Premium obsah

Otužování může pomoci i ublížit. Jakých chyb byste se měli vyvarovat?

Otužování může pomoci i ublížit. Jakých chyb byste se měli vyvarovat?
Otužování zažívá v posledních letech boom. Na svědomí ho má mimo jiné Nizozemec Wim Hof, přezdívaný Iceman. Ten propaguje otužování ledovou vodou, které  má vést jednak k zlepšení odolnosti vůči chladu, jednak  k posílení imunity. A něco na tom bude. Otužilci se vesměs těší dobrému zdraví, a když už je přepadne „rýmička“, organismus si s ní celkem snadno poradí. Pokud s otužováním chcete taky začít, je důležité vědět, na co si dát pozor.

Jestliže máte pocit, že chytnete každý bacil, může být pro vás pravidelné otužování šancí na zlepšení imunity. Kromě celkového posílení organismu se mu přisuzuje i schopnost zabránit vzniku zánětů v těle nebo posílit kardiovaskulární systém. Otužování dále funguje jako prevence nachlazení a chřipky, bojuje proti alergiím a léčí vysoký krevní tlak.

Jak se správně otužovat

Aby otužování mělo co nejlepší efekt, je důležitá především pravidelnost, a to nejlépe každý den, minimálně pak jednou až dvakrát týdně. Nemusíte přitom hned skákat do rybníka, domácí otužování úplně postačí. Nejlepší je začít sprchováním vlažnou vodou, kterou budete postupně ochlazovat. Při sprchovaní nestůjte na místě, ale snažte se přešlapovat ze strany na stranu, zvedat ruce, zkrátka se hýbat. Pamatujte, že proud vody by měl být směřován vždy od nohou směrem k srdci, aby tělo nezažilo příliš velký šok. Nedoporučuje se namáčení hlavy. Až se osušíte, můžete podpořit prokrvení organismu ještě tím, že si dáte pár zahřívacích cviků jako jsou dřepy. A pak už hupsněte do teplého oblečení.

 

Kdo by měl otužování raději vynechat

Při otužování člověk zažívá teplotní šok, s nímž je spojené zatížení srdce. Proto není vhodné pro lidi s onemocněním srdce, plic nebo vysokým krevním tlakem. Tady je vždy lepší poradit se s lékařem, který může doporučit jiný, vhodnější způsob otužování, například formou pobytu venku v chladnějším počasí. Otužování se nedoporučuje ani těhotným ženám, pacientům s vysokým krevním tlakem nebo se zánětlivým onemocněním svalů či křečových žil. V té chvíli už je otužování pro organismus velká zátěž a zánět by se mohl zhoršit.A samozřejmě platí, že studenou vodu byste měli vynechat, pokud jste zrovna nemocní, nebo na vás „něco leze“.

 

Na co si dávat pozor při otužování venku

Především na přepálený začátek. V každém případě byste měli začínat postupně, pomalu a s rozumem. Ze začátku vám stačí vydržet pod studenou vodou 1 až 2 minuty, později 3 až 4 minuty a délku postupně prodlužovat, například po týdnu.

Než vstoupíte do vody, pořádně se zahřejte. Rozhýbejte tělo, protáhněte se, trochu se proběhněte, zacvičte si, ale nezpoťte se.

Do vody jděte s tím, že nejste zadýchaní nebo nervózní, ale naopak v klidu. Pro uklidnění

můžete zkusit různá dechová cvičení.

Zpočátku se nechoďte otužovat sami. Doprovod vám může poskytnout pomoc v případě, že byste utrpěli šok a měli například svalovou křeč.

Po otužování je nutné tělo zahřát, aby se v něm rozproudila krev. Zkuste masáž ručníkem nebo cvičením a myslete i na teplé oblečení. Do termosky si vezměte teplý čaj, který vás zahřeje zevnitř.

Jestliže se ve vodě začnete třást, špatně se vám dýchá nebo pociťujete tlak na prsou, je to signál k tomu z vody vylézt.

Pokud patříte mezi zimomřivé lidi, začněte si nejprve otužovat končetiny.

 

 

Zdroje:

www.fyzioklinika.cz

www.hudy.cz

Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.