Škodí nám cukr?

Odborníci se shodují v tom, že nadměrná konzumace bílého cukru škodlivá je. Vede k nadváze a obezitě, zvyšuje i riziko vzniku zubního kazu a rozvoje cukrovky. Negativně se podepisuje na hodnotách krevního tlaku, hladině cholesterolu v krvi či na stavu srdce a cév.

Zdroj: Youtube

Hlavní problém spočívá v tom, že značné množství cukru zkonzumujeme skrytě, aniž bychom si toho kvůli sladké chuti byli vědomi. Tato složka se nachází v pečivu, těstovinách, nápojích, cukrovinkách, dále pak v ovoci, rýži, bramborách i mléce.

V Česku se spotřebuje 34 kg cukru na osobu a rok, což je podle odborníků alarmující. Optimální denní dávka je asi 6 lžiček cukru pro dospělou ženu a 9 lžiček pro muže totožné věkové kategorie.

Co jsou umělá sladidla

Stále více lidí tak sahá po umělých sladidlech. Někdy se též nazývají sladidla náhradní. Jejich výhodou je to, že nekazí chrup a neohrožují štíhlou linii. Ve většině případů jsou také mnohem sladší než cukr.

K těm nejznámějším umělým sladidlům se řadí:

  • aspartam
  • sacharin
  • sukralóza
  • acesulfam-K
  • neotam
  • cyklamát

Původně vznikla umělá sladidla jakožto alternativa pro diabetiky. Zdravému organismu se ze slinivky břišní neboli pankreatu vyplavuje hormon, který se nazývá inzulín. Díky němu dokáže tělo cukr přijmout do svalových buněk a štěpit ho na energii. Přebytek cukru je za doprovodu inzulínu dále uložen do do jater a do tukových buněk jako energetická zásoba.

Dále záleží na tom, jakým typem cukrovky pacient trpí. U diabetu I. typu se inzulín netvoří, u diabetu II. typu nejsou buňky na inzulín adekvátně citlivé a vzniká tak stav, který se nazývá inzulínová rezistence.

Diabetik tak musí používat právě sladidla, která stále mají sladkou chuť, ale neovlivňují hladinu krevního cukru.

Jsou umělá sladidla škodlivá?

O škodlivosti těchto potravin se hojně diskutuje. Dnes všeobecná výživová doporučení velí se jim zcela vyhnout, jak například striktně prosazuje česká farmakoložka a propagátorka zdravé výživy PharmDr. Margit Slimáková.

A souhlasí s ní mnohé další zdroje. Například studie realizovaná v roce 2022 ve Francii potvrdila, že umělá sladidla mohou zvýšit riziko mrtvice. Jako nejproblematičtější se po této stránce ukázal především aspartam, ale riziko se týká i dalších látek, a to konkrétně acesulfamu K a sukralózy.

V roce 2023 se mimoto objevily informace, že Světová zdravotnická organizace se chystá zařadit právě aspartam, který je dnes světově jedním z nejrozšířenějších sladidel, na seznam látek potenciálně karcinogenních.

Ze studie zveřejněné v odborném časopise JAMA Internal Medicine zase vyplynulo, že nápoje slazené umělými sladidly mohou být dokonce faktorem zvyšujícím riziko předčasného úmrtí. Mimoto konzumentům těchto nápojů hrozí dokonce o 40 % vyšší riziko srdečních onemocnění.

Umělá sladidla tak nelze považovat za bezpečnější alternativu cukru. Kromě toho, že s nimi nedokážete podle odborníků ani snáze zhubnout. Způsobeno je to sladkou chutí, která organismu signalizuje, že je nutné uvolnit inzulín. Absencí kalorií ale tělo prakticky „podvedete“, což způsobí uvolnění hormonů vyvolávajících hlad.

Existují i přírodní varianty?

Vhodnější alternativou klasických umělých sladidel mohou být ta přírodní. Tu tvoří dvě největší skupiny, kam patří:

  • stévie
  • cukerné polyalkoholy (sorbitol, mannitol, xylitol, isomalt, maltitol, laktitol a erytritol)

Co je stévie

Stévie je tropická rostlina, ke slazení se používá výtažek z listů. Ty jsou ve srovnání s klasickým cukrem přibližně 200x sladší.

K pozitivním vlastnostem stévie patří to, že nepřispívá k tvorbě zubního kazu, nezvyšuje hladinu krevního cukru a má nízkou energetickou hodnotu. Nicméně efekt této látky zatím není plně prozkoumán a její použití není schváleno v dětské výživě. Což samo o sobě značí, že bych s ní měli zacházet obezřetně.

Co jsou cukerné polyalkoholy

Dalším druhem přírodních sladidel jsou polyalkoholy. Specifický je pro ně vysoký obsah energie, nicméně ve srovnání se sacharózou je přibližně poloviční. Sladivost je stejná, nebo nižší.

Nevýhodou cukerných polyalkoholů je hlavně to, že jimi v plné míře cukr nahradit nemůžeme. Na rozdíl od cukru tato skupina látek nekaramelizuje, nehnědne a nekřupe. Polyalkoholy jsou ale termostabilní a především nekarcinogenní.

Mimoto existují další přírodní alternativy cukru:

  • sirupy (datlový, agávový, rýžový, čekankový, javorový)
  • kokosový cukr
  • med
  • třtinový cukr
  • melasa

Odborníci se shodují povětšinou hlavně na tom, že je nutné cukr spíše omezovat než hledat alternativy. I přírodní cukry jsou vždy cukrem přidaným, pro který by měla platit zásada umírněné konzumace.

U jednotlivých druhů sladidel by nás měl především zajímat obsah mikroživin, tedy minerálních látek, vlákniny a fytochemikálií. Stejně tak sledujme celkový obsah cukrů, obsah fruktózy i glykemický index. Tyto hodnoty by měly být co nejnižší.

Z nabídky alternativních sladidel bývá prioritně doporučován hlavně čekankový sirup, který je přírodní a obsahuje minimum cukru. Vhodná je ale také stévie nebo xylitol a erytritol.

Zdroje: