Naše prababičky a praprababičky ultra zpracované potraviny vůbec neznaly. V jejich kuchyních se objevovaly jen ty nezpracované (základní) a primárně zpracované. Mezi ty základní se dají počítat všechny plodiny, které vyrostly na poli, zahrádce nebo v přírodě (obiloviny, luštěniny, byliny, ořechy…), živočišné produkty v podobě masa, vajec, ryb, mléka nebo třeba medu. Primárně zpracované potraviny jsou pak takové, které naše předkyně před jejich konzumací nějakým způsobem upravovaly například vařením, pečením, sušením, dušením nebo fermentováním. Prošly tedy jednoduchou základní úpravou, aby byly jedlé. Jde třeba o upečené maso nebo uvařené brambory. Sekundárně zpracované potraviny jsou ty, které již byly zpracovány do podoby, jak je běžně známe: chléb (zpracované obilí), sýry a jogurty (zpracované mléko), nakládané okurky (zpracovaná zelenina), kompoty a marmelády (zpracované ovoce), sádlo nebo ghí (zpracované živočišné tuky). Až potud by to bylo v pořádku, zvlášť pokud si některé formy zpracování děláte doma sami. Když zavařujete okurky, ovoce, vyrábíte marmeládu nebo pečete chleba, víte zcela přesně, co do svých výrobků dáváte. Určitě si do nich nebudete dobrovolně přidávat přídatné látky jenom kvůli lepšímu vzhledu a delší trvanlivosti. Jenže přesně to se děje v případě ultra zpracovaných potravin, které se také někdy označují jako terciálně zpracované.

Zdroj: Youtube

Jídlo plné chemie

Při jejich výrobě se použily technologické postupy, během kterých byly základní suroviny komplexně upraveny nebo rozloženy a následně použity k výrobě zcela nových výrobků. Jde například o hydrogenaci, hydrolýzu, extruzi či pufování. Asi netřeba dodávat, že na žádný z těchto postupů v kuchyni nenarazíte. Výsledkem je ekonomicky výhodná výroba rychle použitelných, chutných a také senzoricky lákavých produktů. Obvykle mají krásné obaly a v mé diích na ně vídáme reklamy. A máme je rádi, protože dobře chutnají a v kuchyni nám ušetří spoustu času. Z pohledu výživy jsou ale právě tyto potraviny pro lidské zdraví rizikové. Primární suroviny během dalšího výrobního procesu ztrácejí nejen svou podobu, strukturu, ale také výživné látky, které jsou pro naše zdraví nezbytné. Nejčastěji jde o vitaminy, minerální látky, vlákninu nebo enzymy. Místo toho obsahují přídatné látky neboli aditiva, jejichž cílem je zlepšit a zvýraznit chuť potraviny, prodloužit její trvanlivost, napomoci k lepšímu vzhledu, barvě či konzistenci.Tyto látky do potravin přirozeně nepatří a jen zbytečně zatěžují naše tělo, na které jsou kladené velké nároky i bez toho. Je-li však aditiv v jídle velký nadbytek, nemusí to zvládnout efektivně, čímž si člověk zakládá na zdravotní problémy. Dalším negativem ultra zpracovaných potravin je, že obsahují příliš velké množství soli, jednoduchých cukrů a nevhodných tuků (trans mastné kyseliny).

Co všechno patří mezi ultra zpracované potraviny?

Všechny druhy sériově vyráběných a balených buchet a chlebů, sladké a slané sušenky, čokoládové tyčinky a sladkosti, brambůrky, všechny slazené nápoje obsahující fruktózový a glukózo-fruktózový sirup, kuřecí nebo rybí nugety a masové koule, všechny instantní nudle, polévky a omáčky, zmražená jídla ve formě polotovarů, dresinky složené převážně z cukru, oleje, tuku a přídatných látek, průmyslově vyrobené zmrzliny a nanuky, některé uzeniny a všechny druhy tavených sýrů. Nesmíme zapomenout ani na předsmažené výrobky z brambor včetně různých druhů chipsů, ať už jsou z brambor, rýže, nebo kukuřice. Bohužel sem patří i velká část snídaňových cereálií a kukuřičných lupínků. Zařadit se mezi ně dají také různé koktejly určené pro hubnoucí populaci nebo sportovce. I když se podle nutričních údajů uvedených na obalu zdá, že koktejl obsahuje všechny potřebné vitaminy a minerální látky a stejně tak i základní živiny sacharidy, bílkoviny a tuky, a to v doporučeném denním množství, pestré vyvážené jídlo z dlouhodobého hlediska nenahradí. Určitě není dobré si z hubnoucích koktejlů sestavit celodenní jídelníček. Berte je spíš jako variantu jídla, pokud jste v časovém presu nebo nemáte možnost zdravého vyváženého jídla.

