Terapie zad začíná vždy u nohou. „Na nohách záleží víc, než si myslíme. Pokud nejsou chodidla dobře opřená, ovlivní to postavení celého těla a celý pohyb,“ říká funkční podolog a pohybový terapeut Tomáš Ďurán, zakladatel Ideal Move. Nejčastější problém, který u lidí pozoruje, jsou vpadlé kotníky – kdy stojíme na vnitřních okrajích pat, což má za následek nohy do X. „Když padají nohy do X, vyšponuje se pánev, to ohýbá záda, hrudník, krk, předsouvají se ramena a už je z toho nám všem dnes známý komplex,“ popisuje Ďurán vznik horního a dolního zkříženého syndromu.

Zkřížené syndromy vznikají následkem dlouhého sezení. Že se ale na jeho tvorbě podílí i chůze ve špatně padnoucích botách, může být pro mnohé z nás novinkou. „Pokud se důsledkem špatné nefunkční obuvi prsty nemohou opřít o zem, nedojde k napřímení kleneb, kotníků ani páteře. Vaše chodidlo přestává být funkční a časem vás dostihnou vbočené palce (takzvané haluxy), ploché nohy či vpadlé kotníky. To negativně ovlivňuje všechny ostatní klouby v těle včetně páteře. Je to jako s domem – pokud nestojí na pevných základech, vevnitř se vše hroutí,“ vysvětluje Ďurán.

PASIVNÍ STOJ A JEHO DŮSLEDKY

V případě, kdy se chodidlo celý den mačká v nevhodné obuvi, není vědomě aktivováno, vzniká takzvaný pasivní stoj. Svaly chodidla jsou neaktivní, tím dochází nejčastěji k propadávání vnitřních kotníků, vyosení patních kostí a celá postura se rozpadá. Člověk při tomto pasivním stoji často jakoby ‚visí ve vazech‘, což dále může být i jedna z příčin problémů s koleny, kyčlemi nebo zády. Klouby i svaly se dostávají mimo ideální postavení, jsou nerovnoměrně zatížené, a to dál vede například k předčasnému opotřebení kloubů (artróze) a větší náchylnosti k úrazům.

Neaktivní noha dává našemu mozku signál: uvolni se. Všechny svaly, které vedou k napřímení, se utlumí a v tom okamžiku na sebe všechno sedá bez ladu a skladu. Vzniká komprese v páteři, v kloubních štěrbinách, podporují se chybné svalové souhry vedoucí například kromě již zmíněných deformit nohou a zkřížených syndromů třeba také k diastáze. Důsledkem pasivního stoje mohou být ale i hormonální poruchy, poruchy trávení, bolesti páteře, migrény, nízké sebevědomí a podlomená psychika. A to vše následkem špatně padnoucích bot!

CO TEDY (NE)NAZOUT?

Boty by neměly jakkoli deformovat a omezovat nohu. „Bota má pouze chránit od mrazu a spálenin. Je to naše ochrana, nemá nám v ničem pomáhat, deformovat nás,“ říká funkční podolog. Pokud s tímto pravidlem přistoupíte k výběru obuvi, odpadá veškerá škála bot kromě barefoot, která simuluje chůzi naboso. Barefooty poskytují dostatečný prostor pro prsty, aby se mohly opřít, nulový rozdíl mezi podpatkem a špičkou (takzvaný drop) a měkkou ohebnou podrážku, která vám umožní nejen cítit povrch, po kterém jdete, ale především je na obě strany ohebná. „Aby byla bota funkční, nesmí být vyvýšená pata, zvedlá špička ani tlumená podrážka,“ varuje funkční podolog. Výjimkou jsou lidé, kteří mají závažné strukturální poruchy chodidla (viz box).

A co sportovní a běžecké boty s různými druhy odpružení paty a přizvedlou špičkou? Ani ty nejsou ideální. Sice nám dovolí běžet po asfaltu rychleji a dál, ale za cenu špatné techniky. „Takové boty nám mohou pomoci vyhrát více medailí, ale ve skutečnosti nám nepomáhají. Naopak nám dovolují se více a dlouhodoběji ničit,“ uvádí Ďurán. Nedivte se proto, když při přechodu na barefooty uběhnete jeden kilometr namísto zajetých osmi. „Bude to jeden dobrý namísto osmi špatných.“ I tak varuje funkční podolog před rychlým přechodem. „Není to možné ze dne na den. Je třeba se naučit novou techniku chůze. Bohužel lidé chtějí změny hned a občas si v barefootech vyrazí rovnou na celodenní běhání po městě. Rozhodně nedoporučuji lidem, aby v nich chodili přes bolest. Všechno chce čas a cvik,“ nabádá odborník.

PŘECHOD POZVOLNĚ

Na styl chůze v bosé obuvi je třeba si postupně zvykat. Ideální je nejdříve zajít k fyzioterapeutovi nebo funkčnímu podologovi, který zjistí vaše svalové dysbalance. Laik si vlastní dysbalance sám většinou neuvědomuje, takže se nemůže naučit správné techniky cvičení. Vždy je potřeba vedení pro dokonalé zvědomení pohybu a naučení techniky. „S většinou klientů to zvládáme za 3–5 návštěv, kdy proběhne diagnóza stoje a klient se naučí cviky, které pak praktikuje sám doma. Když poctivě cvičí třikrát denně po dobu 8 minut, výsledky uvidí za 1–3 měsíce,“ říká Ďurán.

