Lidé často vykonávali fyzickou práci a i jejich pohybové zvyklosti byly jiné. Bez potřebného přísunu energie by to jednoduše nezvládli. V dnešní době, kdy mnoho z nás jezdí do práce autem nebo MHD a má sedavé zaměstnání, nám často chybí přirozený pohyb, který by správnou snídani vyžadoval. Proto někteří začínají den až obědem.
Naše tělo je jako složitý a dobře fungující stroj, který je schopný se přizpůsobit ledasčemu. Tedy i tomu, když se rozhodnete snídani z jakéhokoli důvodu vynechávat. Otázkou ovšem je, co to s vámi udělá v dlouhodobém měřítku. Zatímco někdo si tím zadělá na obezitu a další zdravotní potíže, jiný žádné obtíže nezaznamená, a ještě se bude cítit lehký a nabitý energií. Každé lidské tělo je totiž originál. Zapomeňte tedy na výživová dogmata, v první řadě je třeba naučit se poslouchat svoje tělo a porozumět jeho potřebám. Abyste to dokázala, vyplatí se vědět, co se v těle děje nejen po ránu, ale i v průběhu noci.
OD LAČNĚNÍ K HLADOVĚNÍ
Když spíme a nepřijímáme potravu, naše tělo pracuje. K tomu mobilizuje energetické zásoby, které máme uložené v jaterním glykogenu a v tukové tkáni. Jaterní glykogen má za úkol udržovat stálou hladinu cukru v krvi neboli glykémii. Jeho zásobu můžeme vyčerpat za 12–24 hodin, což je u každého individuální. Délka lačnění mění vzájemný poměr inzulinu a glukagonu, tedy hormonů, které ovlivňují hladinu krevního cukru. Tím se zvyšuje podíl energie získané spalováním mastných kyselin pocházejících z tuků. Mastné kyseliny zásobují energií především srdce a kosterní svaly. V játrech se postupně zvyšuje produkce ketolátek, které jsou také zdrojem energie pro tkáně.
Pokud období lačnění nezakončíme snídaní, přechází naše tělo do hladovění a spouští procesy, které nazýváme katabolické. Při nich se rozkládají složitější látky na jednodušší a uvolňuje se energie. Postupně se tak můžeme dostat až do takzvané ketózy – stavu, kdy je jaterní glykogen téměř vyčerpán a zdrojem energie se stává právě tuk.
„Pokud lačnění přejde v hladovění, organismus se bude snažit využít všechny dostupné mechanismy, aby nás udržel při životě. Aktivuje endokrinní systém, zvýší se produkce stresových hormonů kortizolu a adrenalinu. Tyto hormony mobilizují naše energetické zásoby, což vede opět k vyčerpání jaterního glykogenu. Zdrojem energie pro udržení stálé hladiny cukru v krvi se stanou aminokyseliny uvolněné z kosterních svalů, opět se zvýší tvorba ketolátek,“ vysvětluje Matěj Kohutiar, lékař a vysokoškolský pedagog se specializací v oboru biochemie, výživa a chemie potravin.
Nutno poznamenat, že u kaž dého může tento proces probíhat v různém čase v závislosti na nastavení jeho metabolismu. Možná vás teď napadne, že nesnídat je tedy ideální způsob, jak shodit pár kil. A skutečně existují výživové směry, které tohoto principu využívají. Řeč je o takzvaném přerušovaném půstu (více si o něm přečtete na straně 88), který stanovuje časová okna pro jídlo a lačnění. U nejpřísnější verze tohoto typu stravování se kvůli tomu snídaně úplně vynechává. Jenže to rozhodně není cesta pro každého – u řady lidí chybějící snídaně zapříčiní přejídaní ve zbytku dne, případně nezvladatelnou chuť na sladké.
TĚLO TO ZVLÁDNE. NEBO NE?
