Častější nemocnost v dospívání souvisí s celkovým oslabením organismu, který musí rychle vyrůst a potřebuje k tomu hodně energie. „Nahrává tomu i životní styl pubertálních dětí, které mají pocit, že nepotřebují spát, mohou vynechávat obědy a ti starší jsou schopní protancovat víkend,“ vysvětluje praktická lékařka Jana Vondráková.

Kdy chtít pořádné vyšetření

„Dcera měla angínu tak jednou za dva roky, minulý školní rok prodělala čtyři,“ hrozí se Lenka Valentová z Prahy. Dceři je třináct a krom antibiotik si od lékařky naposledy odnesla i doporučení, aby dlouhodobě užívala probiotika. Ta příznivě ovlivňují stav střevní mikroflóry. Střeva jsou zřejmě největším imunitním orgánem v těle, takže kdo má střevní mikroflóru v dobré kondici, měl by být i zdravější.

Každopádně angína prodělaná několikrát do roka je u puberťáků pořád ještě v pořádku, i když se vám to nelíbí, stejně jako že se čilé dítě změní v lenocha, který o víkendu vyspává do desíti. Ale pokud angína nebo třeba zánět průdušek stíhá další a další, nebo má-li dítě občas nevysvětlitelnou teplotu, která sice odezní, ale za pár dní se objeví znova a navíc mu začne ‚něco být‘, zpozorněte. Stejně tak, je-li zchvácené z hodiny tělocviku nebo rodinného výletu. Chtějte po lékaři, aby se vašemu dítěti věnoval komplexně a nešel jen po případných okamžitých potížích. Je dobré udělat důkladný rozbor krve a případně i imunologické vyšetření.

Může to být mononukleóza

Choroba, které se také říká nemoc z líbání, se v pubertě objevuje častěji než v jiném životním období. Může se tvářit jako angína s vysokou horečkou, bolestí v krku a zduřením uzlin a lékař na ni pomyslí ihned. Ale může se projevovat i skrytě, že se dítě hrabe z nemoci do nemoci. Je-li to mononukleóza se pozná na zvýšených jaterních testech. Lékař by měl rovněž udělat testy na specifické protilátky.

Až na výjimky se dnes již nemusí při mononukleóze držet tak přísná dieta jako před lety, nicméně nejméně měsíc doma a další půl rok bez námahy si vyžádat může. Přibývá také dětí, které mají problémy s imunitou. Po těch by měl lékař pátrat, pokud je dítě často nemocné a podezření na mononukleózu se nepotvrdilo.

Kdy volat záchranku

Nečekejte zbytečně, pokud je dítě celkově schvácené, trpí těžkou nevolnosti nebo dokonce ztrácí vědomí. Může jít například o meningitidu, těžkou bakteriální infekci, která se projevuje i podlitinami a červenými skvrnami na kůži. „Nahrává jí vyčerpání organismu, protože děti v téhle době už často vedou noční život, organismus oslabuje pití alkoholu, experimenty s drogami nebo třeba i kafování,“ vysvětluje dětská lékařka Hana Cabrnochová. Jejím typickým pacientem je návštěvník akcí, kde se berou takzvané taneční drogy. Ale teenager se dokáže stejně vyčerpat třeba i na brigádě. Naštěstí je meningitida celkem vzácná.

A není to náhodou alergie?

Bohužel bývá typické, že dítě, které jako malé trpělo ekzémy a pak mělo roky klid, začne v dospívání kašlat a smrkat jako o závod, protože se u něho rozjela alergická rýma, v horším případě astma. Alergie se však může objevit i bez toho.

Pokud dítě delší dobu kýchá, pálí ho oči nebo kašle, aniž by chytilo nějakou infekci, vezměte ho k alergologovi. I s neléčenou alergií se sice dá žít, ale její příznaky se budou nejspíš rok od roku zhoršovat. Rozjíždějící se astma navíc doma nepoznáte.

Astma vypadá jako běžný kašel, ale při námaze se může velmi rychle překlopit v dušnost. A to je zážitek, který svému dítěti nepřeje žádný rodič. Alergikům také hrozí, že i obyčejné choroby jako rýma nebo kašel u nich budou mít dramatický průběh, protože jejich sliznice jsou mnohem citlivější. I proto by se měli léčit.

Přečtěte si noviny

Rada pro rodiče dospívajících je nicméně je jasná. Až vám zase bude vadit, že je krásné sobotní ráno a váš puberťák vyspává, nechte ho být. Potřebuje to. Vy si mezitím užijte klidu, dejte si kafe a přečtěte noviny. A jemu nachystejte suroviny na vydatnou snídani nebo časný oběd. Udělat si ho už může koneckonců sám.