Vliv počasí na lidské zdraví zůstává stále předmětem vědeckého zkoumání. Výsledky několika výzkumů přitom naznačují, že například vztah mezi úmrtností a okolní teplotou se graficky jeví jako tvar „V“ – s úmrtností nižší ve dnech, kdy se průměrné teploty pohybují mezi 15 až 25 °C, a postupně stoupající s tím, jak se okolní teplota zvedá nebo klesá.

Extrémy zdraví nepřejí

Větší část úmrtnosti spojená s teplem se přitom objevuje hned během prvních dnů po zvýšení teploty, zatímco negativní účinek chladu se obvykle na organismu projeví vesměs po několika dnech až týdnech. Se zajímavými poznatky přišel nedávno vědecký časopis Environmental Engineering Science. Uveřejnil studii dokumentující souvislost mezi životem v chladnějších a vlhčích oblastech a zvýšenou prevalencí rakoviny. Závěry vyvolaly debatu, protože dosud se mělo za to, že co se počasí a rakoviny týče, hraje roli především zvýšená expozice ultrafialovým paprskům. Nová studie však poukazuje i na významný vliv srážek a chladnějšího klima. A souvztažnosti mezi meteorologickými jevy a vznikem onkologického onemocnění nahrávají i další poznatky. Odborný časopis Molecular Biology and Evolution uveřejnil data, podle nichž se největší výskyt rakoviny vyskytuje v severních populacích, jako je Dánsko a Norsko. Podle vědců existuje evoluční vztah mezi přizpůsobením se extrémním podmínkám prostředí – jako je chlad a vysoká nadmořská výška – a zvýšeným rizikem rakoviny. Konkrétně jde zejména o výskyt rakoviny plic, prsu a kolorektálního karcinomu.

Chladno, vlhko, smog…

Ačkoli i horké letní dny bývají pro mnohé rizikové, pravdou zůstává, že nejvíce lidí umírá v zimních měsících, konkrétně v únoru. České statistiky uvádějí, že hned za únorem následuje leden, březen a prosinec… Velká část nemocí a úmrtí přitom souvisí s dýchacími problémy i snadnějším šířením chřipky. Nicméně nejen s nimi. Během chladného počasí se stahují cévy, což vede k vyššímu krevnímu tlaku, takže v zimě jsou nejčastější i infarkty a mozkové mrtvice. Mnoho lidí navíc trpí kvůli nedostatku slunce – nejde přitom jen o absenci vitaminu D, ale i slunečního světla jako takového, což vyvolává deprese a ještě více tak snižuje imunitu. Počasí hraje roli i v tom, co v zimě jíme. Čerstvá zelenina a ovoce jsou k dispozici v omezené míře, takže obranyschopnost může strádat i po téhle stránce. Marie Vilánková, badatelka v oboru teorie informační medicíny, lektorka řízené a kontrolované detoxikace organismu a spoluzakladatelka značky Joalis, říká: „Podobně jako jiné vnější vlivy, prostředí, ve kterém se pohybujeme, lidi, kterými se obklopujeme, jídlo, které jíme, tedy i vliv počasí je hodně důležitý. Počasí ovlivňuje naši náladu a ta přímo působí na výkonnost imunitního systému. Když jsme rozmrzelí, unavení, smutní, tak se snáze nakazíme infekční chorobou. Naopak radost, pohoda jsou tou nejlepší imunitní podporou.“

Podle téhle odbornice patří k nejméně optimálním podmínkám smog a vlhké, chladné, mlhavé počasí ve velkých městech či průmyslových aglomeracích. „Chladný, vlhký vzduch negativně ovlivňuje sliznice dýchacího systému, řasinky, které mají za úkol uklízet škodliviny a patogenní mikroorganismy, jsou ochromené jednak chladem a jednak řadou prachových, průmyslových částic s navázanými chemickými látkami. Tím, že špatně pracují, se zvyšuje riziko infekčních nákaz a také často dochází k aktivaci chronických infekcí, které přežívají v těle ve formě mikrobiálních ložisek. Když jsme v pohodě, tak nám sice škodí, ale nejsme nemocní. Při jejich aktivaci může hrát roli stres, oslabená imunita a právě i špatné počasí ve formě vlhké zimy.“