V pasti přejídání

Kromě všech negativ, která už jsme zmínili, mají ultra zpracované potraviny ještě jedno velké minus. Nutí nás k přejídání se, což ve výsledku vede k nadváze, až obezitě. Americká organizace National Institutes of Health provedla výzkum, z něhož vyplynulo, že lidé pravidelně konzumující ultra zpracované potraviny přijali denně až o 500 kilokalorií více než ti, kteří se stravovali ‚klasicky‘. Ultra zpracované potraviny mají totiž nejen větší energetickou hodnotu v porovnání se zdravým jídlem, ale zpravidla také vyšší glykemický index. A kdo z nás vydrží nechat chips v načatém sáčku?

Bohužel právě kvůli vysokému glykemickému indexu a převaze jednoduchých cukrů roztáčíme konzumací ultra zpracovaných potravin koloběh rychlého vzestupu a následného rychlého poklesu energie. Vysoký příjem těchto potravin je spojovaný nejen se vznikem obezity, ale i s cukrovkou 2. typu, nádorovými onemocněními a kardiovaskulárními chorobami. „Nadměrná konzumace ultra zpracovaných potravin může negativně ovlivnit i střevní mikrobiom. Kvůli nedostatku vlákniny a dalších důležitých živin mohou tyto potraviny způsobit nerovnováhu mezi zdraví prospěšnými bakteriemi a těmi pro náš organismus méně vhodnými,“ varuje nutriční specialistka Monika Bartolomějová. Tím mohou narušit i naši imunitu nebo hormonální rovnováhu a nahrát autoimunitním onemocněním, jako jsou například nejrůznější ekzémy.

Chvála pestrosti

Jak z toho ven? Ultra zpracovaným potravinám je lepší se pokud možno vyhýbat. Podle španělské profesorky preventivní medicíny a veřejného zdraví z University of Navarra Mairy Bes-Rastrollové, která se zabývala výzkumem v oblasti ultra zpracovaných potravin, poznáme průmyslově zpracovanou potravinu podle toho, že obsahuje více než pět přísad. Pozor, některé ultra zpracované potraviny se mohou tvářit i zdravě! Jde například o zmíněné snídaňové cereálie, margaríny nebo nízkotučné mléčné výrobky. Sporné jsou z hlediska výživy také instantní cereální kaše – i ty totiž prošly průmyslovou úpravou. „Vždy je dobré se zamyslet, jak je hotový pokrm daleko od toho, z čeho pochází, a jak moc je podobný původní potravině nebo potravinám, ze kterých je složený. Stručně řečeno je dobré používat selský rozum a občas udělat kompromis,“ přidává další možné vodítko nutriční specialistka Bartolomějová.Nemusíte se hned pouštět do domácího pečení chleba, ale vyberte si pekaře, který nabízí celožitný kváskový chléb. Kupujte si kvalitní jogurty, které obsahují pouze mléko, mléčnou bílkovinu a jogurtovou kulturu, a ochuťte si je doma vyrobenou marmeládou. Mléko kupujte pasterizované, čerstvé, nikoli trvanlivé. Najděte si řezníka, který ví, z jakého chovu maso pochází i kde bylo bouráno, a nebojte se na jeho původ zeptat. Ovoce a zeleninu kupujte v bio kvalitě nebo přímo od českých pěstitelů z lokálních zdrojů. Luštěniny je vždy lepší namočit a uvařit doma, ale pokud nestíháte, nebojte se jednou za čas použít ty z konzervy. Jen si je nekupujte s omáčkou a vždy je před konzumací nebo přidáním do jídla důkladně propláchněte. Místo kupovaného snídaňového müsli si připravte své vlastní, smícháním ovesných vloček, rozinek, ořechů s přidáním trochy čerstvého ovoce. Hranolky nebo pečené brambory si můžete také připravit doma v troubě. Stejně tak dresinky. Stačí smíchat tvaroh se zakysanou smetanou a přidat koření nebo česnek a čerstvé bylinky. Kupujte si ideálně před vámi nakrájenou šunku s co nejvyšším obsahem masa (více jako 90 %) a také plátkové sýry obsahující pouze mléko, sůl a mlékárenské kultury. Pamatujte na to, že zpravidla platí, čím je delší trvanlivost výrobku, tím více přídatných látek obsahuje.

Čtěte texty na etiketách

Filé z tresky by mělo obsahovat pouze tresčí maso, a ne pitnou vodu, sůl a stabilizátory. Vynechejte všechny slazené nápoje a pijte čistou vodu. Nadměrná konzumace fruktózového nebo glukózovo-fruktózového sirupu obsaženého v ochucených minerálkách a limonádách, ale také v sušenkách je považována za jednu z nejčastějších příčin nadváhy a obezity nejen u dětí. Pokud už si nějakou ultra zpracovanou potravinu dáte, snažte se to vyvážit zdravým a pestře poskládaným jídelníčkem ve zbytku dne a dostatečným pohybem.Ultra zpracovaných potravin jsou plné obchody. Někdy byste to navíc do nich ani neřekli – mohou se tvářit i zdravě. Vždy se proto vyplatí číst etikety a při nákupu používat selský rozum.

zdroje: