Ještě před padesáti lety bylo snadnější si udržet zdravou váhu. Nebyly počítače, velké plazmové televize s připojením na kabelové a satelitní programy, které soutěží o naši pozornost 24/7, nebyly ani mobilní telefony a tablety s připojením na internet a sociální sítě. Lidé běžně končili svůj den večeří a pak šli spát, protože nebylo nic lepšího na práci. Jídlo bylo skutečné, ne ultra zpracované potraviny, kterých jsou dnes plné regály v supermarketech. Lidé trávili více času venku, třeba prací na zahradě, více se přirozeně hýbali, pracovní tempo a tlak na výkon a vydělávání peněz nebyly tak zběsilé.
Dnes je všechno jinak. Extra kalorie způsobené neustálým uždibováním, emočním jedením nebo jídlem z nudy a taky méně pohybu jsou hlavními viníky nadváhy a obezity, rozvoje diabetu 2. typu, srdečních a cévních chorob, metabolického syndromu a dalších civilizačních onemocnění. Studie ukazují, že přerušovaný půst nám může pomoci přiblížit svoje stravovací návyky našim předkům a tím shodit kila navíc. Jednoduše nejen tím, co si dáváme na talíř, ale i přirozenými pauzami, ve kterých necháme trávicí systém odpočinout.
O co jde
Přerušovaný půst (v angličtině intermittent fasting) je označení pro způsob stravování, kdy se střídá fáze půstu a fáze jídla. Přirozeně ho drží každý z nás v průběhu spánku, pokud se tedy nebudíte v noci hladem, který vás přiměje vyplenit ledničku, nebo nejste zvyklí ponocovat a saturovat se při tom pochutinami, alkoholem, kávou s mlékem a cukrem či slazenými nápoji. Při frekvenčním stravování se drží časová prodleva od 12 do 20 hodin. Dobrou zprávou je, že do období bez plného talíře se počítá právě i zmíněný spánek. Pokud spíte osm hodin a dvě hodiny předtím nejíte, hned jste na metodě 14/10. Asi nejoblíbenější je metoda 8/16. Metoda vám může vyhovovat v případě, že si rádi přispíte, snídáte až později po probuzení anebo se v jídle rádi omezíte na večer. Je jen na vás, jak časově si jídlo do dne rozložíte. Důležité je dodržovat interval bez jídla.
Co se děje během hladovění
Přerušovaný půst působí nejen jako redukční dieta, je to vhodný styl stravování pro obézní lidi, jedince s cukrovkou 2. typu, nadváhou i dalšími civilizačními nemocemi. „Studie ukazují, že během přerušovaného půstu spojeného s kalorickým nedostatkem se u lidí s nadváhou či obezitou zlepšují parametry zdraví, mění se obraz krevních lipidů, cholesterol i vysoký krevní tlak. Snížení rizika srdečně-cévních onemocnění a diabetu 2. typu je obecně spojeno s tím, že se snižuje tělesná hmotnost,“ říká Jan Caha z brněnského Fitness institutu.
Hlavní výhodou přerušovaného půstu je, že během 16 hodin by mělo dojít k využití veškerých glykogenových zásob a následně k navození fáze spalování tuku, to je výhodné pro hubnutí. „Jakmile změníme dynamiku energetického příjmu, může tělo sahat intenzivněji nejen po glykogenových zásobách v játrech a ve svalech, ale také po tukových zásobách. Můžeme tak intenzivněji hubnout na tuku. Většina lidí je zvyklá neustále se něčím sytit, uzobávat, zaplácnout dlouhou chvíli nebo emoci něčím dobrým, a tak tělo neustále čerpá z krevního cukru nebo ze zásob jaterního glykogenu. Málokdy si sáhneme do tukových zásob,“ vysvětluje Jan Caha. I to, zda skutečně dojde ke spalování tuků, je řízeno tím, jaký kalorický deficit vzniká a jak moc se omezíme v časovém intervalu určeném pro jídlo. Pokud se v následujících osmi hodinách dosytíme kalorického množství, účinek na jaterní glykogen nebude žádný.
Jak vybrat vhodný interval pro vás, co jíst a pít při přerušovaném půstu, i to, zda je pro vás přerušovaný půst vhodný, se dočtete ve speciálu Kondice Hubnutí. V prodeji právě teď.