Dokážete si představit život bez pečiva? Pokud pečivo nepatří mezi vaše oblíbené potraviny, klidně ho z jídelníčku můžete vynechat. Vlákninu a další prospěšné látky načerpáte z luštěnin, vloček, celozrnných příloh a zeleniny.
Většina z nás si ale život bez pečiva dokáže jen těžko představit. Pokud ho nebudeme jíst od rána do večera a vybereme to správné, není třeba ho z jídelníčku vylučovat.
Co nám kvalitní pečivo přinese?
Kvalitní pečivo nám může poskytnout plno prospěšných látek – v první řadě je to cenná vláknina, které máme v jídelníčcích většinou nedostatek, dále některé vitaminy, minerální látky a další prospěšné živiny, upřesňuje web STOB. Je škoda se o tato pozitiva zbytečně ochuzovat striktním vylučováním pečiva, jak se mnohdy doporučuje. Ano, bez pečiva se dá žít, ale pokud ho máme rádi, tak nač se trápit zbytečnými zákazy?
Nejhorší vlastnost pečiva
Největším problémem pečiva ve skutečnosti nejsou ani tak přídatné látky, které zbytečně zatěžují organismus. Horší jsou margaríny a ztužené tuky, které se však častěji vyskytují ve sladkém či slaném pečivu nebo se používají ve fast foodech a restauracích. Neměli byste je najít v běžném chlebu, bagetách nebo rohlících, i když ani tam si nemůžete být jisti.
Nejhorší vlastností pečiva a sacharidů obecně je jejich vliv na hladinu cukru v krvi, píše server Fitastyl. Cokoli, co zvyšuje hladinu cukru v krvi vyvolává vylučování hormonu inzulínu, který musí tento cukr někde uklidit. A většinou se uklidí do tukových zásob, protože zásoby glykogenu, kam by měly požité sacharidy nejdříve putovat, jsou u většiny lidí přeplněné.
V zásadě však platí, že čím vyšší je glykemický index, tím více inzulinu se musí vyloučit. A neustálá konzumace sacharidů vede k neustálému vylučování inzulínu a také leptinu (hormonu tukových buněk).
Neustálé vylučování inzulínu a leptinu zase vede k problémům s těmito hormony, tj. k inzulínové a leptinové rezistenci, což se promítá do nadváhy až obezity a odtud do kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky.
Po několik desetiletí nám bylo vtloukáno do hlavy, jak moc potřebujeme sacharidy kvůli energie a největším nepřítelem měl být tuk. Což se už dnes považuje za jeden z největších omylů expertů.
Jako s jakýmkoliv jídlem, i tady záleží na množství. Čtvrtka chleba denně nebo pět rohlíků vám asi úplně neprospěje, pokud nepracujete třeba na šachtě a nemáte enormní výdej energie. Jeden kousek zdravějšího pečivo vám na straně druhé neublíží a není nutné se mu vyhýbat jako čert kříži.
Nevyšší glykemický index má bílé pečivo, například tolik oblíbený tukový rohlík a samozřejmě sladké pečivo, to má i nejvíc kalorií. Pokud vás tedy nečeká nějaký extrémní sportovní výkon, je lepší na ně zapomenout.
Nízký glykemický index má tmavý nebo proteinový chléb. Logicky má totiž víceminerálů, vlákniny a bílkovin, což jsou parametry, podle kterých se glykemický index počítá.
Rozumíte pečivu?
Cereální pečivo
Pozor! Slovo cereální vyjadřuje pouze fakt, že je potravina vyrobena z obilí. Může to být i bílý rohlík, který obarvíme karamelem, posypeme zrníčky a nazveme cereální, hned to vypadá jinak.
Vícezrnné pečivo
Základem tohoto pečiva je nejčastěji pšeničná či žitná mouka. Né však celozrnná. Pokud do těsta přidáte nějakou jinou obilovinu, například luštěniny nebo olejniny a celkové množství těchto surovin je větší než 5 %, jde o vícezrnné pečivo. Pečivo je také většinou dobarvováno a posypáno semínky, což navozuje pocit, že jíme něco zdravého.
Celozrnné pečivo
Jedno z nejlepších. Má vysoký obsah vlákniny a komplexních sacharidů, které se do krve uvolňují postupně, a tudíž udržuje jeho hladinu stabilní. Člověk se cítí déle sytý a energie mu vystačí na delší dobu. Celozrnná mouka obsahuje všechny tři části obilky, která je bohatý na vlákninu a esenciální mastné kyseliny. Pečivo označené jako celozrnný musí obsahovat dle zákona nejméně 80% celozrnné mouky.
Zdroj:Zdravi.euro, Fitastyl, STOB
