Ovocná piva neváhají někteří rodiče nabídnout ani dětem. Jejich konzumaci přiznává polovina dětí ve věku 6 - 10 let, děti do 14 let je pijí dokonce v 64 % případů. Pokud rodiče pití tolerují nebo nápoje dětem dokonce sami nabízejí, zadělávají si na dva velké problémy. Prvním je rozvoj závislosti, především na alkoholu (ale hranice mezi jednotlivými závislostmi je poměrně tenká), druhým jsou nesprávné stravovací návyky.

„V průměru vzorky obsahovaly 5,7 g cukru na 100 ml, tedy podobný podíl jako běžné limonády (podle testů časopisu dTest se obsah cukru v nápojích 7UP nebo Sprite pohybuje kolem 7-8 g/100 ml). Přesvědčení o tom, že je v ochucených pivních nápojích podstatně méně cukru než v limonádách, se tedy dá považovat za vyvrácený mýtus,“ uvádí společné tiskové prohlášení organizací Suchej únor a dTest ke kampani Nechmel děti.

Přebytek cukru zkonzumovaný ve sladkých nápojích zasahuje silně i takzvanou generaci Z. Mladí lidé a často ještě děti narození od poloviny 90. let až cca do roku 2012 si nebezpečí přebývajícího cukru v potravě vůbec neuvědomují. „Češi bohužel dlouhodobě přesahují doporučenou denní dávku cukru dokonce několikanásobně. WHO doporučuje hodnotu mezi 25 -50 g na den, ale statistiky ukazují, že průměrný Čech přijme denně běžně 100 g. U generace Z navíc získaly na oblibě sladké nápoje, především ice tea, energy drinky a ovocná piva,“ vysvětlovala negativní trend pro článek Generace z cukru časopisu Glanc Blanka Maderová, která zkoumá vztah mezi jídlem a českou kulturou.

Za velký problém považuje reklamy, které ovocná piva zobrazují jako zdravou variantu pití pro chvíle pohody. „Konkrétně u ovocných piv se neustále zdůrazňuje nízký nebo žádný obsah alkoholu a čistě přírodní původ surovin. Pivo také u nás vnímáme jako nápoj s obsahem vitaminů a minerálů. Ve skutečnosti ale jedna plechovka - například u citrusových variant - může obsahovat klidně i devět kostek cukru, čímž se může rovnat třeba kole,“ dává konkrétní příklad Maderová, v současné době také prezidentka neziskové organizace Reskata, která loni s podporou Fondů EHP a Norska provedla výzkum role cukru v životě univerzitních studentů.

Dostáváme se tak do situace, kdy mladí lidé si třeba nedoslazují čaj nebo kávu, nemají problém vypít kohoutkovou vodu a chápou souvislost mezi cukrovinkami a obezitou, ale zároveň u nich rapidně vzrostla konzumace nevhodných nápojů. Společně s malým poměrem přirozeného pohybu se pak výsledný kalorický přebytek mění v tukovou tkáň a mezi mladými přibývá lidí obézních a nemocných třeba diabetem II. typu.

Jak se zdá, hledáme-li menší zlo, pak jsou lepší volbou ze dvou špatných limonády, které alespoň neobsahují alkohol ani v minimální míře. Bohužel ani prodejci nerozlišují a v prodejnách striktně neoddělují ochucené pivní nápoje od limonád. V obchodech často tvoří jakýsi nenápadný přechod mezi pivy a limonádami. V posledních letech výrazně vyrostla nová kategorie nápojů, která se pohybuje v jakési šedé zóně a nikdo neřeší pravidla jejího fungování ve vztahu k dětem. Rodiče ani jejich potomci se v těchto typech nápojů nevyznají a děti je pijí, ačkoli jsou pro ně nevhodné. Na to chce kampaň Nechmel děti upozorňovat. „Ochucené pivní nápoje představují ve vztahu k dětem problém, o kterém by se mělo nahlas mluvit,“ uzavírá Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor.

Zdroj: www.nechmeldeti.cz, výzkum Healthy Eating: Utopia or a Contemporary Must (výsledky na www.reskata.cz), Generace z cukru, Glanc březen 2022