Zhoršování zraku obvykle přichází nenápadně. Najednou zjistíme, že mžouráme, abychom přečetli číslo přijíždějící tramvaje, nebo rozluštili nabídku z menu, psaného titěrným písmem. Není ale potřeba panikařit – kolem pětačtyřicátého roku života je například naprosto normální, že dochází ke zhoršení ostrosti vidění na blízko. Může za to přirozený pokles schopnosti tvořit plusové dioptrie.

Zdroj: Youtube

Proč se zrak zhoršuje?

Zatímco stárnutí neovlivníme, za zhoršující zrak si často můžeme sami, a to především dlouhou prací na počítači a neustálým sledováním televize, monitorů a displejů. Odborníci se shodují na tom, že lidskému oku neprospívá upřené zírání na jednu vzdálenost. „Lidské oko umí tvořit plusové dioptrie. To je základní předpoklad toho, aby člověk, který vidí dobře do dálky, mohl přeostřit také na střední a blízkou vzdálenost (PC a čtení). Umí to ovšem jen do určité míry, která také souvisí s věkem. Zároveň lidské oko není z dosavadního evolučního vývoje vytvořeno tak, aby muselo tyto plusové dioptrie tvořit osm a více hodin v kuse, vysvětlil oční lékař Radek Anderle pro web vitalia.cz.

Jenže co dělat, když naše práce vyžaduje, abychom u počítače trávili hodiny v kuse? Pomáhá dělat si pravidelné přestávky. Každých dvacet až třicet minut uvolněte oči pohledem do dálky, ideálně do přírody, aby byl pohled očí co nejvíce relaxovaný. Američtí odborníci doporučují zapamatovatelné pravidlo 20/20/20. To znamená, že po dvaceti minutách bychom se alespoň dvacet sekund měli dívat na předmět vzdálený alespoň dvacet stop (cca šest metrů).

Syndrom suchého oka

Kromě upírání zraku do počítačů nedělá našim očím dobře ani přemíra času, stráveného uvnitř budov spolu s nedostatkem přímého slunečního světla. Kombinace tohoto všeho může mít vliv i na takzvaný syndrom suchého oka. „Namáhané oči nejsou schopny vytvářet dostatečný slzný film a hrozí syndrom suchého oka. Řešením jsou zvlhčující kapky, tzv. umělé slzy, které na povrchu vytvářejí umělý film, jenž oko dlouhodobě chrání před podrážděním,“ říká optometrista Martin Slaný, odborný garant sítě Fokus optik.

Jaké jsou nejčastější oční vady?

Barvoslepost

Možná se teď divíte, ale i poruchy barevného spektra nás mohou během života zastihnout. Neznamená to, že byste najednou viděli jen černobíle, ale může vám dělat problémy rozlišovat konkrétní barvy nebo některé z jejich odstínů. Někdy se může stát, že pacienti vidí pozorované objekty pouze v odstínech šedé. Barvoslepost bývá nejčastěji vrozená vada, rozvinout se ale může i na základě některých chronických onemocnění, jako jsou poruchy funkce žluté skvrny, poruchy očního nervu, diabetes mellitus nebo zelený zákal, ale také vlivem úrazu, užívání některých léků nebo kontaktu s chemikáliemi.

Oční test prozradí, jak na tom jste s barvoslepostí

Na internetu můžete najít hned několik testů, které vám během chvíle prozradí, jak na tom s barvoslepostí doopravdy jste. Jeden z nich přikládáme ve videu. Jmenuje se Ishihara Test for Colour Deficiency a jeho výhodou je poměrně rychlé a přesné stanovení poruchy barevného vidění a barvosleposti. Išiharovy testy se někdy označují jako pseudoizochromatické tabulky. Jedná se o kruhové obrázky tvořené body různých barev, různého jasu a různé velikosti. Tyto body pak dohromady skládají číslice, písmena nebo třeba geometrické tvary. Úkolem vyšetřovaného pacienta je úspěšně identifikovat ukryté znaky. Člověk se zdravým zrakem v obrázku dokáže rozeznat skryté symboly, pro barvoslepého to však bude problém. Tak schválně, jak jste na tom vy?

Děti trápí šilhání nebo krátkozrakost

Zrakový systém je nejvíce citlivý v prvních letech života, kdy se mozek aktivně učí vnímat a zpracovávat vizuální informace. Proto je potřeba hlídat jeho správný vývoj. „U dětí se nejčastěji setkáváme s poruchami, jako je postavení očních bulbů, šilhání, refrakční vady – ⁠⁠dalekozrakost, krátkozrakost i astigmatismus. Můžeme ale také přijít na méně častá onemocnění, jako jsou vrozená zánětlivá i nezánětlivá onemocnění sítnice, šedý či zelený zákal,” vysvětluje primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě, MUDr. Zdeňka Wandrolová.

Co se dalekozrakosti týče, projevuje se nejčastěji šilháním nebo tupozrakostí. To souvisí se špatným vývojem zraku. Podchytit a vyléčit tupozrakost lze přitom pouze mezi třetím a sedmým rokem života, pak už je bohužel pozdě a pacient s tímhle hendikepem musí žít celý život (nepomohou ani brýle nebo laserová operace zraku).

Krátkozrakost pak trápí především děti školního věku. Po desátém až dvanáctém roce, kdy děti vstupují do puberty, je tak potřeba zkontrolovat výskyt krátkozrakosti související s růstem oka a namáhající práci na blízko. „V dětské populaci se krátkozrakost vyskytuje asi u 1 % dětí do 5 let, do 10 let pak postihuje zhruba 8 % a do 15 let věku už je to 15 %,” doplňuje primářka Zdeňka Wandrolová.

Po čtyřicítce se přidává presbyopie

S nástupem čtyřicátého roku života stoupá počet lidí s presbyopií neboli vetchozrakostí. Nejde o klasickou oční vadu, ale spíše o projev přirozeného stárnutí organismu. „Presbyopie je stav, kdy se s věkem zhoršuje schopnost oka zaostřit na blízké objekty. Vlivem přirozeného stárnutí těla dochází ke ztrátě elasticity čočky a snížení schopnosti akomodace, což vede k problémům s čtením a viděním do blízka. Proto je občas nazývaná jako nemoc krátkých rukou,” popisuje Martin Slaný.

Presbyopii však není radno podceňovat. „Pokud tento problém někdo neřeší, koleduje si nejen o přecitlivělé oči, ale také o silné bolesti hlavy. Od potíží mohou pomoct klasické brýle na blízko. V případě, že vidíte špatně i do dálky, jsou ideální multifokální brýle, které ostří na více vzdáleností,” doplňuje Slaný.

Seniory postihuje šedý a zelený zákal

Nejčastějším onemocněním očí u seniorů bývá šedý zákal, který lékaři diagnostikují dokonce každému druhému pacientovi nad 60 let! Ve věku 75 až 85 let má tuto oční vadu již 90 % lidí. „Při šedém zákalu pacienti trpí na zamlžené a neostré vidění. Jde o nejčastěji prováděnou operaci očí vůbec, která má skvělé výsledky a dokáže takřka okamžitě zlepšit vidění,” vysvětluje optometrista Slaný. Nástup šedého zákalu je možné navíc oddálit i nošením kvalitních slunečních, ale i korekčních brýlí se 100% UV filtry.

Další poměrně častou oční vadou ve stáří bývá zelený zákal neboli glaukom. Ten může být zpočátku bez příznaků a mnoho lidí si tak ani neuvědomí, že ho má, dokud není pozdě. „Obtíže spojené s výpadky zorného pole, poruchou periferního vidění či sníženou zrakovou ostrostí nastávají až v pozdějších fázích nemoci, kdy už nemusí být cesta zpět. I proto je důležité pravidelně navštěvovat očního lékaře, zejména pokud máte v rodině příbuzné s glaukomem nebo jste v rizikové skupině pro jeho vznik,“ upozorňuje optometrista.

Zdroje: