Parkinsonova choroba (lidově Parkinson) přímo souvisí s odumíráním mozkových buněk. Normálně tyto buňky produkují dopamin, což je přenašeč signálů mezi nervovými buňkami. V důsledku nedostatku dopaminu není pacient postupně schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Jak se píše na stránkách společnosti Parkinson,z.s.,Parkinsonova choroba je ve své podstatě nemoc produktivního věku, nejedná se tedy o chorobu seniorů, jak se někdy mylně uvádí. Mužům hrozí toto těžké degenerativní onemocnění mozku s 1,5krát vyšší pravděpodobností než ženám. Protože choroba postupuje velmi pomalu a nenápadně, převážná část nemocných ani nezaznamená první příznaky, kterými o sobě začínající Parkinsonova nemoc dává vědět.


Onemocnění se u každého člověka velmi liší. A to nejen rychlostí vývoje, ale i množstvím a charakterem příznaků. Mezi faktory, které mají na nemoc vliv, patří věk, délka onemocnění, reakce na léčbu a také psychika. Zatímco někteří nemocní mají převážně pohybové problémy, jiní pacienti jsou postiženi třesem končetin a u dalších se zase mohou vyskytnou špatné psychické stavy včetně deprese. Žádná spolehlivá prevence pro tuto nemoc přitom zatím neexistuje. Jsou ale látky, které zvyšují produkci dopaminu, a působí tak pozitivně na mozkovou tkáň a nervové funkce. Jedná se převážně o vitamin B6.

Třes rukou i problémy s chůzí

Člověka s Parkinsonem poznáte podle toho, že se u něj obvykle vyskytuje zpomalená chůze, třes rukou, rozhazováním končetin během spánku, zhoršená výslovnost, zvýšená tvorba slin a tišší monotónní hlas. „Až po několika měsících či letech se objeví hlavní příznaky nemoci – svalová ztuhlost, zpomalení pohybů, klidový třes končetin a chůze malými krůčky. V této fázi už většinou není problém Parkinsonovu nemoc rozpoznat. Pokud je pacient správně léčen, dojde zpravidla k výraznému potlačení příznaků, takže na první pohled nemusí být nemoc vůbec patrná,“ uvedl pro web CNN Prima News neurolog Roberta Jech.


Omezení v běžných činnostech

Nemoc ale časem způsobuje problémy při úplně běžných činnostech, jako je třeba odemykání dveří, a to kvůli potížím s jemnou motorikou. Pro nemocného tak může být pouhé otočení klíčem v zámku problémem. Stejně jako vyndavání drobných z peněženky, nebo nabírání jídla lžící či přenášení tácu se skleničkami. Třes rukou postihuje až 50 % nemocných a je prvotním motorickým projevem. Typický pro Parkinsonovu nemoc je i další jev, který bývá někdy označován jako „počítání peněz“, „válení kuličky“ či „hnětení kuličky“. Parkinsonik přitom pohybuje palcem a ukazováčkem proti sobě, jako kdyby mezi nimi měl kuličku a pohyboval s ní tam a zpět.


Rozpoznání nemoci podle mimiky

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění.

Čím dříve se nemoc podaří odhalit, tím lépe, protože pak je ji možné léčit a zpomalit její rozvinutí. Odborníci z ČVUT ve spolupráci s neurology z Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice vyvinuli metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné mluvě, která dokáže Parkinsonovu chorobu podchytit v počáteční fázi. Na svém webu tuhle novinku v prosinci uvedla 1.lékařská fakulta UK. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelistí související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení. A právě na to se vědci zaměřili. Sběr dat pro následnou analýzu probíhá tak, že pacient je vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.


Nemoc je neléčitelná

Vyléčení Parkinsonovy choroby není ani v současné době zatím možné. Existují pouze prostředky, které umožňují mírnit průběh nemoci a zajistit tak pacientovi kvalitnější život. Důležité je nepodceňovat varovné signály a včas navštívit lékaře. Zejména v časném stadiu onemocnění se potíže související s Parkinsonovou nemocí dají výrazně zmírnit. V pokročilých stadiích se pak léčba stává obtížnější, v průběhu času komplikují situaci i vedlejší účinky léčiv. Léčba musí být v každém případě průběžně přizpůsobována pacientovi na míru. Cílem všech terapeutických opatření je nejen kontrola a zmírnění obtíží, ale také oddálení nástupu pozdějších komplikací. Pacienti díky tomu mohou poměrně dlouho žít celkem soběstačně a fungovat v rodině, v práci i ve společnosti.

Zdroje:

https://www.ozp.cz/aktuality/aktualita-parkinsonovou-chorobou-trpi-v-cr-pres-30-tisic-lidi


https://www.parkinson-help.cz/

https://www.lf1.cuni.cz/vedci-vyvinuli-metodu-ktera-odhali-parkinsonovu-chorobu-z-mimiky-obliceje

https://www.nzip.cz/clanek/1126-parkinsonova-nemoc-priznaky

https://www.drmax.cz/clanky/parkinsonova-choroba-priznaky-a-lecba