Jak se typicky celiakie projevuje?

Záleží na tom, co bereme jako typické. Máme příznaky klasické (gastrointestinální a mimostřevní) a neklasické, které my už dnes vlastně bereme jako naprosto typické. Původně se u dětí projevovala celiakie neprospíváním, nadýmáním, objemnými průjmovitými stolicemi. Nebylo to tak, že bych těch stolic bylo třeba dvacet, ale naopak třeba tři, čtyři, ovšem veliké, mastné, našedlé, které napovídaly, že je ve stolici nevstřebaný tuk. Pokud došlo i k zástavě růstu, bylo riziko, že jde o toto onemocnění, velké. To bylo typické mezi prvním a třetím rokem života. V současné době je to spíše tak, že celiakie vzniká u dětí i později, ale může se projevovat i zácpou, dítě může být obézní, nejsou rozhodně tak podvyživené. V dospělé populaci jsou příznaky úplně jiné. Mohou odpovídat syndromu dráždivého tračníku, mohou být absolutně nespecifické. Občas pobolívání břicha, nadýmání, únava. A pak je tam mnoho dalších příznaků, které už vlastně musíme brát jako typické. Chudokrevnost, kterou nedokážeme nijak vysvětlit, nebo poškození zubů, kožní příznaky, horší osteoporóza, než by odpovídala dané věkové skupině. To jsou všechno příznaky, které bychom měli brát jako typické, i když už nejsou klasické. A pak máme asi 50 % pacientů, kteří nemají příznaky vůbec žádné. Proto se celiakie také těžko diagnostikuje. Můžeme na to přijít třeba z rodinné anamnézy, nebo u pacientů, kteří mají jiné autoimunitní onemocnění, cukrovku, autoimunitní zánět štítné žlázy atd. Od roku 2011 máme v ČR i cílený screening celiakie.

Zdroj: Youtube

A ten probíhá kde?

Měl by probíhat u každého lékaře, který se s danou diagnózou setká. Když má pacient cukrovku I. typu, tak by to měl udělat diabetolog. Pokud má onemocnění štítné žlázy, je to na endokrinologovi. Pokud řešíte osteoporózu, měl by to provést osteolog. Měl by to provést ten, ke kterému přijdete jako k prvnímu. A teprve pokud je výsledek pozitivní, neměl by nasazovat bezlepkovou dietu, ale pacienta s těmito výsledky poslat ke gastroenterologovi, který si pak doplní další vyšetření a bude si pacienta sledovat.

V ČR nejspíš žije poměrně mnoho lidí, kteří celiakii mají, ale neřeší ji. Máte nějaký odhad, kolik jich je?

Ona je otázka, jestli ji řeší nebo neřeší, nebo ji nemají diagnostikovanou. V naší populaci se předpokládá, že by prevalence celiakie měla být asi 1 %, některé novější výzkumy ukazují až 1,5 %. Tzn. mezi 100 až 150 tisíci lidmi. A diagnostikovanou celiakii podle ÚZIS má okolo 35000 lidí. Takže jen asi třetina nebo čtvrtina.

A co se děje, pokud celiakii mám, ale neřeším ji?

To je otázka. Každopádně my máme obavu z toho, že neléčená celiakie obecně může vést k různým komplikacím. Ty mohou být buď jednodušší (anemie, předčasná osteoporóza), anebo zasahují i do imunitní odpovědi nebo imunitní kontroly. Pacienti s celiakií mohou řešit neplodnost, nemoc může způsobit i předčasný porod, potrat nebo úmrtí plodu v děloze. Dokonce pacienti s neléčenou celiakií mají vyšší riziko vzniku nádorových onemocnění, než je u běžné populace. Proto i u pacientů, kteří nemají žádné příznaky, a my na celiakii přijdeme, velmi důrazně doporučujeme, aby právě z tohoto důvodu bezlepkovou dietu dodržovali.

Pokud mám já sama podezření, že bych mohla mít celiakii, kam se mám obrátit? Na svého praktika?

Mělo by to tak být. Samozřejmě by se mohlo stát, že praktik není ochoten pacienta odebrat, což je špatně, ale stát se to může. Pak jsou k dispozici i tzv. samotesty, které se prodávají v lékárně, ale pozor, nejsou diagnostické. Mohou pacienta utvrdit v podezření, že by celiakii mohl mít, ale stejně by se pak mělo udělat podrobné vyšetření. Správný postup ale je, že mám-li podezření, protože mám někoho příbuzného s celiakií, nebo mám problémy, které by pro celiakii mohly svědčit, tak zajdu k praktickému lékaři, který udělá onen zmíněný screening. ten by to měl provést. Ten postup je dán podle toho screeningu, takže praktici by to měli vědět a odebrat. Oni pak pacienti přijdou na gastroenterologii, tam to samozřejmě provedeme, pokud jiná šance není, ale správně by měli přijít za praktickým lékařem.

Narazila jsem na informaci, že je hodně důležité v době, kdy se test provádí, lepek ve stravě mít...

Určitě. Když máte podezření a pro jistotu držíte bezlepkovou dietu, je to špatně, protože pak by protilátky nemusely být pozitivní a my bychom nevěděli proč. Jestli proto, že pacient celiakii nemá, nebo proto, že snížil za ty první tři měsíce, než se dostal na nějaké vyšetření, množství lepku natolik, že v případě méně závažného stavu došlo k normalizaci výsledků. Pacient by tedy měl až do potvrzení diagnózy konzumovat lepek tak jako doposud.

doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D. (*1962)Je uznávaným gastroenterologem a nutricionistou. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Aktuálně je přednostou Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Napsal také knihu Otázky kolem celiakie. Je místopředsedou Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP, správní rady Společnosti pro výživu, členem pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty při výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a také členem ESPEN (Evropská společnost pro parenterální a enterální výživu) a DGEM (Deutsche Gesellschaft für Ernährung und Metabolismus).

Zdroj: autorský rozhovor pro časopis Kondice, doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.