V Česku ročně vyhodíme kolem 355 tisíc tun jídla. Tohle množství by podle časopisu Společnosti pro výživu naplnilo až 100 tisíc středně velkých nákladních aut, která by vytvořila 650 km dlouhou kolonu vedoucí z Prahy do Hamburku. Nejde přitom jen o ‚odpad‘ z domácností. Jídlem plýtvají i farmy, zpracovatelský průmysl, maloobchodníci, restaurace a jídelny.

Zdroj: Youtube

Mezi nejčastější potraviny, které vyhazujeme, patří ovoce, zelenina a obiloviny. "Přitom pro spotřebitele by zamezení plýtvání potravinami mohlo znamenat značnou úsporu peněz a také ochranu životního prostředí. Průměrná česká domácnost by omezením plýtvání mohla ročně ušetřit více než 8 000 Kč, což určitě není málo," vysvětluje Ivana Laknerová z Výzkumného ústavu potravinářského Praha. A uspořit bychom samozřejmě mohli i za svátky, které tradičně patří k obdobím, kdy se jídlem plýtvá nejvíce. "Platí pravidlo, že čím víc se nakupuje, tím víc se vyhazuje. Jelikož jsou Vánoce i svátkem jídla, tak z našeho odhadu vyplývá, že plýtvání jídlem se oproti zbytku roku ještě prohlubuje a vzniká více potravinového odpadu," podotýká Tereza Modlová z iniciativy Zachraň jídlo s tím, že přesná čísla k tomu, kolik jídla se přes svátky nebo po nich vyhodí, neexistují. Že o Vánocích tolik jídla skončí v koši, je nejčastěji dáno naší snahou se před koncem roku předzásobit. Jídlem přeplněné vozíky v supermarketech asi známe všichni. Rozhodnutí udělat jeden velký nákup, abychom už přes svátky do obchodu nemuseli, není samo o sobě špatné, ale je potřeba si předem velmi pečlivě naplánovat, kdy jednotlivé potraviny spotřebujeme. A ty přebývající například včas zamrazit. Je totiž škoda zkazit si Vánoce tím, že se nutíme do dojídání jídel, na která se jinak těšíme po celý rok. O tom, co to udělá s naší váhou, ani nemluvě.

Plánování je základ

Platit by to mělo celoročně a o svátcích obzvlášť. Než se vydáte do obchodu, ujasněte si, co a kdy budete vařit. Pomůže, když si připravíte jídelníček až do konce roku. "Sepište si, ve které dny k vám dorazí návštěvy, kolik vás daný den bude. Důležité je uvědomit si, kolik toho reálně může sníst jeden člověk. Každý z nás chce být dobrým hostitelem, ale heslo ‚raději více než méně‘ je v tomhle případě na škodu. Promyslete si, co chcete sobě i návštěvám připravit za pokrmy, a rozepište si potřebné ingredience. Následovat by měla revize spíže a ledničky," radí Modlová, jak si předvánoční přípravy zorganizovat. Získáte tak naprosto jasnou představu o tom, co doopravdy budete potřebovat. Pokud nemáte nákupní seznam, který vás směřuje do konkrétních chodbiček a regálů, je snadné podlehnout výhodným akcím, lákavým obalům a ochutnávkám, zvláště pokud na nákup jdete hladoví (nebo s vidinou přebohaté vánoční tabule). Z tohoto pohledu může být výhodnější nakupovat přes mobilní aplikace z domova.

Pokud se vám přesto během svátků stane, že se některé potraviny začnou kazit nebo jim bude hrozit, že projdou, zkuste je ještě zpracovat. Z přebytečné zeleniny můžete připravit vývar, z otevřeného sýra pomazánku a z pečiva třeba krutony do polévky. Ingredience, u kterých budete mít podezření, že je nesníte, včas zamrazte.

Nejez to cukroví

Taky to znáte? V předstihu pečete cukroví, které rozvoní celou domácnost, takže se všem členům rodiny sbíhají sliny. Tehdy je chuť na cukroví největší a vy ho chráníte doslova vlastním tělem se slovy: "Nejez to, ať nám zbude!" Přece ho nebudete péct znovu! Přichází Štědrý den, cukroví vyhrabete ze skrýší a těšíte se, že vás rodina za vaše pekařské umění pochválí. Bohužel největší chuť na cukroví už opadla. V záplavě vánočních specialit, pocitu přejedení se a návštěv, kde ochutnáváme ‚cizí‘ cukroví, už na to naše nemáme chuť. A tehdy nastává období, kdy druhé k ochutnávání cukroví neustále pobízíme. Jenomže to už ho jíme spíš za trest než s chutí. A kdo by jedl cukroví po Novém roce, kdy nastává doba ‚zdravých‘ předsevzetí a hubnutí?

Řešením může být čerstvě napečené cukroví rozdělit na tři části. První věnujte rodině na průběžné ochutnání, druhou část schovejte na vánoční svátky a tu třetí zamrazte. Kdyby vám cukroví během svátků náhodou došlo, můžete ho kdykoli z mrazáku vytáhnout. V opačném případě se bude hodit kdykoli v budoucnu jako dezert ke kávě nebo sladké občerstvení pro nečekanou návštěvu. "Pokud návštěva přinese další vánočku, nakrájejte ji a v uzavíratelném sáčku ji dejte do mrazáku. Postupně lze odebírat takové množství, které právě sníte," doporučuje Modlová.

Příliš mnoho bramborového salátu

Schválně, podařilo se vám o některých Vánocích vyrobit tak akorát bramborového salátu? Obvykle ho vyrobíme zbytečně moc, abychom ho nechali přes noc uležet, následně použili na chlebíčky a pak nabízeli, kde se dá. Akorát zapomínáme, že všichni jsou přejedení saláty vlastní výroby.

Řešení? Inovujte! Zkuste si najít nový recept, který vás zaujme a zatím ho neznáte. V každém receptu bývá napsáno, pro kolik je porcí. Dodržte předepsané množství. Tím se vyhnete přebytkům. A pokud by vám salát náhodou chyběl, požádejte o tu trochu sousedy nebo příbuzné. Věřte, že jim uděláte dvojitou radost. Jednak pochvalou, že vám chutná, a jednak tím, že si část jejich přebytku odeberete.Pokud se pustíte do ‚klasiky‘, doporučuje Modlová ze Zachraň jídlo malý trik s cibulí, který salátu prodlouží ‚životnost‘. "V bramborovém salátu se nejrychleji kazí čerstvá cibule. Lepší je zamíchat ji třeba jen do půlky salátu, a teprve až ji sníte, přidat cibuli i do zbytku. Tím se prodlouží trvanlivost salátu. Skladujte ho na studeném místě přikrytý potravinovou fólií".

Pekáč smaženého kapra a řízků

O svátcích nakupujeme příliš mnoho masa a ryb. V nákupní horečce koupíme kus vepřového na vánoční řízek, k tomu kuřecí prsa, protože děti mají rády řízky kuřecí, a samozřejmě kapra, který nesmí na štědrovečerní tabuli chybět. Všechno to v potu tváře usmažíme a vyskládáme na mísu, abychom řízky následující dny dojídali studené k večeři nebo jen tak a zdaleka už ne tolik chutné, jako když jsou čerstvě usmažené nebo upečené.Myslete na to, že štědrovečerní večeře je sice slavnostní, ale co do množství stejná jako kterýkoli jiný den v roce. Z toho vyplývá, že maso by mělo pokrývat jednu čtvrtinu vašeho talíře (přibližně velikost dlaně), a pokud chcete mít na talíři rybu, můžete si porci zvětšit na velikost dlaně i s prsty. Další kousky navíc povedou pouze ke zbytečnému přejídání se, pocitu únavy a těžkosti. Obalte tedy jen tolik porcí, kolik skutečně potřebujete. Zbývající maso či rybu můžete vždy udělat později nebo zamrazit a následně rozmrazit, když je budete potřebovat.

Zkáze podléhající ovoce

Mísa ovoce na vánoční stůl určitě patří. K tradičním jablkům přidáváme zpravidla i ovoce exotické, jako je ananas, granátové jablko nebo banány. Ale jak už jsme zmínili, na Vánoce máme dobrot zkrátka až příliš. Jakkoli je ovoce zdravé a hodí se například spolu s ořechy jako dopolední svačinka, málokdo po něm v tomto období sáhne.Plýtvání můžete z velké části předejít správným skladováním. Díky němu ovoce vydrží podstatně déle. "Exotickému ovoci obecně nesvědčí velký chlad, proto ho nechávejte v pokojové teplotě. Jedná se například o ananas, banány, mango, avokádo nebo kiwi. Citrusy vydrží déle v lednici, pokud jsou už hodně zralé, nezralé mohou zůstat v pokojové teplotě. Jablka a hrušky vydrží zpravidla déle v chladu. Pokud nemáte chladnou chodbu, raději je dejte do lednice do přihrádky pro zeleninu. Naříznuté ovoce a ovocné saláty potřebují teploty blízko nuly, je ale nutné je rychle zkonzumovat," upozorňuje Modlová. Kupujte ovoce s rozmyslem a s konkrétním plánem, jak ho zužitkujete. Jinak začne plesnivět a skončí v odpadcích. Abyste tomu zabránili, buďte připravení takové kousky zpracovat. Například z ananasu můžete vyrobit skvělý moučník. Ananas oloupejte, nakrájejte na plátky a zprudka orestujte na ghí. Posypte skořicí a podávejte s trochou zakysané smetany nebo mascarpone. Získáte tak skvělý moučník, který zaručeně překvapí.

Nadbytek pečiva

Je zajímavé, že přes vánoční svátky se více než jindy strachujeme, že budeme mít málo pečiva, takže kupujeme chléb, bagety na chlebíčky, rohlíky na jednohubky a samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na vánočku nebo štólu. Tedy pokud si poslední zmiňované neupečeme doma. Nedochází nám, že všechno to pečivo vůbec nebudeme schopní sníst. Máme přece ještě cukroví, bramborový salát a chlebíčky… Kdo by o Vánocích jedl chleba? Řešením může být ihned po zakoupení nebo upečení odkrojit polovinu vánočky, štóly či chleba a uložit je do mrazáku. Stejně můžete naložit i s bagetami nebo rohlíky. Bagety na chlebíčky a rohlíky na jednohubky se po vyndání z mrazáku velmi rychle rozmrazí samy. A na chleba nejspíš dojde až po vánočních svátcích. V tom případě ho do mrazáku dejte již rozkrájený, rozmrazí se dříve.

Jídlo od rána do večera

Paradoxem je, že o Vánocích si nezřízeně dopřáváme, abychom následně v lednu stoupli na váhu a zjistili, že máme o pár kilo více, a pustili se do hubnutí. Položme si otázku, jestli ohromné nákupy jídla, nezřízené dopřávání si a následné vyhazování přebytků (protože opravdu vše nejsme schopni sníst) stojí za to. Není lepší jíst stejné porce jako každý jiný den v roce a po konzumaci cukroví nebo před ní si dopřát nějakou pohybovou aktivitu, která nám udělá radost? Určitě nám to přinese větší pohodu a lepší pocit, než když se svalíme s plným břichem před televizi. Navíc pak nehrozí, že vám bude těžko, a ani vaše váha se nejspíš výrazně nezmění.

Zdroje:

časopis Kondice

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36503306/