Liší se užívání doplňků stravy podle věku spotřebitelů ?
Určitě, opakovaně jsme se tím v minulosti zabývali a víme, že průběh spotřeby doplňků v závislosti na věku má charakteristickou křivku ve tvaru U. Mladí lidé užívají prostředky ovlivňující kvalitu vlasů a pleti, vitamíny. Tyto přípravky používají zejména dívky a ženy. Pak tato spotřeba trochu klesá do věku 50 let, aby akcelerovala po šedesátce. To už potom lidé začínají mít konkrétní obtíže a zajímají se například o doplňky, které ovlivňují paměť, spánek a stálicí jsou vitamíny, které lidé berou napříč věkem. Ze studií, které jsou k dispozici, vyplývá, že potravinové doplňky užívají celoživotně více ženy a že ve věku nad 65 let se užívání těchto přípravků pohybuje v množství kolem třech různých typů denně. Je ale třeba říct, že jde o průměr a že je i poměrně vysoké procento žen, které doplňky stravy neberou vůbec.
Co nejvíce ovlivňuje spotřebu uvedených doplňků ?
V největší míře se na tom podílí reklama. Pak následují různé blogy a informace na sociálních sítích. V neposlední řadě jsou to postoje influencerů podle daného věku. Nelze pominout, že řada potravinových doplňků je efektivní a pomáhá s různými obtížemi. A tím, že funguje a má žádoucí účinky, může také mít na druhé straně škodlivé dopady. Doplňky mohou reagovat s léky, které pacient pravidelně užívá. Osud doplňků stravy může ovlivnit strava, nápoje či koření. Já třeba nepochybuji o žádoucích účincích adaptogenů založených na bylině Rozchodnici růžové. Věřím i důkazům prokazujícím účinek výtažků z Ginkgo biloby na paměť. V každém případě je zapotřebí, pokud si klient vybere nějaký potravinový doplněk a pravidelně užívá léky, měl by svůj záměr konzultovat s lékařem nebo možná ještě lépe s lékárníkem. To se týká i mladých lidí. Dnes například lidé ve věku nad čtyřicet let mají diabetes druhého typu a chtějí užívat některý z potravinových doplňků. Je dobré, aby ošetřující diabetolog věděl, že jeho pacient užívá některý z potravinových doplňků ke snížení hladiny cukru. Mohlo by totiž dojít k lékovým interakcím s podávanými léky.
PharmDr. Josef Suchopár
Co říkáte masivnímu objednávání léků a potravinových doplňků přes internet z různých koutů světa ?
Správně jste uvedla z různých koutů světa. Mám na to vyhraněný názor. Já sám bych takovou aktivitu nikdy nepodstoupil. Nikdo při této transakci totiž nezaručí, že pacient nedostane namísto objednaného léku jeho padělek, jak se dnes často říká tzv. fejk. Ale nemám problém s tím, když si někdo koupí u prověřeného dodavatele potravin paracetamol, obzvlášť, když je to český internetový prodejce. Objednat si z Mexika potravinový doplněk třeba na erektivní dysfunkci, bych hrubě nedoporučoval. K těm zemím, z nichž bych si nenechával dodat léky či doplňky klidně přidávám i Čínu. Nemáte totiž jistotu, že vámi požadovaný produkt bude obsahovat to co je deklarováno. Odborné studie dokazují, že v řadě rostlinných potravinových doplňků z Číny je obsaženo vysoké množství pesticidů a insekcitidů či herbicidů. Preferoval bych bioprodukty nebo ty, které mají tzv. farmaceutickou kvalitu.
Na druhé straně jsou Čína a Indie největšími globálními dodavateli léků...
To je sice pravda, ale produkty které dováží tyto země do Evropy, podléhají přísné kontrole. Svědčí o tom mimo jiné zákazy dovozu množství léků. Řekl bych, že Evropa z hlediska kontroly patří k regionům, které jsou přeregulované a některé z těch nadměrných regulací začínají být na škodu. Jedním z těch důvodů proč jsme na Číně a Indii tak závislí na dovozu léků, je právě přeregulovanost. Pro dovozce je nejen mnohem levnější zajistit lékové produkty právě z jmenovaných zemí, ale nemusí se potýkat třeba s ekologickými aspekty spojenými s výrobou léčivých látek.
Jak se potom Evropa vymaní z bludného kruhu nedostatku léků ?
No, jak který stát. Některé země se do řešení tohoto problému pustili aktivně. Příkladem je Francie, která má pobídky daňového charakteru a investiční podporu do rozvoje farmaceutického průmyslu. Mimochodem staví továrnu, která v roce 2025 zajistí soběstačnost této země ve spotřebě paracetamolu. Bude to první evropský stát v tomto směru. Ono to všechno ale dlouho trvá. U nás si to nedovedu vůbec představit. Všichni by protestovali. Bylo by to podobně „ úspěšné“ jako výstavba dálnic a městských obchvatů. Tady je to totiž mnohem choulostivější. Jedná se o chemickou výrobu, která je spojena s množstvím ekologických omezení a také s psychologickou bariérou ze strany těch, kterých se to týká. Dopady na ekologii začali řešit ale i v Číně. První fabriky tam z ekologických důvodů zavírají. Přístup, ono se to nějak vyřeší je velice krátkozraký. Chlubit se tím, že jsme dovezli několik desítek tisíc balení toho kterého léku, je dosti nekoncepční. Je zapotřebí připravit a realizovat systémové řešení.
Co si myslíte o prodeji léků v tržnicích ?
