Strašák těhotných žen: kvůli preeklampsii hrozí předčasný porod

Světový den preeklampsie, který připadá na 22. květen, má upozornit na to, jak důležité je snažit se předcházet v těhotenství možným rizikům, především těm, která souvisejí s předčasným porodem a ohrožují nejen těhotnou ženu, ale i plod. Při těžké preeklampsii totiž může dojít i ke krvácení do hlavy, předčasnému odloučení placenty nebo poškození ledvin. „Navíc se dnes ukazuje, že přestože po porodu preeklampsie odezní, mohou problémy přijít později v budoucnu. Za několik roků se může rozvinout chronická hypertenze, postižení ledvin a další zdravotní problémy,“ řekl v rozhovoru pro zena-in.cz doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA.
Hrozí kvůli ní předčasný porod
V České republice souvisí zhruba 500 případů předčasného porodu ročně s preeklampsií. Na ní je přitom „zaděláno“ už brzy po oplodnění vajíčka. „Odchylky proti normálnímu těhotenství vznikají jen pár týdnů po oplození vajíčka, ale klinicky se nijak neprojeví. To až později. Preeklampsie vzniká ne zcela správným vývojem placenty a kvůli tomu pak v těle matky dochází k rozvoji změn,“ doplnil lékař Ondřej Šimetka.
Odborníci proto apelují na těhotné ženy, aby mezi 11. a 14. týdnem těhotenství absolvovaly screeningové vyšetření ve specializovaném centru prenatální péče, které odhalí riziko rozvoje onemocnění. V případě zjištění vysokého rizika je totiž možné rozvoji nebezpečného stavu předcházet.
Vysoký tlak i bílkovina v moči
Preeklampsie je definována hypertenzí, to znamená vysokým krevním tlakem, a přítomností bílkoviny v moči. Jiné příznaky pacientka ani nemusí mít. Proto ženy chodí před porodem do těhotenské poradny v pravidelných týdenních intervalech a součástí kontrol je měření krevního tlaku a vyšetření bílkoviny v moči. To jsou opatření na vyhledávání preeklampsie, která platí po celém světě. Gynekologa ale může k podezření na preeklampsii přivést také malý plod nebo jiné potíže těhotné, například bolesti hlavy.
Když plod strádá
Na to, proč dochází k nesprávnému „zahnízdění“ placenty v děloze, zatím podle lékařů většinou odpovědět nelze. Problém spočívá hlavně v tom, že s narůstající délkou těhotenství se vlivem této patologie nemusí dostávat miminku v bříšku dostatek živin a kyslíku. To může způsobit zpomalení růstu plodu, v krajním případě i jeho smrt. Preeklampsii momentálně nelze léčit jinak než vyvolaným porodem. V méně závažných případech se porod může oddálit, ale při těžké preeklampsii je většinou jediným řešením bezodkladně přivést dítě na svět. „Největší umění v takovém případě je správně načasovat porod. Poznat, kdy už by se miminku dařilo lépe mimo dělohu,“ říká lékař Ondřej Šimetka.
Tvrdý verdikt: „Musíte jít rodit.“
Své o tom ví také Lenka Tomanová, která se osobně s preeklampsií setkala již dvakrát – a podruhé právě díky včasnému odhalení již s mnohem větším klidem: „Pamatuji si to jako včera. Těšila jsem se na prohlídku u gynekoložky, ale odcházela jsem naprosto zdrcená – svíral mě strach a obrovské obavy. Lékařka mi oznámila, že holčička, kterou čekám, je menší, než má být. Trpí růstovou retardací a živiny má na týden. Byl nutný okamžitý porod. Preeklampsie pro mne tehdy byla cizí slovo, které jsem slyšela poprvé v životě. Vše nakonec dopadlo dobře díky péči lékařů z Karlovarské krajské nemocnice,“ popisuje dvojnásobná maminka.
Jednat včas, vyšetřit včas
V České republice může screeningové vyšetření podstoupit každá těhotná žena, informace by jí měl podat gynekolog. Někteří provádějí vyšetření sami, nebo doporučí specializované pracoviště, kde screening zajišťuje certifikovaný odborník. Samotné vyšetření je součástí kombinovaného screeningu v I. trimestru a zabere zhruba 20 minut. Zahrnuje krevní test, ultrazvukové vyšetření, měření krevního tlaku a odběr osobní anamnézy. Výsledky vyšetření se zpracovávají pomocí počítačového programu, který vyhodnocuje kromě rizika preeklampsie také pravděpodobnost rozvoje vývojových vad. Jako nadstandardní péči si tento screening ženy musí hradit samy a zaplatí za něj podle pracoviště asi 1600–1800 korun. Pojišťovny na to ale reagují a často vyšetření ženám proplácejí z různých programů prevence.
Co se děje po screeningu?
Když se potvrdí, že je riziko preeklampsie negativní (což je u většiny nastávajících maminek), dál se o těhotnou ženu stará ošetřující gynekolog běžným způsobem. Vyjde-li ale výsledek pozitivní, je těhotné jako prevence doporučeno užívat kyselinu acetylsalicylovou, a to až do 36. týdne těhotenství. „Těhulky“ jsou také mnohem více pod lékařským dohledem. „Kyselina acetylsalicylová efektivně snižuje riziko rozvoje preeklampsie, nitroděložní růstové restrikce, a tedy i předčasného porodu. Ženy, které jsou ve velmi vysokém riziku rozvoje preeklampsie, je pak vhodné v průběhu těhotenství dále dovyšetřovat,“ doplňuje na závěr MUDr. Jan Přáda.
Zdroje: