Oslavy, letní grilování, Silvestr nebo si jen tak vyhodit z kopýtka. Večery bývají většinou zábavné, rána už méně. Že alkohol tělu neprosívá víme všichni, ale stejně je to návyková látka, kterou si značná část lidí neodepře.

Autorka textu pamatuje doby, kdy ve dvaceti letech nevěděla, co je to kocovina. Kolem třicítky to začalo, den proležený s hadrem v záchodě a občas i nedůstojné minuty s hlavou v toaletě. A pak přišla čtyřicítka a už to nebyl den, ale tři dny očistce. Co se s naším tělem děje, když pijeme a jak s tím souvisí náš věk?

Zdroj: Youtube

Pitím alkoholu si v těle způsobujeme zánět

V prvé řadě bychom si měli upřesnit názvosloví. Označení alkohol pro látku obsaženou v alkoholických nápojích totiž není správně. V pivu, vínu i destilátech se řečeno správnou chemickou terminologií nachází etylalkohol. Vše začíná po jeho polknutí. Zatímco potrava musí být v žaludku „natrávena“ žaludečními šťávami, aby pak mohly být živiny absorbovány tenkým střevem a dostaly se do krevního oběhu, alkohol je schopen pronikat přímo žaludeční sliznicí (a samozřejmě také střevní sliznicí) do krevního oběhu, vysvětluje web Prirodovedci.

Potom, co se alkohol dostane do krve, tak je jeho velká část - asi 90% - metabolizována játry. Zbylá část je v nezměněné podobě vyloučena potem, dechem a močí. Alkohol je v játrech nejprve metabolizován na toxický acetaldehyd. A to je ta látka, která nám způsobuje kocovinu. Není se co divit, je to toxická látka a karcinogen a způsobuje zánět v celém těle.

Pití alkoholu sice nejvíce odnášejí játra, ale zabrat dostávají i ledviny a mozek. Ledviny pomáhají vylučovat odpadové produkty z těla, včetně produktů metabolismu alkoholu a pití alkoholu je zatěžuje. Alkohol má významný dopad na mozek, ovlivňuje neurochemické dráhy a může vést k dlouhodobým změnám v mozku. Často se říká, že alkohol zabíjí mozkové buňky, ale není to tak úplně pravda. Alkohol ale narušuje jejich funkci a poškozuje propojení mezi neurony. Vědci zjistili, že mozkové buňky poškozuje alkohol už šest minut po jeho pozření. A ke změnám na mozku dochází dřív, než k poškození jater. Než člověk skončí s cirhózu, tak tomu budou předcházet úzkosti a deprese.

Tělo ve vyšším věku alkohol těžko odbourává

A proč tedy s přibývajícími lety trávíme po večírku další tři dny v posteli? Příznaky kocoviny jsou nejhorší, když koncentrace alkoholu v krvi dosáhne nuly, a to může trvat až 24 hodin. V pozdějším věku se můžete cítit trochu špatně nebo "mimo" ještě déle.

S věkem se zpomaluje metabolismus alkoholu, což znamená, že alkohol zůstává v těle déle.

Stárnutí vede ke snížení celkového množství vody v těle, což znamená, že se vypitý alkohol méně ředí. To zpomaluje vylučování alkoholu z vašeho organismu.

„Alkohol metabolizuje žaludek a játra, tyto orgány se ale s věkem zmenšují, tudíž alkohol v orgánech zůstává déle. Navíc čím jsme starší, tím je organismus méně hydratovaný, alkohol v krvi tedy koluje v mnohem větší koncentraci, tím pádem se i mnohem pomaleji odbourává než třeba ve dvaceti letech,“ vysvětluje pro The Telegraph doktor Tony Rao.

To proto, že acetaldehyd je vysoce toxický - 10 až 30krát toxičtější než samotný alkohol. Enzymy v játrech mají za úkol acetaldehyd dále rozložit na netoxickou látku zvanou acetát. Na zhoršení kocoviny ve stáří se podílí i klesající schopnost jater vyrovnat se s toxicitou acetaldehydu. Takže zůstanete přiotráveni o něco déle než ti o generaci mladší. A jedinou možností, jak se kocovině vyhnout je zkrátka nepít. Ve dvaceti je to zábava, o pár dekád později už ne.

Zdroj:Wexnermedical, Telegraph, Studie, Prirodovedci