S českými svátky bývá kromě Vánoc většinou potíž. Jestliže takový svátek připadne na víkend, většina lidí ho snad ani nezaznamená. Lidé berou svátek na vědomí pouze tehdy, když mají v jinak všední den volno. Kdybyste se jich ovšem zeptali na symboliku toho dne, asi by na vás mnozí hleděli hodně nechápavě. Přesto je pro nás svátek sv. Václava významným dnem.

Něco jiného je samozřejmě svatováclavská legenda, něco jiného jsou historická fakta. Má se za to, že dne 28. září v roce 929 nebo v roce 935 zemřel Václav, syn Vratislava a Drahomíry. Václav zakládal kostely, založil také chrám sv. Víta, podle legend také vlastnoručně pěstoval víno a obilí pro svaté přijímání, pečoval o chudé a vězně. Jeho bratr ho dal zavraždit před dveřmi kostela v Staré Boleslavi.

Během dalších staletí vystupoval svatý Václav jako mystický věčný vládce české země a ochránce Čech před útoky nepřátel.

Zdroj: Youtube

Jak jsme slavili kdysi a jak dnes na svatého Václava

Lidé si svátek sv. Václava oblíbili a slavila ho celá země. V tento slavný den se konaly slavnostní mše, poutě, svatováclavská posvícení a lidové veselice. Počet věřících, putujících do Prahy k hrobu svatého Václava, se každým rokem zvyšoval.

Den sv. Václava byl významným datem hospodářského roku – v některých krajích končila toho dne služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok. V kopcovitých krajích končila obvykle toho dne pastva na salaších a stáda se vracela do níže položených vsí do chlévů k přezimování, vysvětluje web Cesketradice.

I dnes se konají na výročí Václavovy smrti poutě a posvícení a sice už neženeme dobytek z pastvin do údolí, ale je to pro nás i symbolem, kdy se přechylujeme k podzimu.

Oslava sklizně v moderní době se děje samozřejmě trochu jinak než ve středověku. Ale dá se využít volného času k setkání s rodinou nebo přáteli a na řadě farem nebo na vinohradech se konají oslavy. A pokud nemáte rádi bujaré veselí, stačí jen poděkovat za to, co všechno nám země poskytuje a vyjádřit tak vděčnost.

Mezi klasické tradice, které jsou stále poplatné dnešní době je zpracování symbolů podzimu – jablek a vína. Můžete si tedy připravit vlastní mošt, štrůdly nebo jablečné koláče a samozřejmě burčák, který má (v rozumné míře) pročišťovací funkci.

Večer si můžete s dětmi rozdělat oheň a využít darů podzimu, místo uzenin si opečte třeba jablíčka nebo brambory ve žhavém popelu. Nebo si zkuste opéct trdelníčky, připravte si těsto předem a pak je ovinete kolem klacíku:

Návod na přípravu trdelníčků:

Ingredience

2 ks vejce
250 ml mléko
80 g tuk
42 g droždí
3 lžíce cukr moučka
500 g polohrubá mouka na obalení
5 lžic skořicový cukr a na potření vejce nebo olej

Postup přípravy

Droždí promícháme se lžící vlažného mléka a špetkou cukru. Necháme vzejít kvásek. Ze všech surovin a vzešlého kvásku vypracujeme měkké těsto, které necháme na teplém místě asi 30 minut kynout. Z těsta vyválíme tenkou placku, nařežeme na pásky a obtáčíme jimi kremrolové trubičky či zavařovací sklenice. Trdelník pomažeme vejcem či olejem a obalíme ve skořicovém cukru. Tradiční trdelník pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut. Po upečení sundáme z trubiček a už si jen pochutnáváme.

Zdroj:Tradinář: M. Kindlová, M. Boledovičová, Cesketradice, Vareni, Cesky-radio