Chladné počasí tedy není příčinou onemocnění, ale bezpochyby platí, že pokud jsme vystaveni chladu, zvyšuje se riziko, že – lidově řečeno – „něco chytneme“.

Infekční choroby, imunita a teploty blízké nule

Některým typům virů vyhovuje chladnější venkovní teplota, protože právě takové podmínky napomáhají jejich replikaci, tedy množení. Třeba takový virus obyčejné rýmy (tzv. rhinovirus) má rozhodně raději nižší teploty. Což je také důvod, proč se tak dobře uchytí na nosní sliznici, když v zimě dýcháme studený vzduch a teplota v nose je pro něj příznivější. Kdyby se pokusil prosadit například v plicích, imunitní systém by spustil silnou antivirovou ochranu a s největší pravděpodobností by tuhle bitvu vyhrál, protože by mimo jiné virus při teplotě panující v plicích neměl zdaleka takovou schopnost replikace. Na nosní sliznici jsou jeho šance výrazně vyšší a tělo v mnoha případech není dostatečně obranyschopné.

Stejně tak víme například o chřipkových virech, že jsou v chladném, suchém prostředí stabilnější a tím pádem také úspěšnější v tom smyslu, že v těle propukne onemocnění. Není to ale samozřejmě jen nízká venkovní teplota, která naši schopnost odolat patogenům snižuje. Imunitu oslabují také náhlé změny teplot, tzn. přechody z venkovní zimy do vytopené místnosti, svou roli sehraje i:

  • délka světelného dne;
  • ústřední topení – suchý vzduch nepůsobí dobře na sliznice a na těch se pak snáze uchytí viry či bakterie;
  • ledový suchý vzduch venku – suchý mráz například virům chřipky vysloveně prospívá, výzkumy ukazují, že při teplotách kolem nuly je vir aktivnější a odolnější, onemocnění se tedy lépe přenáší.

Každopádně platí, že v chladnějším období není imunitní systém tak výkonný, kromě zmíněných faktorů na něj má nepříznivý vliv také například:

  • nedostatek vitaminu D, který je u nás bohužel stále velmi častý, zejména u starších lidí. Přitom právě nedostatečná hladina tohoto důležitého vitaminu je přímo spjata se zvýšeným rizikem infekčních onemocnění, zejména pak s infekcí horních cest dýchacích.

Svou roli v oslabené obranyschopnosti sehraje i skutečnost, že během podzimního a zimního období jsou lidé obecně méně fyzicky aktivní. Je to ovšem právě pravidelný pohyb, který:

  • zlepšuje krevní oběh a s ním i cirkulaci bílých krvinek, které v těle detekují infekci a vzápětí táhnou do útoku proti nebezpečným patogenům;
  • během tréninku navíc narůstá tělesná teplota, takže v organismu vzniká prostředí zabraňující celé řadě bakterií v jejich množení;
  • při cvičení se zadýcháte a je tím pádem větší šance, že se z dýchacích cest odstraní choroboplodné zárodky.
  • no a v neposlední řadě pravidelný pohyb bojuje proti stresu, čímž nás chrání před celou řadou nemocí.

Se zajímavým zjištěním přišli vědci z Common Cold Centre na univerzitě ve velšském Cardiffu. V rámci svojí studie došli k závěru, že lidé, kteří mají v zimě permanentně studené nohy, jsou imunitně slabší než ti, které tento neduh netrápí.

Chladné počasí tedy nemoci nezpůsobuje, ale vytváří nepříznivé podmínky, kvůli nimž nemocnost narůstá. A protože počasí nezměníme, nezbývá než se zaměřit na prevenci, která spočívá zejména ve zdravé životosprávě, doplňování důležitých vitaminů a také případně v očkování proti nemocem, které nás v zimním období ohrožují.

Zdroje:

  • https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4311828/
  • https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4311828/
  • https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7675291/
  • Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011;59(6):881-6. doi: 10.2310/JIM.0b013e31821b8755
  • Urashima M, Segawa T, Okazaki M, Kurihara M, Wada Y, Ida H. Randomized trial of vitamin D supplementation to prevent seasonal influenza A in schoolchildren. Am J Clin Nutr. 2010;91(5):1255-60. doi:10.3945/ajcn.2009.29094