Od ortopedických vložek k bosé chůzi

Od dětství miluji procházky přírodou i městem. Kam to jde, vykročím pěšky. Od dospívání mě však často po dlouhé chůzi bolívala hlava. Ortoped mi tehdy předepsal speciální vložky do bot. „Pěškobus“ jsem si držela i po pracovním přesunu do Prahy. Večer, po celodenním přesouvání se městem po tvrdém terénu, jsem však bývala zatuhlá, vyčerpaná, občas mě bolela záda, občas hlava. Pak jsem si pořídila své první „barefoot“ boty, snad vůbec první obuv tohoto typu na českém trhu, tzv. pětiprsty: boty s minimalistickou podrážkou ve tvaru rukavic na nohu. O elegantním vzhledu nemohla být řeč. Ale pozitivní účinky na tělo jsem pozorovala již po prvním dni stráveném v městském terénu. Tělo i hlava bez bolestí, překypovala jsem energií a dobrou náladou. Začala jsem tedy v barefoot obuvi také běhat. Chůze či běh naboso anebo v minimalistické obuvi vyžaduje bdělost a pro mnohé jinou techniku nášlapu, než na kterou je běžná populace zvyklá. Tato vědomá změna však stojí za to. Své zkušenosti podpořené výzkumy světových kapacit v oblasti ortopedie, celostní medicíny a vědy vám přiblížím právě v tomto seriálu.

Zdroj: Youtube

Bota jako nepřítel

Bosá chůze bývala a v určitých částech světa stále ještě je naprostou přirozeností. V rozvinutých zemích se však obuv stala jakousi kulturní tradicí, módním artiklem a společně s hodinkami, mobilem a autem ukazatelem prestiže a společenské třídy. Co na tom, že nám deformuje chodidlo a prsty, nepřiměřeně zatěžuje kloubní systém a páteř, podporuje chronický zánět v těle a způsobuje nejrůznější infekce od mykóz přes plísně až po tzv. atletickou nohu? Jsme opravdu v zájmu módy a společenské prestiže ochotni tato zdraví ohrožující rizika podstupovat?

Funkce chodidla

Přirozená výbava lidského chodidla spočívá v 52 kostech z celkových 206 v lidském těle. Každé chodidlo disponuje více než třiceti svaly, z nichž každý má svou funkci – pracuje, prohřívá se a prokrvuje. Nožní klenba chodidla absorbuje energii došlapu a plní funkci tzv. tlumičů nárazů při chůzi a běhu. Kdyby chodidlo neplnilo svou fyziologickou funkci, negativní dopady by pocítily naše klouby – od nohou až k páteři. A přesně to se bohužel děje, pokud si obujeme běžné módní boty. Za běžnou obuv považuji botu se zúženou špičkou a vyvýšenou patou. Tato obuv chodidlo znehybňuje a brání mu tím v jeho přirozené funkci. Noha slábne a degeneruje.

Jak a čím běžná bota škodí?

  • Zúžená špička omezuje flexibilitu chodidla a úchopovou a odrážecí schopnost prstů.
  • Vyvýšená pata (stačí pár cm i u běžecké boty) zkracuje Achillovu šlachu a oslabuje lýtkové svaly.
  • Tvrdá podrážka snižuje senzorickou zpětnou vazbu mezi spodní stranou chodidla a mozkem.
  • Vyvýšená pata či podpatek mění celkové rozložení váhy těla a míst nesoucích tuto váhu v chodidle.
  • Vnitřní stísněnost boty, pevně utažené tkaničky omezují fyziologickou funkci nožní klenby.
  • Běžná bota svým celkovým zpracováním mění pozice kloubů v chodidle, kotníku, koleni, kyčlích a páteři.

Nejčastější negativa moderních bot

Rizika zúžené špičky společenské obuvi: Nedostatečný prostor v obuvi s úzkou špičkou způsobuje mačkání prstů k sobě, vbočený palec, kladívkový prst, zarůstání nehtů a mozoly.

Odpružená špička sportovní obuvi zvednutá nahoru: Znehybňuje prsty, které jsou v nepřirozené pozici a téměř se nepodílejí na práci chodidla. Důsledkem mohou být mimo jiné nedostatečně prokrvené prsty a zimomřivost.

Těsná uzavřená obuv: Poskytuje svou tmou, vlhkem a teplem ideální líheň pro bakterie a plísně. Při jakémkoli drobném poranění nohy (puchýře, odřeniny, kontaktní dermatitida) roste v botě riziko infekce. O tom, jak je v botě „sterilní“ prostředí se můžete přesvědčit sami, když si na konci dne přičichnete ke své botě. Pro porovnání si přičichněte ke své bosé noze po výletě naboso. Uzavřená bota vede také k tzv. syndromu horké nohy. V chodidle se nachází velké množství potních žláz a senzorů pro termoregulaci, když je ucpete do boty s ponožkou, znemožníte tím výměnu tepla/chladu, a tělo se tak může často a zbytečně přehřívat.

