O celiakii se dnes hodně mluví v souvislosti s životním stylem. Co to ale vlastně je? Nemoc, porucha, anebo genetická nevýhoda?
Určitě je to nemoc. Je to autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k tvorbě protilátek, které útočí proti vlastnímu organismu. Každé autoimunitní onemocnění se spouští souběhem několika podmínek. U celiakie je jednou z nich genetická predispozice. Jde konkrétně o alely DQ2 a DQ8, které, pokud se vyskytnou, může v průběhu života dojít ke vzniku celiakie. Neplatí to obráceně, ne všichni lidé, kteří mají toto vybavení, celiakii dostanou. Druhou podmínkou je, že musí v nějaké chvíli dojít ke stresu. Nejde o ten, kdy bychom se něčeho lekli, ale o nějakou zdravotní indispozici, infekci, operaci a podobně. A v tento okamžik může dojít ke vzniku celiakie, pokud v tu chvíli je v oblasti tenkého střeva lepek, nebo potraviny, které ho obsahují. V tu chvíli bílkovina lepku projde přes narušenou střevní stěnu a podnítí tvorbu buněčné imunity, což znamená, že se tam objeví buňky, které začnou reagovat na lepek a zároveň i na buňky tenkého střeva, enterocyty, které začnou likvidovat. V těle máme takový opravný mechanismus, kterému se říká tkáňová transglutamináza, která by za normálních okolností měla takové poruchy opravovat. Bohužel celiakie ale ve spojení s gliadinovými peptidy vytváří superantigen a pacient se dostane do začarovaného kruhu: dokud konzumuje lepek, dochází k většímu a většímu poškození tenkého střeva.
Můžeme si toto způsobit i tím, že jíme příliš mnoho lepku?
Pokud nemáme genetickou dispozici, tak ne. Bezlepková dieta je u zdravého člověka zbytečná. Dochází při ní jako při každém dietním omezení ke změně střevní mikrobioty a to není potřeba. Něco jiného je jíst bezlepkovou dietu a něco jiného je odstraňovat bílé pečivo. To jsou dvě různé věci. Bílé pečivo jako takové není zdravé a za mě to není racionální strava. Odstranění bílého pečiva ale neznamená bezlepkovou dietu.
Některé maminky se snaží, aby se jejich děti stravovaly bezlepkově co nejdéle, ale pokud to dobře chápu, stejně by se nemoc dříve, nebo později projevila kvůli oné genetické predispozici...
V podstatě ano. Dříve se doporučovalo nasazení lepku až od 12. měsíce života. Pak se na základě nějaké studie ukázalo vhodné lepek zařadit mezi 4. – 7. měsícem, v době, kdy je dítě kojeno. Studie ale ukázaly, že v pěti letech života mají oba dva postupy tejný efekt. Je důležité ale říct, že není žádný věk, ve kterém by se celiakie nemohla objevit. Vidíme dokonce i pacienty, u nichž se celiakie poprvé objeví třeba až v sedmdesáti, osmdesáti letech.
Když mají rodiče celiakii, dá se nějak ovlivnit, jak nebo kdy se to projeví u jejich dětí? Může se stát, že se to u nich neprojeví vůbec?
Může se to stát. Samozřejmě u dětí bychom na to měli myslet a pořád je sledovat. Je možné si i nechat udělat genetické vyšetření a zjistit, zda ty problematické alely byly na dítě přeneseny. Pokud ano, je potřeba v určitých intervalech opakovat odběr protilátek, které jsou specifické pro celiakii, abychom vyloučili, že nemoc propukla. Jak to můžete ovlivnit? Těžko. Ale obecně, neuděláte chybu s racionální stravou.
Většinou děti rodičů, kteří mají celiakii, konzumují menší množství lepku, protože jejich rodiče si připravují bezlepkovou dietu. Ony ji sice nemají tak přísnou, ale množství samotného lepku je menší než v běžné populaci. Obecně racionální strava a dostatek vlákniny pomáhají k udržení střevní mikrobioty , pro kterou jsou vhodnější potraviny, které přirozeně obsahují méně lepku – třeba kváskový chléb, protože kvasinky lepek v průběhu kynutí konzumují. Pokud to srovnáte s chlebem upečeným čistě jen z bílé mouky s kypřícím práškem, pak je tahle varianta jen čistý lepek.
Jíme dnes příliš mnoho lepku? Má vůbec smysl jeho množství sledovat, pokud nemám genetický předpoklad? Má lepek i nějaká další negativa?
Myslím si, že lepek jako takový ne. Ale samozřejmě bílé pečivo žádné výhody nemá. Jsou to prázdné kalorie, prázdné cukry a to bílé pečivo má ještě vysoký glykemický index. To není pro organismus dobré. Měli bychom ho jíst spíše výjimečně. Nepatří do racionální stravy, ale není to kvůli tomu lepku.
Zdroj: autorský rozhovor pro časopis Kondice, gastroenterolog Pavel Kohout