Program screeningového vyšetření sluchu novorozenců se u nás už funguje už od roku 2013. „Nabíhá ale postupně podle toho, jak se daří pořizovat do jednotlivých porodnic příslušné přístroje,“ upřesňuje dětská lékařka Hana Cabrnochová. V porodnicích jde navíc hlavně o podchycení nejzávažnějších defektů sluchu, a proto nadále zůstává důležité, aby si toho, jak se tento smysl u dětí vyvíjí, všímali hlavně rodiče a dětští praktičtí lékaři.

Problémy se sluchem mohou ohrozit psychomotorický vývoj dítěte, které vlastně nemůže dobře komunikovat. Proto by měli praktici například v osmi měsících věku dítěte sluch pořádně prověřit, jinak hrozí opožděný vývoj řeči. „Při podezření na zhoršení sluchu je na místě vyšetření nejen u ORL specialisty, ale také u foniatra,“ říká Cabrnochová. Navíc i kojenec, který slyšel pomalu jako netopýr, na tom může být do roka mnohem hůř. Stačí, když během pár měsíců prodělá několik zánětů středního ucha.

Slyší, ale rozumět nemusí

Sama jsem jako dítě slyšela hodně špatně. Přišlo se na to až ve druhé třídě, kdy jsem dostala pekelnou rýmu, a neslyšela už skoro nic. Ve škole jsme psali diktát, a zatímco všichni v něm měli jednoduché věty o dětech a rodičích, já nesmyslně zachytila cosi o sardinkách.

Moje nedoslýchavost nebyla fatální, ale přesto frustrující – moc jsem nevnímala vysoké tóny, a proto se mi zhoršily sykavky, což občas vedlo k jízlivým poznámkám okolí. Navíc mi nikdo nevěřil, že slyším, jak se lidé baví, nebo že hraje televize, ale že jim nerozumím. „Když slyšíš, tak i rozumíš,“ tvrdil můj otec. Jenže tak to není. Ovšem čím menší dítě je, tím spíše vám to nebude umět vysvětlit. Bez vyšetření začnou být problémy se sluchem nápadné často až kolem roku, kdy dítě neříká žádné slabiky či dokonce první slůvka, jak je v tomto věku běžné. U starších dětí může být nápadná příliš hlasitá mluva nebo to, že podivným způsobem slova komolí.

Možnosti vyšetření i léčby existují

Kojence samozřejmě nemůžete poslat do zvukotěsné audiokabiny a nechat ho mačkat tlačítko, kdykoli uslyší zvuk, jako se to dělá u starších dětí i dospělých. Musí se na to jinak. Kromě orientačního vyšetření sluchu, které většina rodičů zná z ordinace dětského praktika, existují dvě základní metody vyšetření sluchu vhodné pro nejmenší děti. Jak už to tak bývá, ta, která toho prozradí více, je zároveň méně příjemná.

„V porodnici používáme otoakustickou metodu, která novorozence nijak nezatěžuje a trvá nejvýše pět minut u každého ucha,“ říká ORL lékař Jaroslav Praisler z Pardubické krajské nemocnice, která se screeningem začala už před několika lety. Vyšetření má smysl nejdříve tři dny po porodu, kdy už je jisté, že ve zvukovodu nebude plodová voda. Během vyšetření se dítěti k uchu připevní malá sluchátka, s jejichž pomocí se měří, zda vláskové buňky ve vnitřním uchu produkují zvuky, které by produkovat měly. Pokud ne, jsou na místě další metody, které dokáží zjistit, jak na zvukový podnět odpovídá sám dětský mozek. Označují se zkratkami AABR, BERA nebo SSEP.

Na různá místa na hlavě se při nich nalepí elektrody snímající nervové vzruchy. Při tomto typu vyšetření se dítě dokonce musí uspat, protože trvá až několik desítek minut a je třeba, aby dítě bylo v naprostém klidu. Pokud se ukáže, že dítě má problém, existuje naštěstí hned několik metod léčby, z nichž kochleární implantát je až tou nejkrajnější možností pro děti, které bohužel neslyší vůbec.

Radši přijďte zbytečně

„Pokud dítě vyšetřeno nebylo a rodiče by ho chtěli nechat vyšetřit, mohou se obrátit na spádové ORL oddělení nemocnice či polikliniky. Vyšetření by určitě bylo vhodné, pokud mají rodiče podezření, že by jejich dítě mohlo špatně slyšet – neotáčí se za chrastítkem, bubínkem, nereaguje na zavolání či oslovení,“ míní primář Praisler. Podle něj je vyšetření na místě rozhodně i tehdy, pokud se v rodině vyskytuje vrozená sluchová vada.

Mně osobně se na pravidelné kojenecké či batolecí preventivní prohlídce zdálo, že dětský doktor nevěnuje tomu, zda moji synové skutečně dobře slyší, zrovna velkou pozornost. „Ono to tak někdy opravdu může vypadat, ale zkušený pediatr pozná i z reakcí dítěte a jeho chování, zda slyší dobře,“ uklidňuje mé (a možná i vaše) pochybnosti doktorka Cabrnochová. Může tak téměř mimochodem zjistit více, než kdyby rázně zavelel, že teď se jde vyšetřit sluch: Tím by možná docílil toho, že se dítě vyleká, přestane spolupracovat a nezjistíte už vůbec nic.

Sluch u kojenců: Když neslyší dobře

Základní vyšetření sluchu u kojenců, které se nyní postupně rozjíždí v porodnicích, odhalí možné problémy se sluchem asi u 30 dětí z 1000 vyšetřených. Neznamená to však, že je děti nakonec skutečně mají, měly by však absolvovat další vyšetření. Skutečná sluchová vada se nakonec po dalších vyšetřeních složitějšími metodami najde u dvou dětí z tisíce. Hned se může plánovat nasazení sluchadel, ta závěsná by dítě mělo dostat ideálně v půl roce života. Kdyby ani během půl roku intenzívního používání nezabrala, je na místě zvažovat kochleární implantaci.