Kardiovaskulární onemocnění, k nimž vede i nadměrná konzumace soli, jsou v České republice vůbc nejčastější příčinou smrti. „Každý rok tady umírá na onemocnění srdce, mozku či cév téměř 50 000 lidí – často bohužel úplně zbytečně. Až 80 % kardiovaskulárních příhod se totiž dá předem zabránit. I z toho důvodu vznikl Národní program snížení příjmu soli. Právě sůl má totiž na orgány řadu nežádoucích dopadů,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Podle Státního zdravotního ústavu se solí ve stravě úzce souvisí i dětská obezita, jak se píše zde. Konzumace přesolených jídel a pochutin vede totiž nejen u dětí k pocitu žízně. Ten pak velmi často řeší pitím slazených nápojů. Navíc děti, které si od malička zvykají na slanou chuť, následně vyžadují příliš slanou stravu i v dospělosti. Tím se roztáčí spirála solení z generace na generaci.

Zdroj: Youtube

Solíme až třikrát víc, než je zdravé

Češi průměrně spotřebují 13,4 g soli denně, což výrazně převyšuje její konzumaci v ostatních evropských zemích, kde se její příjem pohybuje kolem 10 g na osobu a den. Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje denně přijímat méně než 5 g soli, což odpovídá jedné čajové lžičce. České ženy v průměru konzumují cca 10 gramů soli za den a muži dokonce 14-15 g/den!

Jak na naše tělo nadměrný přísun soli působí? Především zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty nebo poškození ledvin. „Pomocí Národního programu bychom chtěli v Česku do roku 2030 snížit příjem soli průměrně o 4 g na den. Díky tomu by mohl počet kardiovaskulárních příhod klesnout až o 30 %,“ doplňuje prof. Václavík. Většinu soli, kterou Češi přijímají, obsahují nakupované potraviny, především polotovary, jako je mražená pizza, párky, salámy nebo hotová jídla určená pro ohřev. Kromě pekařských a masných výrobků obsahuje hodně soli i většina sýrů, především pak ty tavené a plísňové. Pozor si dejte i na většinu rybích polotovarů, jako jsou různé saláty, které bývají hojně solené, zvláště v případě uzených ryb.

Sůl přidávaná do jídla během vaření nebo přímo při jídle se na celkové spotřebě podílí jen z 15–20 %. V domácích podmínkách si zkrátka sami můžeme ohlídat, kolik soli naše jídlo obsahuje, a zbytečně to se solením nepřehánět. Vždycky můžeme vařit s menším množstvím soli, a jídlo si pak dochutit až na talíři.

Pozor, dost soli obsahuje i pečivo

„I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Hlavním opatřením, které bude zapotřebí, je proto omezení obsahu soli v pečivu, uzeninách a dalších výrobcích,“ říká prof. Václavík. Výrobky by se podle něj měly také začít lépe označovat – zřetelně by se na nich měl uvádět nejenom obsah soli, ale i procento, kterým se daná potravina podílí na denní doporučené dávce pro dospělé osoby. „To vše musí provázet velká edukační kampaň. Lidé musí pochopit, v čem jim sůl může škodit, a proč je důležité, aby si vybírali potraviny s menším obsahem soli,“ dodává odborník.

V zahraničí už podobná iniciativa přispěla k poklesu krevního tlaku populace a snížení úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními příhodami. „V Evropě to bylo například Finsko nebo Velká Británie. Výsledky z těchto zemí potvrzují, jak důležitá je preventivní medicína,“ vysvětluje prof. Jan Václavík.

Zdroje:

prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity

https://szu.cz/aktuality/cesi-soli-az-trikrat-vice-nez-by-meli/