Pevně utažené tkaničky: Utažené tkaničky omezují tok krve tepnou, která prochází podél horní strany chodidla. Taktéž je omezen tok lymfy. Což se může projevit jako syndrom tzv. horké nohy, otoky chodidel či kotníků nebo naopak zimomřivostí.

Vyvýšená pata u společenské i sportovní obuvi: Bylo měřením prokázáno, že vyvýšená pata vede řádově během měsíců ke zkracování Achillovy šlachy a tím k oslabení lýtkového svalu. Proto lidé, kteří přejdou po zimní obuvi na dva měsíce do sandálů, mohou během prvních pár týdnů vnímat nepohodlí a nepříjemné tahání v oblasti Achillovy šlachy. I minimální rozdíl mezi nejnižší částí chodidla (obvykle střed) a posazením paty (dokonce v řádu od několika milimetrů) vede k tzv. natažení kotníku a zvednutí klenby, která se oslabuje. Dlouhodobým nošením obuvi s vyvýšenou patou se klenba bortí. Trvalé namáhání nožní klenby při zvednuté patě velmi oslabuje její přirozenou schopnost absorpce nárazů a pružinový efekt nohy. Toto všechno vede k přetížení dalších kloubů, kolen, kyčlí a páteře (artritida, bolesti v bederní oblasti).

Vysoké podpatky: Způsobují vše zmíněné v předchozím odstavci. Nošení podpatků ovšem přináší jeden výrazný „bonus“, kvůli kterému mnohé dámy toto martyrium dobrovolně a rády podstupují. Moje babička vždy říkávala: „Holka, krása něco stojí.“ Ale čeho je moc, toho je příliš… Výrazné zvednutí paty vede k optickému prodloužení nohou, pokrčení kolen a vyrýsování lýtek a stehen, vysunutí pánve, vystrčení zadečku, prohnutí v bedrech a vystrčení hrudníku kupředu, tedy prsa nahoru a vpřed. Stačí se podívat na ženu stojící na podpatcích a na ženu, která stojí naboso, a porovnat. Bolestivá artritida, degenerativní artróza, bolestivá bederní oblast páteře a časté bolesti hlavy budiž nám ženám odměnou za pseudokrásu a pseudopřitažlivost. Vyvýšením paty nakonec nese přední část chodidla až 90 % váhy těla a k tomu je vměstnána do velmi malého prostoru úzké špičky. Chodidlo se deformuje, vbočuje se palec, bortí se klenba a vznikají kostní ostruhy. Ještě toužíte, dámy, po lodičkách? Já nikoli.

Ortopedické tvarování vložky u zdravých nohou: Nožní klenba funguje přirozeně jako tlumič nárazů a pružina. Podpora nožní klenby v obuvi tyto funkce snižuje až eliminuje. Tyto zbytečné až škodlivé prvky způsobují akorát to, že svaly a vazy nohy slábnou a lenivějí. Dokonce někteří ortopedové jsou toho názoru, že léčba mnohých problémů nohou je léčitelná bez využití ortopedických pomůcek, stačí dát prostor chodidlu v bosé chůzi.

Vypolstrovaná a pevná podrážka: Na chodidle máme extrémně mnoho nervových receptorů, chodidlo je citlivé na dotek, vnímání povrchu, teploty atd. Obutím se do boty, která znecitliví chodidlo, se mění způsob chůze a běhu. Prodlouží se krok a tím se zvětší úhel došlapu. Výrazný došlap na patu extrémně zatíží další klouby – kotník, koleno, kyčle, páteř. Klouby totiž v porovnání s chodidly disponují nižším počtem receptorů bolesti. Důsledkem tohoto procesu chodíme a běháme způsobem, který našemu tělu ubližuje, a zpozorníme až tehdy, když jsou změny na kloubech a chodidle nevratné a stav je vážný. Chůze či běh ve sportovní vypolstrované obuvi je možné popsat jako „došlap na patu a následné zhoupnutí“. Oproti tomu chůze či běh naboso spočívá v „došlapu na klenbu a odrazu prsty“.

Co teď se všemi těmi lodičkami či jinou elegantní obuví ve skříni?

Nemusíte své boty hned teď vyhazovat. Dejte si čas na rozmyšlenou. V příštím díle našeho seriálu vám představím koncept bosé chůze a minimalistické obuvi i s případnými riziky, na které je třeba si dát pozor. Zatím si můžete dopřát občasné vyběhnutí naboso na zahradu či krátkou procházku lesem a pozvolna propouštět myšlenku, že elegantní bota, lodička či módní rádoby sportovní běžecká obuv, kterou nabízejí všechny sportovní značky, představuje jediný koncept obouvání. Stačí všímavost. Jak se cítíte po celodenním pobytu v lodičkách a jak po bosé chůzi po trávníku či v lese?

Zdroje:

  • BOWMAN, Katy. Celým tělem naboso: zdárný přechod na minimalistickou obuv. Přeložila Jana ČEŘENOVÁ. V Praze: DharmaGaia, 2017. ISBN 978-80-7436-069-5.
  • HOWELL, Daniel. Naboso: 50 důvodů, proč zout boty. Praha: Mladá fronta, 2012. ISBN 978-80-204-2637-6.