Nádech a výdech považujeme za něco automatického, čemu není třeba věnovat pozornost. Jako děti jsme je ovládali dokonale, jenže s přibývajícím věkem a starostmi každodenního života většina z nás zapomněla správně dýchat. „Naložili jsme si toho na záda moc a výsledkem je pak porucha dechového stereotypu. Někdo si ukládá povinnosti na ramena, jiný do beder. Tahle případy z praxe jsou tak jasné, že ji nejde ignorovat,“ vysvětluje častou psychickou příčinu nesprávného dechu fyzioterapeutka Pavlína Kölbelová z pražského Institutu sportovního lékařství.
Je to v nádechu
Hlavní dýchací sval – bránice – totiž kromě přívodu kyslíku plní i další funkce – spolu se svaly břicha, zad a pánve nás drží ve správném postoji. Chabé dýchání tak může za to, že bránice leniví. „Nejenže není možné vdechnout pohodlně takové množství vzduchu, které by bylo potřeba, ale vypne se aktivace bránice, nestabilizuje se trup, pánev, bederní páteř není dostatečně chráněna proti přetížení, přicházejí bolesti v oblasti zádových svalů a snadno může dojít i k úrazu,“ říká Kölbelová. Skutečnost, nakolik při nádechu zaměstnáváme bránici, tak určuje způsob našich každodenních běžných úkonů: stání, chůze, sedání a vstávání ze židle, zvedání předmětů... „Pokud není bránice dostatečně aktivní, trup není zpevněný a může dojít snadno k úrazu. Lidé pak chodí se zablokovanými zády se slovy: ‚Já jsem se jenom natahoval pro šanón a už mi to ruplo‘,“ popisuje zkušenosti z praxe fyzioterapeutka.
Když se tělo ‚dusí‘
Dech zásobuje tělo kyslíkem, správné zapojení bránice se tak podílí na vyrovnávání pH v organismu. „Když máte poruchu dechového stereotypu, tělo má víc práce, aby udrželo správný poměr kyslíku, CO2 a vodíkových iontů – takzvanou acidobazickou rovnováhu,“ říká fyzioterapeutka. Pokud je pH v nerovnováze, orgány a orgánové soustavy nefungují optimálně. S rostoucím věkem klesá schopnost těla poradit si s kyslíkovou podvýživou. A tak důsledky špatného dýchání na zdraví pociťují zvláště ženy kolem padesátky, které procházejí hormonálními změnami, mají nadváhu a jejich pohybová aktivita je minimální. „Právě ty často trpí úzkostmi, bolestí a točením hlavy, bolestmi vystřelujícími do rukou a špatnou kvalitou spánku,“ říká fyzioterapeutka s tím, že po dechové terapii přichází okamžitá úleva.
A co teprve, když se rozběhneme!
Většina z nás dýchá špatně už v klidovém režimu. Ženy nejčastěji dýchají do horní části hrudníku, muži do břicha – oba způsoby jsou nevhodné, nezapojuje se při nich bránice a dochází k přetěžování pomocných nádechových svalů. Když se pak pustíme do fyzické práce – ať už je to náš oblíbený sport, nebo dobíhání autobusu –, nejen že naše výsledky nejsou nejlepší, ale můžeme si ublížit. „Když ve špatném zapojení dechu začnu posilovat, běhat delší trasy, objeví se bolesti v zádech, které mě mohou od sportu odvést,“ varuje fyzioterapeutka a vyjmenovává možné komplikace, jako jsou vyhřezlé ploténky, zablokované žebro nebo ústřely.
Domácí trénink dechu
Plný nádech a výdech můžete trénovat i doma pomocí jógové dechové techniky Savitrí pránajáma. Tato technika je vhodná, pokud je vaše mysl přetížená, jste unavení, přepracovaní, trápí vás stavy letargie, depresí nebo melancholie. Efektivně zvyšuje okysličení vašeho organismu. Jako bonus stimuluje trávení a metabolismus, budete po ní hubnout. Můžete je cvičit i pokud s jógou zatím nemáte vůbec žádné zkušenosti.