Ovoce obecně je pro draví prospěšné. Jsou třešně v něčem specifické oproti jiným druhům?

Třešně jsou pro zdraví specifické především vysokým obsahem antokyanů. Jsou to silné antioxidanty, které kromě ochrany cév a srdce podporují činnost ledvin a jater. Je zajímavé, že odborníci je v současnosti řadí mezi 5 nejzdravějších druhů – dříve byly velice opomíjeny. Jejich specifická významnost se uplatňuje při mírnění astmatických potíží i potížích s alergiemi. V současnosti se stále více rozšiřuje histaminová intolerance a třešně mají při této léčbě zelenou, na rozdíl od jiných druhů ovoce, které má většinou červenou a je zakázané. Proto jsou třešně nenahraditelné a v našem jídelníčku zastoupí takový mix vitamínů, minerálních látek a potřebných antioxidantů. Stojí za to zdůraznit i další antioxidant – kvercetin.

Zdroj: Youtube

Ten je významný v čem?

Má schopnost pohlcovat volné kyslíkové radikály, a proto se uplatňuje proti zánětům, má též antivirové a antibakteriální účinky. Co je potřeba i dodat, třešně si stojí zajímavě také v prevenci nádorového bujení. Ale v tomto případě je třeba dalších výzkumů. S konzumací zdrojů antioxidantů se pojí i rizika, chrání též rakovinné buňky, takže mohou i škodit. Proto cílená konzumace antioxidantů při léčbě rakoviny není úplně vhodná. Třešně obsahují také hormon melatonin, který vám pomůže kvalitněji spát. A vřele je doporučuji pacientům s dnou, protože dokážou snižovat hladinu kyseliny močové.

Mnozí se obávají konzumace ovoce z hlediska tloustnutí. Jak si v tomto ohledu stojí třešně?

Na tuto otázku mám jednoduchou odpověď. Rozdíl mezi jedem a lékem je v dávce. Například smrtelná dávka vody je 6 litrů pro 75 kilogramového člověka. Ovoce se lidé bojí kvůli obsahu cukru a fruktózy. Bylo již zjištěno, že přemíra fruktózy může způsobovat problémy s játry. Ukazuje se, že nadměrná konzumace fruktózy může vést k rychlejšímu nárůstu hmotnosti než při nadměrné konzumaci glukózy za stejného příjmu energie. Dále je popsáno vyšší ukládáni tuku kolem jater, což je vzhledem k civilizačním onemocnění velice rizikové. Ale hovoříme především o vysokých dávkách fruktózy ze zpracovaných produktů, jejichž hlavní složka stojí na glukózo-fruktózovém sirupu, který je levnější náhradou cukru, protože se vyrábí z obilovin.

Z ovoce tedy strach mít nemusíme?

Ne. Dávejte jen pozor na odšťavňování, kde můžete mít obsah cukru na 1 sklenici i 50 gramů. Denně by měl být příjem volných cukrů z ovoce a přírodních sladidel 10% celkového energetického příjmu, což pro průměrnou ženu s příjmem 7000 kJ je asi 700 Kj, takže odpovídá cca dvěma porcím denně po 150 gramech v kombinaci s bílkovinou – např. jogurtem nebo tvarohem. Třešně mají asi 64 kcal na 100 g a asi 11 g cukru. Obsahují ale i velké množství vody, asi 80%, a malé množství vlákniny, asi 1 g na 100 g.

Liší se význam třešní na základě toho, jestli jde o čerstvé plody nebo sušené či v podobě sirupu?

Ovoce doporučuji konzumovat zásadně čerstvé, v případě potřeby mražené. Antioxidanty v třešních jsou citlivé. Pokud chceme zachovat účinek antioxidantů, vyhněme se tepelné úpravě, která jejich účinek snižuje. Naopak zmražením se zachovává. Při výrobě sirupů či džemů může dojít ke snížení jejich obsahu o 40 až 100%, podle délky a intenzity varu. Ideálně bych proto doporučila lyofilizované nebo jinak mrazem vysušené třešně. Sušené nedoporučuji kvůli přidávání dalších sladidel, potahování oleji či konzervací siřičitany.

Jak je to s peckami třešní? Někdo tvrdí vyhýbat se jim pro jejich toxicitu, jiný že v malém množství mohou mít i nějaký přínos…

S konzumací pecek bych byla obzvláště obezřetná. Obsahují amygdalin, kyanogenní glykosid a rozkladem vzniká toxický kyanovodík. To je silně prudký jed, smrtelná dávka je pro člověka asi 0,05 g. Amygdalinu je samozřejmě v peckách nepatrné množství. Právě on dodává tu hořkou chuť, a proto jsou jádra používaná k aromatizaci potravin. Ve farmaceutickém průmyslu jej můžete najít jako součást léků proti dráždivému kašli a nevolnostem. Já za sebe doporučuji pecky nejíst a používat jako náboje ke střílení na cíl. Pokud byste je už chtěli využít, můžete vyzkoušet tuto radu: Pecky jsou ideální pro zásobu tepla. Po jejich usušení a naplnění do lněného či jiného látkového pytlíku tak získáte přírodní termo polštářek. Stačí ho nahřát a přikládat na to, co vás bolí, ať již jde o menstruační bolesti nebo namožené klouby apod. Funguje to i obráceně. Přiložíme-li na bolavé místo pytlík s peckami z mrazáku, krásně zchladí a zmírní otok a bolest.

Zdroj: časopis Květy, Markéta Rozinková