Hýbete se, jíte správně a výsledky nic moc? Tak věřte, že „tloustnutí ze vzduchu“ není žádný mýtus. Platíme daň za život v moderní době tím, že se nám do těla z okolí dostává spousta chemikálií, které ovlivňují náš metabolismus.

Tyto látky, někdy nazývané "chemické kalorie", mohou neviditelně manipulovat naším metabolismem a nahrávají tělu signály, které mohou podporovat přibírání na váze. Ale jak přesně se stávají našimi neviditelnými nepřáteli v boji s přebytečnými kilogramy?

Kde se obezogeny skrývají?

Všude kolem nás! Nacházejí se v potravinách, plastových obalech, kosmetice, a dokonce i v některých oblečeních. Například bisfenol A (BPA), často používaný v plastových nádobách na potraviny a v plastových lahvích, je jedním z nich. Najdete ho v jednorázových příborech a jednorázovém plastovém nádobí a při zahřátí se uvolňuji přímo do jídla. Podle výzkumu, nejenže může způsobit obezogenní efekt, ale také může být příčinnou inzulinové rezistence.

Možná si myslíte, že váš domov je bezpečné místo, ale realita je jiná. Kromě prachu u vás doma poletují vzduchem mikročástice uvolněné z elektroniky (ale také nábytku, kosmetice nebo oblečení), které se tam přidávají kvůli zpomalování hoření. Ty se dostanou do těla a napáchají tam škody. Působí na hormonální systém, imunitní i nervové funkce. Nově se jim tedy připisuje obvinění z přibývání na váze.

Zdroj: Youtube

Jak obezogeny fungují?

Obezogeny mají schopnost ovlivnit náš endokrinní systém, systém, který reguluje naše hormony a metabolismus. Mohou „zamotat“ signály mezi buňkami, což může mít za následek, že náš metabolismus tuků a energetická rovnováha jsou vyvedeny z rovnováhy, což nahrává riziku obezity.

Tyto chemikálie umí znásobit nebo blokovat účinek určitých hormonů, které produkuje tuková tkáň, střevo, slinivka nebo mozek. Tak dokážou přímo ovlivnit velikost i počet tukových buněk a v mozku rozladí signály sytosti, vysvětluje magazín 21.stoleti.

Působí i na štítnou žlázu a ve střevě podporují růst bakterií, které zvyšují kalorický zisk ze snědeného jídla. Jednoduše řečeno, chemikálie u prostředí, ve kterém žijeme, přimějí buňky dělat věci, které by jinak nedělaly, a jednou z nich je ukládání tuku.

Má se za to, že chemikálie mohou až za 20 procent pandemie obezity. Další významní podíl se přičítá průmyslově zpracovaným potravinám. Problém těchto jídel není tuk, ale fruktóza. Což je průmyslové sladidlo a dochucovadlo. Fruktóza je tak největším obezogenem přímo v jídle, protože v játrech podněcuje ukládání energie do tuku. I kdyby měla fruktóza nula kalorií, stále bude způsobovat obezitu.

Jediným řešením, je změna jídelníčku. Zříct je polotovarů a zpracovaných potravin, čímž se dá podíl obezogenů snížit až na polovinu. Co bohužel nemůžeme ovlivnit, je vzduch, voda i půda, které jsou kontaminované.

Zdroj: magazín 21. století (podzim/2023), Studie