Ve spojitosti s únavou se často zmiňuje sedavý životní styl a stres. Na vině může být z velké části ale i nevhodná strava. Jídelníček příliš často obsahuje velké množství rafinovaných cukrů, které vedou k nestabilní hladině cukru v krvi, a tím pádem k únavě. Naopak chybí bílkoviny, vláknina a voda. Můžeme tedy prohlásit, že druh a množství přijímaných potravin hrají zásadní roli při určování hladiny energie v průběhu dne.

Zdroj: Youtube

Pozor na mléko i kávu

Pokud máte citlivější trávení, vyhněte se po ránu i mléku. Prázdný žaludek může dráždit, občas způsobuje i pálení žáhy. Mnohem lépe uděláte, když si ho dáte teplé večer, bude se vám pak dobře spát. A káva? Jeden šálek samozřejmě nevadí, jestli jich ale do oběda stihnete vypít víc, zaděláváte si na problém. Příliš mnoho kofeinu může mít totiž negativní dopad na stavy úzkosti. „Nadměrná konzumace kávy způsobuje zvýšenou odezvu kortizolu. To může vést k únavě nadledvin, což je recept na přetrvávající stres a vyhoření, nemluvě o problémech se spánkem,“ cituje server Elle klinickou psycholožku Britney Jones. Kávu ano, ale kombinujte ji s čaji nebo nějakou chutnou zeleninovou šťávou.

Večeře by měla být lehká, aby nezatěžovala vaše trávení. Obzvlášť, pokud si ji dopřáváte až v pozdějších hodinách. Brambory, vepřové či hovězí maso si proto dejte raději k obědu, večer volte salát, rybu, případně rýži. Ani s tou to ale nepřehánějte. I ona totiž obsahuje komplexní sacharidy, které tělo poměrně dlouho tráví. Takže v podobě přílohy klidně, talíř plný sushi si však raději odpusťte. Pozor dejte i na oříšky, tělo je totiž tráví dlouhé tři hodiny! Jsou mnohem lepší ke svačině během dne, v práci dokážou podpořit soustředění a stimulovat mozek. A co tedy k druhé večeři? Třeba fermentovanou kaši, tvarůžky nebo kvašenou zeleninu.

Bludný kruh zvaný GI

Pokud jíme často a hodně potraviny s vysokým GI (glykemický index), padá na nás únava. Tajemství toho, proč nás to často po jídle tak neodolatelně táhne na gauč, je zřejmě odhaleno. Vědci zjistili, že vysoká hladina glukózy v krvi, která po jídle přichází, může "vypínat" mozkové buňky, které člověka normálně udržují ve stavu bdělosti a čilosti. Nejvíc energie totž padne na trávení.

Co bychom tedy měli dělat, abychom se po jídle necítili unavení, ale naopak svěží? Nepřejídat se a znát alespoň přibližně GI potravin.

Glykemickými bombami jsou:

  • cornflakes, popcorn, burisony a rýžové chlebíčky;
  • výrobky z bílé a rýžové mouky (rohlíky, bagety, vánočky);
  • pečené brambory, některé druhy rýže a sladké snídaňové cereálie;
  • kukuřice, dýně aj.

Nízký GI mají luštěniny a houby, mléko i mléčné výrobky a naprostá většina zeleniny. Ten, kdo se nedokáže zříct křupavé bagety, může snížit její GI tím, že si ji namaže rostlinným tukem. Cereálie je lepší jíst celozrnné, bez zbytečně přidaného cukru a míchat je do jogurtu. To samé platí pro kukuřičné lupínky. K předvařené rýži si můžeme dát maso s houbovou omáčkou.

Potraviny s nízkým nebo nižším GI nás zasytí na delší dobu. A čím méně toho spořádáme, tím lépe se budeme cítit. Na zpracování potravy v trávicím systému padne totiž nejvíc naší tělesné energie. Dokonce víc než na velké fyzické výkony.

Není náhodné, že jedním z receptů na dlouhověkost bývá střídmá strava.

Zdroj:Studie, Novinky, Elle