Jak se vyrábí řepkový olej

Řepkový olej se získává ze semen rostliny řepky olejky. To je stará kulturní rostlina, jejíž pěstování se rozšířilo už ve druhé polovině 19. století.

Prakticky se v současnosti používají dva dominantní způsoby výroby řepkového oleje. Tím prvním je rafinování za studena, konkrétně za teploty kolem 40 °C. To pomůže uchovat žádoucí prospěšné látky, ale i chuť a vůni.

Další metodu představuje rafinace. Semena se při ní zahřívají a následně se z nich v mechanismu dvou válců vytvoří vločky. Ty je nutno zahřát až na 90 °C a vylisovat z nich surový olej. Ten se v rafinerii následně ještě musí vybělit.

Zdroj: Youtube

Obsahuje řepkový olej pesticidy?

K pěstování řepky se používá pro ošetření plodiny velké množství chemie. V již vyrobeném oleji se však nevyskytují žádné pesticidy a pro člověka rizikové látky. Jejich podíl je hluboko pod stanovenými limity.

Přestože se tak například velmi často hovoří o tom, že řepkový olej obsahuje glyfosát, což je širokospektrální systémový herbicid a desikant plodin, jeho výskyt se v tuzemských výrobcích neprokázal.

Ze spotřebitelských testů realizovaných v tuzemsku navíc vyplynulo, že řepkový olej je skutečně tím, co deklaruje. Jeho výrobci se neuchylují k falšování oleji jinými, jak upozornil oblíbený časopis dTest.

Musíme se u řepkového oleje bát kyseliny erukové?

Kyselina eruková je látka, která patří mezi mononenasycené omega-9 mastné kyseliny. Znamená to tedy, že ve struktuře má jednu dvojnou vazbu.

Považuje se za jedovatou, je kardiotoxická. Experimenty prokázaly, že pokusná zvířata krmená potravou, jež je na tuto složku bohatá, vykázala zvýšené riziko rozvoje myokarditidy, myokardiální fibrózy a stejně tak i akumulace lipidů v srdci.

V současné době již platí, že pěstované odrůdy řepky olejky obsahují kyseliny erukové minimální podíl, konkrétně v rozmezí 0,3 až 0,5 %. Označují se tak za bezerukové a v tuzemsku jsou pěstovány již od 70. let. Škodlivosti výsledného produktu se tedy určitě obávat nemusíte.

Řepkový olej obsahuje prospěšné nenasycené mastné kyseliny

Řepkový olej je znám vůbec nejnižším obsahem tzv. nasycených mastných kyselin. Ty jsou obsaženy primárně v potravinách původu živočišného, jako je například máslo, sýry nebo tučné maso. Podílejí se především na zvyšování hladiny LDL cholesterolu. Navíc jejich častá konzumace vede k problémům s kardiovaskulární soustavou a také se podílí na rozvoji obezity.

Tento druh oleje naopak můžeme považovat za dobrý zdroj nenasycených omega-3 a omega-6 mastných kyselin, které jsou pro náš organismus prospěšné a zároveň jich obvykle míváme ve stravě nedostatek.

Tyto složky nemívají tendence se ukládat do tukových zásob. A vitaminy A, E, D a K se stejně tak rozpouštějí výhradně v tucích. Stejně tak snižují riziko vzniku srdečních chorob a podílejí se na snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Neznamená to tak, že primárně bychom při snaze zhubnout měli odstranit veškeré tuky ze svého jídelníčku. Pořád by se jich měla ve stravě objevit cca třetina.

Řepkový olej obsahuje také vitamín E

V případě oleje lisovaného zastudena můžeme počítat nejen s obsahem výše uvedených mastných kyselin, ale i s podílem vitamínu E. Rafinací oleje naopak může dojít až k 70% ztrátě tohoto zásadního vitamínu.

„Éčko“ funguje především jakožto důležitý antioxidant. Ten dokáže buňky chránit před působením volných radikálů, před oxidačním stresem a zároveň napomáhá zpomalovat stárnutí buněk a zlepšuje hojení ran.

Považuje se též za vitamín schopný příznivě ovlivnit plodnost. Stejně tak se uplatňuje i při prevenci aterosklerózy. Důležitou roli sehrává i v řešení nejrůznějších kožních obtíží, jako je seboroická dermatitida či akné.

Nebudeme-li pokrm vařit dlouze a také ho opětovně ohřívat, můžeme i v domácích podmínkách přirozený podíl této cenné složky v oleji zachovat.

K čemu využít řepkový olej a proč

Řepkový olej vyniká neutrální chutí, proto nabízí v kuchyni skutečně široké spektrum využití. Použít jej můžete do studené i teplé kuchyně.

Řepkový olej můžete využít při různých úpravách pokrmů, jako je vaření, pošírování a táhnutí. Hodí se dokonce i na přípravu moučníků. Používá se také k výrobě majonéz nebo salátových zálivek.

Ke smažení je řepkový olej dokonce mnohem vhodnější než jeho slunečnicový kolega. K přepalování u něj dochází za teploty přibližně kolem 240 °C. U slunečnicového oleje je to přitom již kolem 175 až 180 °C. Při smažení a fritování následně vznikají škodlivé aldehydy a další rizikové látky.

Zdroje: