváme pocit, že nízká hladina vitaminu C je v civilizovaných zemích zcela výjimečná. Bohužel jde opravdu o představu mylnou. Výskyt snížené saturace organismu vitaminem C zdaleka není omezený na rozvojové oblasti, ale překvapivě často se vyskytuje i v rozvinutých zemích, kde jsou propagovány zásady zdravé výživy a je dostatek prostředků pro suplementaci.
Takže pořád jíme například málo ovoce?
O ovoce ani tak nejde, byť ho mají mnozí jako synonymum C vitamínu. Nejlepším zdrojem céčka je ale zelenina, která bývá mnohem větší zásobárnou. Paprika či brambory mají mnohem více C vitamínu než pomeranč či jablko. Jde o zdroje méně preferované, méně chutné, ale mnohem bohatší. Obecně se doporučuje denní příjem zeleniny pro dospělé 400 gramů. To je však minimální dávka - ani optimální, ani maximální, nicméně mnozí nedodržují ani toto. Pravdou je, že 20 – 30 mg C vitamínu denně stačí, abyste neměla kurděje, ale neznamená to, že byste neměla nedostatek vitamínu C.
Zdroj: časopis Květy, MUDr. Jan Boženský