Podle mého soudu jde určitě o porušení zákona. Máme-li na mysli léky na lékařský předpis nebo i léky volně prodejné. Někteří lidé za léky považují i doplňky stravy. Léky může vydávat lékař a samozřejmě lékárna. Ukázalo se, že uvolnění volně prodejných léků, k vyhrazeným prodejcům, například pro benzinové pumpy, nevedlo k nárůstu intoxikací nebo jiných poškození. Ale více uvolňovat trh s léky, bych na druhou stranu nedoporučil.
Ten „ lékový zmatek“ má jistě více důvodů...
Jistě. Na rozkolísání trhu s léky se významně podepsal i COVID. Když zavřete lidi na dlouhou dobu doma, klesne spotřeba antibiotik. Je to logické. Lidé se nenakazí chřipkou a nemají její komplikace jako je zápal plic, nenakazí se ani angínou, nešíří se infekce horních cest dýchacích. Jakmile zmizí restrikce pohybu, tak se tyto choroby opět vrátí. Mohou být dokonce silnější, protože populace je z hledisky imunity mnohem vnímavější. U většiny antibiotik v době COVIDu spotřeba dramaticky klesla a u jiných léků, zejména těch, které měly něco společného s léčbou COVIDu dramaticky stoupla. Pak se to celé obrátilo. Výrobci nestačí tak rychle reagovat.
Bylo ještě něco, co se zapsalo na našem zdraví ?
Především nedostatek pohybu, kdy lidé nechodili cvičit a nedělali ani jiné tělesné aktivity např. obyčejnou delší procházku. Lékař se náhle stal přítelem na telefonu. Zavoláme si o e-recept a na kontroly nedocházíme.
Dotklo se to i doplňků stravy ?
Z mého pohledu stoupl celkem logicky zájem o přípravky u nichž se deklaruje, že podporují imunitu. Dominuje velká obliba probiotik. Stálým hitem jsou všechny přípravky které souvisejí s krásou. Samozřejmě neměnné postavení mají vitamíny. Větší spotřeba je zaznamenávána u prostředků proti nespavosti. Ta trápí pacienty všech věkových kategorií. Mladší generace více vyhledávají adaptogeny, což jsou především rostlinné přípravky, které napomáhají ke snížení úzkosti, napětí a potlačení mírné deprese. Nesmíme zapomínat na produkty z konopí, které jsou mimořádně oblíbené. Napříč věkovým spektrem jsou vyhledávané přípravky obsahující CBD (kanabidiol). Tato látka působí také proti nespavosti. Závažné je rozhodnutí, jak se ke konopným výrobkům bude stavět společnost. U nás se před touto problematikou stále jen přešlapuje. Je třeba konstatovat, že pokud stát zvolí liberálnější postoj, musí to být provázeno edukací obyvatel. Všichni by měli mít přístup k nezávislým informacím, které nejsou „ cinknuté“ komercí nebo honbou za senzacemi.
Existuje nějaká možnost, kde se mohou zájemci dozvědět, zda užívají správné léky ? A zda kombinace toho všeho co berou není nebezpečná ?
Ano. Funguje léková e-poradna, na níž se může obrátit každý, kdo má nějakou nejistotu. Kdo si neví rady, případně má třeba pocit, že jeho lék či léky mají nežádoucí účinek. Já osobně doporučuji, aby se na ni obrátil každý, kdo užívá osm a více léků. Naše poznatky dokazují, že až třicet procent pacientů kteří berou osm a více léků, má lékovou interakci, která může ovlivnit jejich zdravotní stav. Je možné poslat dotaz, počkat si na výsledek a potom třeba situaci řešit s ošetřujícím lékařem. Tato služba je zdarma.
Kromě lékové poradny se angažujete i u dvou dalších projektů se zaměřením na neurologii a psychiatrii...
V případě neurologického projektu posuzujeme možnost lékových interakcí u pacientů s roztroušenou sklerózou. Mají pochopitelně kromě RS i další zdravotní komplikace. A často užívají mnoho léků. Naší snahou je rozklíčovat na co by si lékaři měli u těchto lidí dát větší pozor. V projektu psychiatrie se zaobíráme něčím, co bych nazval fejk news. Existuje mnoho nepravd, které se opakují tak často, až mají tendenci stát se pravdou. Některé z těch fejk news mohou pacienta vážně poškodit. Mohou ho například odradit od léčby nebo ho navedou na alternativní léčbu, která mu nepomůže. Tyto nebezpečné fejky je potřeba vědecky vyvrátit. Neděláme si ambici, že to všem objasníme a ani si neděláme ambici, že nám budou všichni věřit. Například je velmi užitečné informovat veřejnost, jaký dopad má užívání levandulové silice. Zejména proto, že ji užívá velké procento psychiatrických pacientů. Přitom levandulová silice napomáhá k uklidnění a k usínání. O tom není sporu. Ale ta silice zároveň v těle blokuje jistý enzym v játrech, který odbourává antidepresiva. My bychom měli vědět, že pokud bereme větší množství levandulové silice a zároveň bereme konkrétní antidepresivum, že se u nás mohou objevit nežádoucí účinky. Prostě u některých fejk news chybí ta druhá část informace. Každý žije v představě, že když je něco přírodního původu, je to neškodné. Ale přece rulík zlomocný, který je přírodního původu není neškodný. My musíme lidi upozorňovat na případná rizika a varovat je před nimi. Oba projekty jsou extrémně časově náročné a na jejich řešení je zapotřebí mnoho erudovaných odborníků.
Léková poradna
- funguje prostřednictvím webového formuláře na: https://www.pruvodcepacienta.cz/formular/lekova-poradna-pro-pacienty/
- na dotazy odpovídají zkušení kliničtí farmaceuti z pražské Nemocnice Na Homolce
- komplexní odpověď dostane tazatel zdarma na svůj email do cca 20 dnů