Byli první na ráně, pokud šlo o epidemii Eboly, MERSu, SARSu, skloňovali jsme je v souvislosti s nedávnou pandemií covidu. Situace je však poněkud odlišná, než si mnozí představují.

Přenašeči nemocí? Nikoli!

Netopýři jsou vybaveni mnoha geny odpovědnými za antivirovou aktivitu a mají neustále zapnuté antivirové mechanismy. To je pravděpodobně důvod, proč, přestože se mohli nakazit virovou chorobou Marburg, těžkým akutním respiračním syndromem (SARS) nebo respiračním syndromem na Středním východě (MERS), ve skutečnosti neonemocněli. Jakmile je tyto viry napadnou, netopýři mohou obratně modulovat svůj imunitní systém k jejich neutralizaci. Teorii, že by šířili viry přímým kontaktem na člověka, vědci odmítají. Shodli se na tom i v nové studii Univerzity v Tel Avivu potvrzující, že netopýři mají vysoce účinný imunitní systém, který jim umožňuje poměrně snadno se vypořádat s viry považovanými za smrtelné pro jiné savce. Ve výsledcích výzkumu uveřejněného v prestižním iScience Journal vyvracejí mýtus o tom, že by netopýři představovali riziko pro veřejné zdraví a dementují tvrzení, že by měli být rezervoárem virů včetně Covid-19. Vedoucí studie Dr. Maya Weinbergová k tomu řekla: „Obecně jsou netopýři mylně považováni za rezervoáry mnoha nakažlivých nemocí, pouze proto, že jsou sérologicky pozitivní, jinými slovy, mají protilátky, což jen znamená, že nemoc přežili a vyvinuli si imunitní odpověď. Poté virus zcela překonali a odpoutali se od něj, a proto již nejsou jeho přenašeči. Přesto se v mnoha případech u netopýrů pravděpodobně vyskytuje virus podobný lidskému patogenu, který však není patogenní k lidem a nestačí k tomu, aby byli považováni za rezervoár.“

Ani podle magazínu Horizon vydávaného Evropskou komisí a přinášejícím výsledky nejnovějších výzkumů a inovací rozhodně nejsou netopýři přímými viníky pandemie. V úvahu připadá maximálně teorie, podle níž předek SARS-CoV-2 mohl pocházet z jistého druhu netopýrů, který ho předal jinému živočišnému druhu, kde se z něj vyvinul SARS-CoV-2, a tento mezihostitel ho pak přenesl k lidem.

Nestárnou, neznají záněty

List však zmiňuje mnohem významnější fakta, která bychom v souvislosti s netopýry měli znát. Tyto živočichové by nám ve skutečnosti mohli pomoci prodloužit život a bojovat s mnohými nemocemi. Obvykle totiž platí, že čím větší savec, tím déle žije. Podle této teorie by se tak nejdéle žijící netopýr dožíval cca čtyř let. Jenže netopýři mohou žít i déle než 40 let, což z nich dělá nejdéle žijícího savce v poměru k velikosti těla. „Zjistilo se, že geny, o kterých již víme, že souvisejí se stárnutím u lidí, jsou u netopýrů pozměněny. Tyto geny – a pravděpodobně další, dosud neobjevené – hrají významnou roli v netopýřím boji proti stárnutí,“ píše list.

Jedním z netopýřích triků je třeba vytrvale „vytírat“ a likvidovat detritus – odumřelou hmotu obklopující buňky, proces známý jako autofagie. Také si udržují telomery – čepičky na koncích chromozomů, které se postupem let postupně oddělují, což vede u všech ostatních savců ke stárnutí nebo rakovině.

„Zcela výjimečné též je, že s přibývajícím věkem ve skutečnosti zvyšují údržbu své DNA – tedy opak toho, co se děje u jiných savců,“ řekla například prof. Ema Teelingová, významná genetička a profesorka z dublinské univerzty.

Lidé třeba s přibývajícími lety trpí zvýšeným zánětem, což vede k degenerativním stavům jako např. revmatoidní artritida. Ale prof. Teelingová a její tým zjistili, že netopýři se některých genů zodpovědných za vznik zánětů zbavili, pročež u nich k podobným situacím nedochází.

Existují vědci, kteří se domnívají, že netopýři si vyvinuli tyto unikátní mechanismy, aby byli schopni létat – jsou totiž jediným savcem, který je schopen letu s vlastním pohonem, což vyžaduje hodně energie. Ve skutečnosti jsou však mnohé z těchto schopností i důvody jejich vzniku ještě v mnohém neznámé.

Netopýrem ke zdraví

Když však výzkumníci pochopí způsoby, jak se netopýři dokážou vyhnout různým onemocněním, bude dost možná pravděpodobné využití těchto poznatků i v léčbě humánní. „Mohou nás naučit, jak modulovat naše vlastní imunitní reakce, abychom se lépe vypořádávali s infekcemi,“ tvrdí prof. Teelingová. Stejně tak je přesvědčená, že až rozluštíme tajemství jejich věčného mládí, mnohé budeme schopni využít ve vlastní prospěch.

Realita je zatím taková, že na mnoha místech světa s prvními zmatenými výkřiky o tom, že „covidem nás nakazili netopýři“ probíhaly na netopýry doslova pogromy, byli zabíjeni a jejich kolonie vypalované. Nicméně ty, kteří netopýry konzumují, chuť nepřešla. Začátkem dubna například německá policie zadržela muže z Pobřeží slonoviny, který z Belgie do Německa převážel dodávku pečených netopýrů.

Netopýři samotní zatím pokračují ve své nesmírně užitečné práci, kterou vykonávají pro tento svět. Zejména v tropických oblastech jsou hlavními opylovači, díky nimž si pochutnáváme na banánech nebo mangu. Rozptylují semena stovek rostlin. Pomáhají udržovat rovnováhu ekosystému. Regulují hmyz a jeden netopýr dokáže každou noc zkonzumovat tisícovku komárů. Některým chutnají mšice likvidující úrodu, takže v místech, kde byly zakázány konkrétní pesticidy, bývají důležitým nástrojem biologické kontroly. Jinde se zase živí hmyzem, který přenáší nemoci na člověka jako je malárie nebo virus Zika. I tohle je pravda o netopýrech.

(zdroj: časopis Květy, iScience Journal, Evropská komise)