Navštívit fyzioterapeuta se vyplatí každému, kdo se chystá začít se aktivně hýbat, tedy nejen při přechodu na barefoot. V momentě, kdy se naučíte kompenzační cviky, principy aktivního stoje a chůze, můžete podle něj bez obav obout barefooty. „I kdybyste se rozhodli koupit barefooty a nejít k nikomu, člověk uvědomělý hned pozná, že dupe, našlapuje tvrdě přes patu. Takový člověk pak hledá způsob, jak chodit, aby mu to bylo příjemnější. Už to mu pomáhá,“ dodává Ďurán.

Dupání je častý nešvar – jeho příčinou je podle funkčního podologa stres a spěch. „Když jsem ve spěchu, natáhnu krok a spěchám, v tu ránu dupu. Pokud jsem trošku vnímavější, barefooty mi nedovolí dupat. Chůze v barefoot obuvi vyžaduje napřímení, aby se krok zkrátil a špička odlehčovala patě náraz,“ uvádí odborník další z benefitů barefoot obuvi. Tyhle boty vám nedovolí ve stresu nevědomě proběhnout půlku města. Pokud jste již trochu vědomí, vždy zpomalíte.

Pokud již svalovými dysbalancemi trpíte, jako další možnost se nabízí ortopedická obuv. Je to ale jako sáhnout po prášcích na bolest, když vás bolí hlava. Vaše stávající svalové dysbalance to jenom zhorší. „Podobně jaku u prášků na bolest se stáváme i na ortopedických vložkách závislí. Noha je slabší a méně citlivá, její funkce se zhoršuje a bolesti se vracejí. To platí zvlášť u dětí, kde se svalové dysbalance rychle zhoršují,“ varuje Ďurán před ortopedickými vložkami a radí jít cestou cvičení a zbavit se bolestí natrvalo.

NÁPRAVA JE MOŽNÁ V KAŽDÉM VĚKU

Za svou praxi již viděl spoustu napravených nohou a pomohl lidem od bolesti díky správnému cvičení. Ne všechny deformace se dají vyřešit pouze cvičením, zvláště ty, které jsou dlouho zanedbávané, se napravují obtížně, ale 99 procent se zlepšit dá. „Začít cvičit můžete v každém věku a vždy dojde k pozitivnímu ovlivnění funkce chodidla,“ říká Tomáš Ďurán, za kterým chodí klienti v rozmezí věku od 5 do 90 let. „Sám jsem překvapen, co vše se dá ještě zlepšit, i když přijde klient nad 70 let. Efekt a úlevu je možné cítit hned po prvním cvičení,“ říká pohybový terapeut.

JSME POŘÁD ČTVERNOŽCI

Pokud vás tedy již trápí horní a dolní zkřížený syndrom, nohy do X nebo jakákoli svalová dysbalance, jako první se zaměřte na postavení plosky nohy, klenby, kotníků a aktivaci všech 20 prstů. Prsty na nohou a možná trochu překvapivě i na rukou a jejich zapojení hraje ve vzpřímeném stoji větší roli, než by se mohlo na první pohled zdát.

„Pokud se při správném stoji opřou prsty chodidel o zem a prsty na rukou se aktivně napnou směrem k zemi, tak se všechny svaly v těle zapojí v tahu od páteře. Tím dojde k centraci všech kloubů,“ popisuje funkční podolog zásady správného aktivního stoje, který své klienty učí. Ve výuce aktivního stoje vychází z předpokladu, že jsme pořád čtvernožci. V mozku funguje program, který spouští souhry svalů jako u čtyřnohé chůze. „Podobně jako u dětí, když se plazí po čtyřech křížem krážem, musí být i v dospělém těle vše propojeno v křížovém vzoru. A pokud je noha v botě utlačena nebo když obujete botu s vyšším podpatkem, mění se pozice těla, těžiště, a to automaticky sepíná jiné souhry svalů,“ popisuje Ďurán mechanismus, kterým vznikají první svalové dysbalance. Jako jedinou vhodnou obuv, ve které je možné aktivní stoj a chůzi nacvičovat, doporučuje barefoot.

Celý rozhovor s funkčním podologem a pohybovým terapeutem Tomášem Ďuránem najdete v podcastu na Kondice.cz.

PLUSY A MINUSY BAREFOOT OBUVI

PLUSY

Poskytují dostatečné místo pro všechny prsty tak, aby se mohly opřít. Tím zaručíte aktivní stoj a vzpřímení páteře.

Nulový rozdíl mezi výškou podpatku a špičky, tzv. drop. Nemá žádnou výstelku pro podporu klenby, mezipodešev a samozřejmě ani podpatek.

Tenká a ohebná podrážka zajišťuje kontakt s terénem, po kterém jdete, a dovoluje tak lepší vnímání a kopírování povrchu a pevnou oporu o zem.

MINUSY

Nejsou vhodné pro závažné strukturální poruchy chodidla (bezprostředně po úrazu – utržené vazy, šlachy, zlomeniny, jakýkoli akutní bolestivý stav v oblasti chodidla ze zánětu, kostních výrůstků – patní ostruha a jiné dráždivé výrůstky, vrozené vady a fyzická postižení). Vážnější strukturální poruchy nohy jsou určené k ortopedické korekci operačně nebo vložkami a obuví na míru.

Vzhledem k ultralehké podrážce a odlehčené konstrukci nemusí být vhodná do určitých typů provozů (riziková pracoviště, ostrý terén).