Zdravý organismus má dostatečné kapacity na to, aby bez problémů zvládl třeba situaci, kdy zaspíte a na snídani už nemáte čas. Hladovění ovšem může být i nebezpečné. „Problém může nastat tehdy, pokud tělo začne svalové bílkoviny významně využívat jako zdroj energie. To může v řádu dnů vést až k negativní proteinové bilanci. Člověk, který se nenasnídá, se také může cítit bez energie nebo být nervózní, což nepřispívá výkonu v práci, ve škole nebo při sportování. A může se dostat i do hypoglykemie,“ doplňuje Kohutiar.
Právě hypoglykemie, tedy prudký a výrazný pokles hladiny cukru v krvi, může být velmi nepříjemný a někdy i nebezpečný stav. Projevuje se slabostí, nevolností, motáním hlavy, studeným potem, třasem rukou a také špatnou orientací. „Hypoglykemie po nočním lačnění hrozí především citlivějším lidem. Může k ní ovšem vést i pohybová aktivita ve vyšší intenzitě, které nepředcházela snídaně či svačina. Viníkem může být i konzumace alkoholu předchozí večer,“ upozorňuje Kohutiar.
Jakmile dojde na téma (ne)snídání, řeč se dříve či později stočí k nadváze a obezitě. Podle řady obezitologů je totiž vynechávání snídaně jedním z rizikových faktorů, které k potížím s hmotností mohou vést. Pravděpodobnost, že s kily navíc budete bojovat, se tím může zvýšit až o polovinu. Tím spíš, pokud snídani vynecháváte od dětství. Ani tady to sice nemusí platit úplně univerzálně, faktem ale je, že děti by snídat rozhodně měly.
Eliška Lossmannová
VYZKOUŠEJTE FIT JABLECNÝ KOLÁČEK S TVAROHEM
Suroviny
- 1 celozrnná tortilla
- 3 ks jablek
- 1 čajová lžička skořice
- 1 vejce
- 100 g polotučného tvarohu
- 1 čajová lžička medu
- 4 polévkové lžíce ovesného mléka
Postup
Jablka nakrájíme na půlměsíčky.
Tvaroh smícháme s vejcem, skořicí, mlékem a medem.
Tortillou vyložíme koláčovou formu a rozetřeme v ní tvarohovou směs.
Na tvaroh vyložíme na slabé plátky nakrájená jablka, která ještě potřeme mlékem a posypeme skořicí.
Koláč dáme péct na 180 °C asi 40–50 minut.
Eliška Lossmannová
NEBO SI PŘIPRAVTE LEHKÝ JABLEČNÝ DORT
Suroviny pro korpus
- 200 g hladké špaldové mouky
- 40 g třtinového cukru
- 20 g erythritolu (sladidlo)
- 2 polévkové lžíce vanilkového pudinkového prášku
- 1 čajová lžička pop
- 50 g kokosového oleje
- 1 čajová lžička vanilkového extraktu
- 200 ml mandlového nebo jiného rostlinného mléka
Suroviny na ovocnou vrstvu
- 5–6 ks jablek
- 1 čajová lžička kokosového oleje
- skořice
- 2–3 polévkové lžíce vanilkového pudinkového prášku
- 300 ml vody
Krém
- 250 g kokosové zakysané smetany
Postup
Všechny ingredience na korpus smícháme do hladkého těsta, které nalijeme do dortové formy vyložené papírem na pečení a dáme jej péct na 170 °C asi 30–40 min. Korpus je potřeba hlídat špejlí.
Jablka zbavíme jádřince a nakrájíme je na malé kousky.
Nakrájená jablka vložíme do nepřilnavého hrnce spolu s kokosovým olejem a skořicí. Lehce je opečeme, zalijeme trochou vody a necháme rozvařit.
Poté přilijeme 300 ml vody, přivedeme ji k varu a za stálého míchání přilijeme pudink rozmíchaný v trošce vody.
Jakmile směs zhoustne, nalijeme ji na upečený a vychladnutý korpus.
Dort dáme do lednice ztuhnout.
Nakonec přidáme kokosovou smetanu.
Dobrou chuť!
Zdroj:
magazín Kondice 1/2022