Zdraví začíná v našich střevech. Jak si ale střevní mikroflóru nebo také střevní mikrobiom představit? Zjednodušeně se jedná o celý komplex mikroorganismů, především směs nejrůznějších bakterií, hub a plísní, které střeva osidlují. Je to vlastně takový miniaturní vesmír uvnitř nás, celkově se totiž může jednat až o sto bilionů jednotlivců. Říká se, že kdybychom tyto mikroby zvážili, dostaneme se až k hodnotě dvou kilogramů. To je přibližná váha jater nebo lidského mozku. S nadsázkou se dá tedy říci, že mikrobiom je vlastně takový orgán navíc. A jeho správné složení je pro fungování našeho organismu naprosto zásadní. „Podporuje totiž dobré trávení, pravidelnou stolici, látkovou výměnu v těle a tím i jeho obranyschopnost,“ potvrzuje lékař celostní medicíny MUDr. Bohumil Ždichynec.
Špatný mikrobiom může za nespavost i alergie
Lidské střevo obývá na čtyři sta různých druhů bakterií, které jsou rozmístěny po celé jeho délce– zejména na stěně, na částicích potravy a v tekuté části střevního obsahu. Co je však nejdůležitější – ačkoliv mikrobiom není vidět, velmi zásadně ovlivňuje to, jak se cítíme po psychické i fyzické stránce. Ne všechny bakterie ve střevech jsou totiž ke svému hostiteli totiž „přátelské“. Pro naše zdraví je zásadní, aby „přátelské“ a „nepřátelské“ mikroorganismy ve střevě byly v harmonii. "Jestliže se to nedaří a náš střevní mikrobiom není v dobré kondici, začne se to projevovat nejrůznějšími neduhy. Vedle zažívacích problémů se můžeme potýkat se zvýšenou únavou, problémy se spánkem, změnami váhy či třeba pochroumanou psychikou. Významně ale ovlivňuje také naši imunitu," vyjmenovává lékař Ždichynec. Také podle studie z roku 2018 publikované v The Journal of Allergy and Clinical Immunology hraje střevní mikrobiom ve vývoji imunitního systému a regulaci imunitních reakcí zásadní roli. Malá pestrost v zastoupení mikroorganismů ve střevě může být pak podle této studie spojena dokonce i s rozvojem alergických onemocnění.
70 procent imunity je ve střevech
Lékaři se shodují na tom, že stav střeva a imunita jsou dvě spojené nádoby. Ve střevech se totiž nachází až 70 % buněk imunitního systému a v případě proniknutí bakterií a virů do těla se hlavní bitvy odehrávají právě zde. Dobrý stav střevní mikroflóry tedy hraje zásadní roli již od dětského věku, kdy se podílí na nastartování imunity. Ta je totiž po narození nezralá a reagovat na vnější podněty (setkání s viry, bakteriemi a podobně) se tak učí postupně. „Existuje několik mikroorganismů, nacházejících se jen ve střevech kojenců. Jedná se například o Bifidobacterium infantis.Tyto druhy dominují v trávicím ústrojí kojenců do té doby, než dojde k odstavení kojence od mateřského mléka a nastane osídlování mikroorganismy, stejnými jako u dospělého člověka,“ vysvětluje MUDr. Ždichynec.
Fast food i antibiotika ničí dobré bakterie
Jak se o náš trávicí trakt dobře starat a co našemu střevnímu mikrobiomu neprospívá? Asi nikoho nepřekvapí, že základem je zdravá, vyvážená strava s velkým zastoupením čerstvých potravin. Naopak, polotovary plné cukru, soli a přepáleného oleje nadělají ve střevech pořádnou paseku. „Negativní vliv na střevní mikroflóru má tepelné upravování jídel a užívání konzervancií. Nerovnováha se může objevit i po užívání některých léků, změně stravovacích návyků nebo po nemoci,“ objasňuje MUDr. Ždichynec. „Lidé však svůj střevní mikrobiom oslabují také nadbytečným užíváním antibiotik, a to i na banální nachlazení, virózy nebo akné. Antibiotika totiž, jak známo, hubí všechny bakterie. Tedy i ty přátelské, které udržují vše pod kontrolou a vytváří ve střevech kyselé prostředí. Po ukončení léčby jsou sliznice rychle kolonizovány bakteriemi E. coli a dalšími, které tvoří zásadité prostředí. V tom se pak daří například plísni kandidě,“ dodává lékař.
Méně slaďte a jezte probiotika
Stav našeho trávicího systému naštěstí není trvalý a s troškou snahy můžeme jeho kondici vylepšit. Do jídelníčku bychom měli zařadit co nejvíce zeleniny a ovoce, vlákniny a zakysaných mléčných výrobků, čekanku, česnek, celozrnné potraviny a luštěniny. Zkusme si také pochutnat na fermentovaných potravinách, například na kysaném zelí či stále oblíbenějším kimči. Pomohou i probiotika. „Od podzimu do jara je optimální přirozenou imunitu podpořit podáváním biologicky aktivních vitaminů z přírodních zdrojů. Dobré zkušenosti jsou například s výtažky ze skalní růže a vitaminy skupiny B (z klíčků merlíku),“ doporučuje lékař. Právě tuto kombinaci je možné doplňovat ve formě speciálních přípravků z lékárny. Vynechat či omezit se naopak doporučuje umělá sladidla, která podle studie z roku 20222 mohou negativně zasahovat do složení bakterií ve střevě. Vhodný není ani příjem klasického bílého cukru a sladkých nápojů – rafinované cukry totiž mohou připravovat terén pro kvasinky a opět narušovat mikrobiální rovnováhu.
Pokud však někdo trpí chronickými střevními obtížemi a těžkými záněty střev či opakovanými infekcemi, mohou lékaři přistoupit i ke svérázné metodě, která se označuje pojmem fekální transplantace. Proces probíhá tak, že se přibližně 50 gramů stolice naředí solným roztokem a přes konečník či sondou nosem ji lékař zavede do střev postiženého. Výsledkem by následně měla být obnovená rovnováha střevního mikrobiomu.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33803407/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35987213/
https://www.jacionline.org/article/S0091-6749(18)31431-3/fulltext
