Brýle na dálku, brýle na blízko, do toho zapomínáme, kam jsme ty brýle na dálko zrovna odložili. A ráno po probuzení tu bolí a píchá. Dřív jste museli něco udělat pro to, abyste ráno tělo cítili. Třeba běhat maratony nebo skládat uhlí. Teď už nemusíte dělat vůbec nic a jste si naprosto jistí, že víte o svých kloubech i páteři.
Stárneme zhruba od 30 let. Buňky začínají odumírat. Orgány pracují o něco hůře. Tyto změny však nejsou u všech stejné. Na tom, jak se budete cítit, se podílejí geny, životní styl a prostředí. A včasné osvojení zdravých návyků vám může pomoci vyhnout se některým z těchto nástrah. V textu se dozvíte, co je normální – a co ne – na prahu šedesátky, sedmdesátky a osmdesátky. A zaměříme především na činnost mozku.
Náš mozek se věkem zmenšuje
Po třicítce a čtyřicítce se však mozek začíná zmenšovat. Toto zmenšování se zrychluje kolem 60. roku života. Kromě toho, že se zmenšuje jeho hmotnost, starší mozek bývá méně prokrvený a zpomaluje se propojování nervových buněk, vysvětluje web MD.
Po sedmdesátce se může zkrátit vaše pozornost a některé věci si hůře vybavíte. Možná budete hledat slova, což vědci nazývají stavem "mám to na jazyku". A může být obtížnější naučit se nové informace, například cizí jazyk.
Váš mozek se však může na některé věci přizpůsobit. Například vám mohou ubývat nervové buňky v jedné oblasti a přibývat v jiné. Spojení v jiných oblastech se mohou posílit. Někteří odborníci se domnívají, že právě to je klíčem k tomu, čemu říkáme moudrost.
Někteří lidé se dožívají 90 let bez vážného zhoršení kognitivních funkcí. Na druhou stranu asi třetina lidí starších 85 let může onemocnět Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Myšlení mohou ovlivnit také některé léky nebo jiné zdravotní potíže. Je běžné, že s přibývajícím věkem dochází k občasným výpadkům paměti. Je však velký rozdíl mezi tím, když ztratíte klíče, a tím, když zapomenete, jaký je rok.
Dříve se věřilo, že po 18. roce života počet nervových buněk v mozku neustále klesá, ale novější výzkumy ukazují, že v některých oblastech mozku, jako je hippocampus, dochází k tvorbě nových neuronů. Tyto nové neurony mohou zaniknout, pokud nejsou aktivně využívány, což zdůrazňuje význam stimulujícího prostředí a učení se novým věcem pro udržení mozkové funkce. To znamená, že když budete mozek zásobovat dostatečným množstvím podnětů (především se jedná o učení nových věcí), tak se vám pravděpodobně vyhne to, že začnete zapomínat. Největším rizikem je odchod do důchodu a setrvání v nečinnosti, kdy mozek přestane být trénovaný.
Jak uvádí MUDr. Oldřich Vinaře, DrSc., výkon našeho mozku závisí také na stavu kardiovaskulárního systému. Aby mohl dobře pracovat, musí být prokrvený a zásobený kyslíkem a glukózou. Proto je prevence kardiovaskulárních onemocnění i prevencí proti Alzheimerově nemoci. A jak lékař uvádí, zabijákem nervového systémy je alkohol, naopak pro jeho lepší funkci je dobré zvýšit dávky vitamínu C a E. Zvýšit by se měl i příjem lecitinu.
Zdroj:výzkum, studie, MUDr. Oldřich Vinař, webMD
